Stíny v ráji

Taxom sa rozhodol napozerat filmy aj od Aki Kaurismakiho, a volba padla na film Varjoja Paratiisissa, po nasom Stiny v Raji. Kulisy su len priemerne, ale potesili exteriery finskych Helsink. Kaurismaki nevsadza na emocie alebo na strhujucu dejovu liniu, ne, ne. Jeho filmy idu dost do artu a hlavne su o pocitoch, bez vyraznejsich emocii, ale zato s vycibrenou reziou a slusnymi dialogmi. Zivot je tuna obycajny a film je podla mna dost aj akasi Kaurismakiho apoteoza robotnickej triedy beznych pracujucich Finov. Co som tym myslel ? No hlavne to, ze nezobrazuje vyssie vrstvy spolocnosti a sefov, manazerov ap. ale obycajneho smetiara, ktory jazdi na nakladaku a zamyluje sa do predavacky v obchode. Kaurismakiho zaujima hlavne komplikovanost kazdodenneho zivota a to, ze ziadny clovek nie je ostrov sam pre seba - ci chce alebo nie, vstupuje do interakcie s ostatnymi ludmi a taxa vlastne socializuje. 80 % (08.06.2016)

Kaurismäki je stále režisér, ktorý je pre mňa zaujímavý tým ako rozpráva príbeh, to aké postavičky v tých príbehoch vystupujú a tiež že sa snaži vo všednosti nájsť niečo nevšedné. Ale stále mi tam niečo chýba k tomu aby som padol na zadok, alebo si v duchu povedal, že som sa pozeral na super film. Shadows in paradise je malou urban romancou, na ktorú sa veľmi dobre pozerá. Netlačí sa tu na emócie a film sa nevyznačuje ani pôsobivým vizuálom. Ale aj napriek tomu je na ňom niečo strašne zaujímavé. Osobne začínam byť veľký fanúšik Mattiho Pellonpää, ktorého hustý mustache vytvára jednu bizarnú a sympatickú postavičku. Inak príbeh smetiara a predavačky tak ako by som si ho predstavoval. (11.04.2014)

Stíny v ráji by se daly charakterizovat jako "proletářská romance" - kdyby to ovšem byla pravda. Rozhodně nejde o film o opětované lásce a označit snímek za romanci znamená buď nechápat pravidla žánru, nebo to, co se mezi ústřední dvojicí odehrává. Mám pocit, že ani sám režisér neměl jasno v tom, jaké hrdiny stvořil a kam jejich vztah směřuje. Nikander je trouba, ve vztazích nezkušený a nemotorný. Kaurismäki podobný typ později dotáhl do absurdity se Stínech soumraku. Ilona má ke vztahům velmi praktický přístup a v žádné fázi jejího "stýkání" s Nikanderem se nedostala do stavu zamilovanosti. Na začátku stála touha si užít, později pragmatický příklon k tomu, kdo jí mohl a chtěl nabídnout víc. Milenec ze střední třídy by společenský status Ilony narozdíl od bezelstného manipulovatelného Nikandera nezměnil. Závěrečnou scénu proto nelze vnímat jako tradiční happyend, minimálně pro Nikandera určitě ne. Kaurismäki se vždycky vyznačoval úspornými dialogy. Buď mu nešly, nebo je nedoceňoval. Tady dialogový minimalismus spojený s "naivním" herectvím, které režisér od svých herců tradičně vyžaduje, vede až k tomu, že postavy vystupují tak trochu retardovaně nebo aspoň dočasně "mimo". I ty nekonečné ohníčky cigaret (kouří takřka všichni a takřka všude, podobně jako v raných Fassbinderových filmech) dnes působí podivně nepřirozeně. Snímek řadím k těm Kaurismäkiho pracem, které mě nenadchly, ale ani neznechutily, a 55 % celkového dojmu považuji za adekvátní nadílku. (23.01.2021)

Pro tu esenci přicházejících 90ek, pro tu zvláštní paletu barev Kaurismäkiho obrazu, pro to, že už se takovéhle filmy netočí, pro to všechno má smysl Stíny v ráji vidět a užít si je v kině. Naivita a topornost scénáře, prkenné herectví všech zúčastněných, ale třeba i jistá těžkopádnost střihové skladby, to vše dává základ roztomilé a osobité atmosféře, skrze níž pozoruje svět vyjma Kaurismäkiho snad už jen Jim Jarmusch. 7/10 (13.06.2017)

Na prvý pohľad možno trocha jednoduchší milostný príbeh, no páčilo sa mi, ako tu autor narába s prostredím. Je tu krásne ukázané, aký dopad na atmosféru môže mať exteriér. Ale je tu toho omnoho viac. V neposlednom rade si tu možno všimnúť napríklad šikovne vloženú satiru na vyložene gýčové romantické situácie a ich prekrútenie do akejsi absurdnej srandy. A tá ma bavila najviac. Nadpriemer. 75/100 (27.06.2019)