Hrůza na jevišti

Nezáživná (nebolo veľmi s ktorými postavami sympatizovať) a trochu nelogická vyvražďovačka s dobrými mordami keď už vrah vbehol na scénu a celkom fajn bolo aj chvíľkové intenzívnejšie finále. Na Soaviho len priemerný film, veď v podstate jeho prvý celovečerák ale aj tu už bolo vidieť jeho kvalitnú a atmosferickú réžiu. (29.05.2018)

Michele Soaviho jsem prvně poznala, když mi zprostředkoval "Svatyni" gotického, satanského děsu. Od Hrůzy na jevišti jsem očekávala přinejmenším podobně hrůzný zážitek, ale byla jsem docela zklamána. Nevím, možná se na mém dojmu výrazně podílel český dabing, který mi přišel docela slabý. Hrůza na jevišti tak není přehlídkou děsu, budovaného napětí a husté atmosféry. Naopak. Je to jedna velká přehlídka nelogičností, nepravděpodobných situací a podobných kiksů, které mě již zhruba asi po půl hodině utvrdily v tom, že tento film nebude zrovna patřit mezi ty blyštivé klenoty italského hororu. Jako příklad uvedu scénu, kdy týpek, zcela brutálně rozfašírovaný motorovkou v jedné scéně mrká. Nepředpokládám, že by někdo v takovém stavu ještě mohl být naživu. V další scéně se naopak hlavní hrdince prchající před sadistickým šílencem v masce nepodaří ani se správným klíčkem otevřít na několikátý pokus dveře, které jsou zřejmě zamčené na padesát západů, když to však zkusí po krutém souboji s vrahem, zázračně se dveře otevřou. Plus spousta dalších situací, které film postupně více a více uvrhají do formátu laciného béčka. Alespoň hudba je, tak jako u italských hororů vždy, velmi vydařená. (28.10.2013)

Žiadny z hororových subžánrov, nie je tak primitívne uvrieskaným, ako talianske Giallo (neskutočne to miestami lezie na nervy). Remake z 50’ rokov, ale dopadol presne tak, ako som očakával. Nebyť na vtedajšiu dobu, solídne stvárneného násilia, už človek nad obdobným počinom, len mávne rukou. Správanie postáv idiotské, dialógy “begginer”, skrátka na rozdiel od Hitchcock-ovho originálu, nič zo skutočného filmárskeho umenia. Pozerať sa nato dá, aj to miestami baví, no toto ohúri len nadšenca či “momentálne mentálne“ nastaveného diváka. A treba dodať, že hlavne “skromne”. (23.10.2018)

Od hrůzy na jevišti jsem očekával další kvalitní italské giallo. Tím, ale tento snímek vůbec není, jedná se o klasický slasher, ale s velkým S. To co "soví" zabiják předvádí, to se jen tak nikde nevidí. Vraždy jsou opravdu brutální, krví se nešetří. Bohužel na mě z filmu nedýchla atmosféra, k tomu mi jen vraždy a šílená hudba nestačí. Dle mého názoru Soavi ukázal, co v něm je až v Dellamorte Dellamore. (02.04.2009)

Se svým celovečerním debutem se samouk italského hororového průmyslu i přes pár problémů (trochu pomalejší rozjezd a místy nechtěná směšnost) neztratil. Základní stavba je klasická vyvražďovačka s příběhem, který vás ani nijak nezaskočí, ale Soavi tady předvádí svůj talent - vizuální styl. Kromě originálního kostýmu vraha Soavi v hodně scénách během hodiny a půl bez problémů v opravdové budově divadla vytvoří napětí, nervozitu i z auta zaparkovaného v lijáku a pomyslné zlaté momenty filmu jsou scéna vraždy na jevišti, ve sprchách a finále, ve které vyšinutý zabiják konečně doinscenuje svoje představení a usedne na trůn v doprovodu hudby, to je prostě čistý Soavi. 3,5/5. (01.08.2007)