Odnikud

Nový snímek německého režiséra Fatiha Akina, v němž exceluje Diane Krueger jako matka, která se vyrovnává se smrtí svého manžela a syna po bombovém útoku, je sestaven ze tří, zdánlivě neslučitelných částí, z nichž každá vychází z tradice jiného žánru. Odnikud začíná jako drama o ztrátě, které je zároveň intimní studií truchlení, samoty a neschopnosti se vyrovnat se smrtí blízkých osob a navrátit se do společnosti – tato část je spíše povinným úvodem pro další dvě dějství, v nichž hlavní postava přechází z pasivního do aktivního stádia. Nejsilnější část filmu je soudním dramatem, v němž se odvíjí silný osobní příběh a boj za spravedlnost. Zde by Odnikud klidně mohlo konkurovat těm nejlepším americkým soudním dramatům, protože obsahuje strhující gradaci, proslovy a nečekané rozuzlení. Mírným zklamáním je proto poslední třetina filmu, v němž precizně vyrešeršovaný a komplikovaný příběh ustupuje přímočarému thrilleru o pomstě. Distance od velmi realistických prvních dvou třetin je díky zjednodušenému konání hlavní hrdinky (příliš mnoho náhod) až tak velká, že nemá tragické finále možnost zapůsobit tak silně jako předchozí části. (17.03.2018)

Téma rasizmu z druhého pohľadu. Smutné, keď takéto niečo dokáže človek človeku urobiť, je jedno na ktorej strane stojí. Čakal som však trocha lepšiu drámu, najmä to súdne prostredie mohlo byť lepšie a zaujímavejšie spracované. Navyše sa mi téma v mnohých smeroch zdala trochu odbitá, skratkovitá, alebo sa po probléme skĺzlo iba povrchne. Z tohto pohľadu bol výborný jedine záver, ktorý ma celkom slušne zasiahol. Slabší nadpriemer. 70/100 (08.03.2019)

Depka jak svině a nečekaně skvělý film. Excelentní Diane Kruger při bombovém útoku příjde o svého syna a manžela,což vyústí v neuvěřitelný tlak a stres ze strany policie a následného soudního líčení, kde jsem snad ani nedýchal. Výborné dialogy, perfektní herecké výkony, dusná atmosféra a šokující finále. Tohle se Němcům povedlo. 80% (19.08.2018)

Diane Kruger je sice zajímavá herečka a do své role se ponořila s vervou, přesto jde z mého pohledu o nejméně atraktivní film z dílny Fatiha Akina. Ten předkládá svým divákům příběh s jasně definovanými a polarizovanými stranami konfliktu. Na jedné straně stojí odporný manipulativní advokát zastupující neméně odpudivé vrahy redukované na typové figurky, které v žádném případě nejsou "důstojnými" protivníky hlavní hrdinky. Režisérův přístup k látce je návodný, přesně určuje, co si máme o filmových postavách myslet a jaké postoje zastávat. Dávám přednost tvůrcům, kteří mně jako divákovi poskytnou větší prostor k úvahám o problému. Scénář trpí logickými fauly ve fázi soudního procesu, aby scénárista nasměroval děj tam, kde ho chce mít. A to jsem ještě nezmínil eticky hodně problematický závěr, který snímek posunuje do jiné roviny. Celkový dojem: 55 %, a to jen s ohledem na Dianino nasazení... (08.07.2021)

Německo-turecký režisér Fatih Akin se k problematice složitého postavení Turků v západní evropské společnosti vyjadřuje už poněkolikáté. Vsadil na Diane Kruger, která si své odmakala i v Hollywoodu, ovšem herecké kvality ukazuje spíš na evropské scéně. Její hrdinka má za sebou očividně bouřlivější minulost, nicméně ona i bývalý dealer drog, jinak turecký imigrant dnes platí za spořádanou hamburskou rodinku, kterou doplňuje bystrý synek. Jenže parta neonacistů nastražila výbušninu s hřebíky a naše hrdinka se musí vyrovnat s obrovskou ztrátou. Je to patřičně mrazivé a na převrácených soudních faktech jasně vidíme, o co tvůrcům šlo. Zejména v prostřední části je nicméně scénář trochu slabší, na leccos rezignuje, což koresponduje se samotným verdiktem soudu. Přichází artovější/meditativnější závěrečná třetina o morálce jedince, která má své kvality, ovšem úplně neladí s přemýšlením hlavní hrdinky. Tápeme tedy trochu mezi psychologickým dramatem a komorní kriminálkou, a pro někoho finální jednání ústřední hrdinky shodí předešlé dění. Tak či onak, Kruger je skvělá. (22.05.2018)