Příběh služebnice - Série 1

Nepříjemné hrozby současné společnosti a americké hodnoty dostávají zase pořádně na frak. Ocitáme se v době, která má za sebou převrat „ochraňující“ tradiční hodnoty. Dětský pláč vymizel. S porodností to šlo strmě dolů a něžné pohlaví (pouze to plodné) je tak nucené projít převýchovou – stávají se z nich pokorné služebnice, které svým novým pánům roztáhnou nohy. Na plodné dny tak čekají i v případě Offred (původním jménem June). Právě ta nás prostřednictvím četných (a jízlivých) voiceoverů s detailními záběry tváře provází svými pocity a vzpomínkami na manžela a dceru. Solidně to bublalo pod povrchem, jenomže.. Námět moc fajn, zpracování už pokulhávalo. Potenciál byl pořádný. Po celou sérii jsem si přál méně mechaničnosti a rozvláčnosti a více živočišnosti. A právě emoce – ty mi nejvíc chyběly. Pozvánku na druhou sérii jsem tak bohužel zahodil. (24.05.2019)

Seriál předurčen k vítězství Emmy je zejména v první polovině strhujícím portrétem pokřivené totalitní společnosti a příběhem ženy, degradované na pouhý objekt. Škoda, že silné momenty později nabudou na repetitivnosti a tvůrci se rozhodnou rozběhnout několik „slepých“ podzápletek, které vyzní do ztracena. I tak ale slibný a důležitý počin letošního roku. Nejlepší epizoda: Late (3) (08.02.2018)

Zprvu dokonale vygradovaný schválně bezbarvý portrét ženy ve společnosti, kde neznamená vůbec nic. Škoda, že brzy epizody spadají do určité unylosti a v některých se scénář jen tak plácá do kola. Zajímavé backstories postav prozkoumávané skrze flashbacky, ale všemu kompletně vévodí herecké výkony od Elisabeth Moss přes Aleixs Bledel po Ann Dowd a mnohé další. (nejlepší epizoda - Late) (09.02.2018)

Emócie to teda vytiahnuť vie. Musím uznať. Rozmýšľam čo som počas tohoto všetko cítil... hnev, opovrhovanie, ľútosť, bolesť a chuť niekomu vraziť päsťou do tváre. Zdá sa vám, že tam moc pozitívnych emócií nie je? Máte pravdu. Svet seriálu "The Handmaid’s Tale" skutočne nevie ukázať niečo pozitívne. Niečo čoho by sa človek mohol chytiť a vnímať aspoň ako nejaké malé svetlo. Pretože všetko je to tak neskutočne opovrhovania hodné, že je človeku z toho zle. No najhoršie na tom je, že reálne si aj viem predstaviť, že by sme sa do takéhoto sveta raz mohli dostať. Ale určite sa to stane len v Amerike. Podľa filmov a seriálov a kníh sa totiž takéto veci vždy udejú len tam. Neviem čím to je. Ale to riešiť nebudem. Je to skvele napísané, je to silné, je to efektívne, je to herecky a režijne zvládnuté na maximum, no nedáva to zo mňa ani kúsok pozitívneho. Absolútna nula. Možno by som mohol povedať, že pozitívne stránky na sebe poznávam asi len v tom, že fandím našim hrdinkám a dúfam, že sa im podarí niečo ukázať. V záverečnej epizóde sa môže niečo konečne ukázať. Že milosť má svoje miesto a môže ukázať, že Boh vie odpúšťať. Tak ako sa odjakživa v Biblii hovorí. No tento seriál ukazuje, že to tak nie je. Ak sa spriečime božiemu rozkazu ukameňovať, tak to bude mať ťažké následky. Aké? Asi sa dozviem v ďalšej sérii. Neviem ako sa k tomu postaviť. Na jednej strane ma to fascinuje a chcem vedieť čo sa stane. Na druhú stranu mám pocit, že sa cítim špinavý a nečistý po tom, čo to sledujem. Neviem ako to lepšie povedať. Rozhodne je to seriál, ktorý má čo povedať a dúfam, že sa do niečoho takého nedostaneme. A ak áno, tak pri tom nechcem byť. Hodnotenie: B+ (22.01.2019)

Dobrý materiál, ale bohužel naředěný do příliš mnoha dílů, kdy ty zdařilé převládají spíše v první polovině, kdy se jim daří děsit skrze zobraení života v moderní totalitě skrz existenci individuála. V druhé polovině už je z toho spíš osobní příběh, romance a moc vás už scénáristi nepřekvapí. Všechny negativní klišé dnešních seriálů jsou zde zastoupeny: zbytečně moc epizod způsobených ne tolik zajímavou vatou, otravné flashbacky, nic neřešící závěr série udělaný tak, aby se série dala v případě neúspěchu považovat za jakoby uzavřenou, ale zároveň otevřená lákavá témata do příští série pro případ úspěchů. The Handmaid's Tale nabízí spousta provokativních myšlenek ne tak úplně nepředstavitelných v dnešním světě a poukazuje na moc náboženství jako prostého nástroje na ovládnutí a vygumování stádních mozků, které si ani nevšímají, jak moc se mění kázání a mytologie, hlavně že jsou vždycky na tom správném místě. Ve spíše ateistické ČR si to možná moc neuvědomíme, ale na seriál z USA je to slušná rebelie a provokace. (11.06.2018)