Diabolik

Mistr Mario Bava tentokráte jeho film z nehororovýho soudku. Přiznávám se, že se mi do toho moc nechtělo ale nakonec vůbec nelituju. Samozřejmě. Jde o film kterej je potřeba brát s nadsázkou a nadhledem ale já jsem si ho neskutečně užil a královsky jsem se bavil. Kam se hrabou všechny ty Bondovky. Jako bonus hudba Ennio Morricone. 4hvězdy. (20.11.2023)

To je film u něhož je našinec na roztrhání, neb na jednu stranu musí obdivovat nádherně šedesátkovou pop-psychedelickou vizuální stránku - s tím architektonicky avantgardním doupětem, s úžasně sexy působící Marisou Mell a se skvělou Morriconeho hudbou, leč na druhou stranu ho prudí samotný děj, kterému schází nadhled a ironie jiných podobných zpracování takových brakových příběhů, a který je svou „opravdovostí“ doveden až k nechtěné parodii, a to nakonec více trapné než směšné. Tvůrci dobových bondovek tenhle problém zvládli lépe. (22.01.2013)

Zvláštní film, který se rozhodně chtěl svést na oblibě Fantomase a Jamese Bonda a já si myslím, že se mu to do jisté míry také povedlo. Je to akční, je to zvláštní, je to komedie i drama v jednom a ani jedno zásadně nevyniká, je to místy trochu bizarní, lehce úchylné. Jednoduše Mario Bava mimo horor a přitom skvěle funguje. (05.06.2017)

Paráda!!! Sice je to laciná "braková" vykrádačka Fantomase a Bonda, ale má to neuvěřitelný kouzlo a náboj. Diabolik je něco jako Fantomas, frajer s maskou v koženým černým oblečku, pro kterýho není nic problém, ukradne cokoliv kdekoliv, na všechno má plán a vychytávky. K tomu vlastní výborný podzemní sídlo v pseudo-futuristickým stylu a chodí s překrásnou kočičkou (Marisa Mell). Prostě frajer jak má být. Samozřejmě si na něj brousí zuby policie i mafie. Celé to má úžasnou italskou atmosféru, nádherný vizual, hudbu, dnes vtipné triky a celý je to prostě "cool"!!! Pro milovníky italské produkce přelomu 60. a 70. let povinnost. (23.06.2011)

Při popisování "Diabolika" se hojně sahá k aluzím na "Fantomase" či dobového "Batmana" i "Barbarellu", ale jestli k něčemu má tento skvostně naivní a vizuálně vyňuňaný film nejblíže, jsou to komiksy Káji Saudka. Některé záběry jako by rámováním, mizanscénou  i konkrétními artefakty výzdoby přímo evokovaly jednotlivé panely popartového mistra, a to nemluvě o castingu ústřední dvojice, která jako by svou nadpozemskou sošností přímo oživla z jeho kreseb. Na rozdíl od odvázané rozvernosti a humorné nadsázky výše zmíněných filmů naopak "Diabolik" pracuje s přiznanou naivitou, umělostí i absurdní (anti)logikou brakových komiksů, kterou požitkářsky vykresluje a libuje si právě v tom, že chce být komiksovější, respektive nerealističtější než jeho předloha. (09.12.2021)