Odnikud

Nový snímek německého režiséra Fatiha Akina, v němž exceluje Diane Krueger jako matka, která se vyrovnává se smrtí svého manžela a syna po bombovém útoku, je sestaven ze tří, zdánlivě neslučitelných částí, z nichž každá vychází z tradice jiného žánru. Odnikud začíná jako drama o ztrátě, které je zároveň intimní studií truchlení, samoty a neschopnosti se vyrovnat se smrtí blízkých osob a navrátit se do společnosti – tato část je spíše povinným úvodem pro další dvě dějství, v nichž hlavní postava přechází z pasivního do aktivního stádia. Nejsilnější část filmu je soudním dramatem, v němž se odvíjí silný osobní příběh a boj za spravedlnost. Zde by Odnikud klidně mohlo konkurovat těm nejlepším americkým soudním dramatům, protože obsahuje strhující gradaci, proslovy a nečekané rozuzlení. Mírným zklamáním je proto poslední třetina filmu, v němž precizně vyrešeršovaný a komplikovaný příběh ustupuje přímočarému thrilleru o pomstě. Distance od velmi realistických prvních dvou třetin je díky zjednodušenému konání hlavní hrdinky (příliš mnoho náhod) až tak velká, že nemá tragické finále možnost zapůsobit tak silně jako předchozí části. (17.03.2018)

Na rozdíl od kolegů se nebudu rozplývat nad herectvím Diane, protože ukaž mně film, kde tahle německá kráska zahrála špatně, zde měla díky scénáři takový prostor, že i posledním bezvěrcům došlo, která že z hereček je bohyně. Krom hereckých výkonů, ale je to i skvěle napsaný scénář a především mistrovská práce režie a kamery. Jako příklad uvedu, scénu kdy je Diane v poli sama se svými myšlenkami v tu chvíli bylo souznění s hlavní hrdinkou absolutní. Je to velmi silný příběh, podtržený dokonalou filmařskou precizností mistra Akina. Nechci víc prozrazovat, protože totální neznalost v tomto případě umocňuje totální zážitek. (09.07.2017)

Nikdy bych nevěřil, že se toho dožiju, ale je to tak. Chce se mi křičet, ba co přímo řvát. I love you Diana! Nikdy jsem Tě neměl rád a možná ani nebudu, ale tys to dokázala. Trošku jsi zestárla, možná maličko přibrala a co je hlavní , herecky jsi naprosto excelovala. Z téhle lehce nadprůměrné story s trošku vratkým scénářem jsi udělala něco, na co hned tak nezapomenu. A čert vem ten (ne)povedený konec. (05.01.2018)

Zločin, súd a pomsta. Dráma, ktorá obstojí len v strednej časti, koniec je slabučký. Filmovo je to spracované dobre, Krugerovej herectvo takisto dobré, ale inak je príbeh postavený na klamstve tureckého režiséra. Na záver sa totiž dozvedáme, že za sedem rokov v Nemecku zabili 9 migrantov. Až 9? To je ako veľa? Ročne urobia v Nemecku prisťahovalci cca 300 000 trestných činov, mnoho z nich je vrážd, a pán režisér sa tu oháňa takým smiešnym číslom, ako by v Reichu opäť nastupovala k moci nacistická strana. Veľmi trápny pokus zastieniť pravdu. (19.05.2018)

Veľmi chválený film, ktorý som dlhšiu dobu odkladal. Nelákalo ma to celkové téma filmu. Útok na menšinu. Keď je téma moc aktuálne, tak to potom smrdí kalkulom filmárov ždímat čerstvé rozpoloženie skrz rozdeľujúce emoce. Prací proces sa našťastie nekonal, ale zároveň sa nekonalo nič prekvapivé. V podstate klasická záležitosť. Nič, čo by Vás nadchlo. To čím Odnikud boduje sú herci, a to predovšetkým Diane Kruger. Od čias Tróji sa prepracovala k naozaj presvedčivej herečke. Napriek jej nadpriemernému, vlastne výbornému výkonu sa jedná len kvalitne urobenú jednorázovku, ktorej dojem neprežije prvú polnoc. (01.01.2019)