Co jsme komu zase udělali?

No jo, zase... Co k tomu napsat.. Vcelku dobrá a povedená parta herců neustále dohání děj, který pouze natahuje a doždímává vcelku povedeně originální jedničku. Film Stojí a padá na střetu kultur, ras, náboženství, na současný eurosituaci, a chvílemi to přechází do snahy ukázat svět lepší, hezčí a Francii jako místo, které stále je tím, čím bylo.. Kdo ví a zná, tak ví, že Francie je krásná zem, a jistě i přes pojebanost s migrací a vymrdanou politikou stále krásnou zůstává, francouzský venkov je kouzelný a nezaměnitelný, ale o tom tady psát nechci. Jednička je film, který balancuje na hranici, marně se snažící roztlemit divouše k smíchu tak, jak to bravurně zvládal frantíkovský humor před dávnými lety. Zase udělali? nemá sílu se dostat ani na tu balancující hranu, zůstává v rovině psíka který běží za hárající fenou v domnění že si vrzne. Nevrzne. Jen slintá. Šáveron nám předhazuje kosti a kostičky v marné představě, že si divák z těch kostiček poskládá šlehačkový dort. Ale to nejde. Na závěr tedy končím zvoláním.. Viléme, Hynku, Jarmilo, kam jsme to kurva došli ? Jednou a dost, přišel, stáhnul, viděl a dostal co měl. Když nad tím teď tak přemýšlím, chce se mi z toho všeho brečet. Nějak se nám ten multikulti svět vytrhl z rukou. A jestli takhle nějak mají vypadat rodiny budoucnosti, tak to i když nejsem žádnej kdovíjakej xenofob, tak z multibarevných rodin se mi tak nějak chce snad i trochu zvracet. Takže jako politická agitka ve smyslu diváku otevři oka, a adoptuj si žlutýho černouška z Afghánistánu, tak to u mě naštěstí nefungovalo. (20.12.2019)

Na poprvé se nám to vydařilo (hlavně finančně), tak si dáme dvojku. Dcery jsme ale už provdali v prvním díle, co vymyslíme. Zéťáci se z různých důvodů na Francii naštvou a chtějí se stěhovat, plánují vzít sebou i milované dcerky a všechny vnoučata. Co teď? Staříci nelení a snaží se vychválit Francii tak, aby z ní nikdo nikdy nechtěl pryč. Zápletku bychom měli a prostor pro plno vtipných situací také, můžeme jít na to. Bohužel je to už trochu slabší než první díl. Vytratilo se kouzlo nečekaného, vtipných situací je méně, a pokud není v záběru Christian Clavier nebo jeho černý protějšek Pascal NZonzi, není se už ani čemu moc smát. Přesto nakonec nechávám slabší tři hvězdy. Jak jsem psal již v komentáři prvního dílu, film měl ambici pobavit na jeden večer a to se mu znovu podařilo. (17.10.2019)

Sice o něco slabší než jednička, ale pořád se jedná o dobrou komedii plnou nekorektních hlášek a to já rád. Podstata příběhu je napsána v obsahu, takže je jasné, že se bude hrát na francouzskou nacionalitu a nastínění negativ ostatních zemí. Herecké výkony jsou opět velmi dobré. Hodnocení: 74/100. (02.01.2020)

,,Jen konstatuji. To snad ještě můžeme ne? Konstatovat...'' --- Konstatuji, že to bylo slabé. Výluh z jedničky skoro nestál za pousmání. Možná se už ani moc smát nechci, protože není čemu. Jedničku jsem viděl skoro před čtyřmi lety a od té doby mám na lecos o dost jiný názor. Na rozdíl od Frantíků. Ale ať si dál sní Francie svůj multikulti sen a točí si rozverné multietnické LGBT kýčovité komedie ač je v té krásné zemi už nemálo míst, kde by starousedlíci naopak (pokud tam ještě jsou) rádi zaplatili aby se novousedlíci zase vrátili do svých rodných zemí... Z filmu mne nejvíce zaujala krásná Elodie Fontan a jedna zásadní pravda a to že Omar Sy je oprvdu jen jeden. Dávám tedy za dvě lednice s grilem. * * (26.09.2019)

Moment překvapení je pryč. A to je asi největší výtka, kterou mohu k filmu říci. Zatímco u prvního dílů jsem nevěděl co mám čekat, tak zde už jsem moc dobře věděl do čeho jdu. Tím nechci tvrdit, že bych se nebavil, jen už mě některé věci nepřišli, tak originální, jako na poprvé. Režisér Philippe de Chauveron má film plně pod kontrolou a v pravidelných intervalech do nás sype jeden fór za druhým, a nutno říci, že se dost často trefí. Místy občas zbytečně tlačí na pilu, ale to je problém snad každého sequelu. Problém je, že se děj pořádně rozhoupe asi až v půlce, do té doby je to takové přešlapování na místě. Na druhou stranu, o to více je druhá půlka zábavnější a dokonce přichází i s něčím jiným. Je to fajn oddechová komedie, a pokud Vám sedla jednička, tak dvojka jede na podobné vlně, jen je o něco horší, naštěstí ne o moc. (03.03.2019)