Prokletí smrti

No, nic moc, tedy. Poetiku Poeovských Cormanovek to nemá a i když zde je nějaká ta atmosféra (a kupodivu jen 2 krvavé scény) tak se jedná o 100x provařené klišé. Plno podivných nesmyslů, které mi většinou v gotických hororech nevadí ,ale tady jsem si kladl spoustu otázek, na něž nedostanu nikdy odpověď. Takový Bavův Prometheus, hahaha. Slušný průměr. Na 1 zkouknutí, ok. P.s. holčina děsivá nebyla ani na vteřinu. I když je to v reálu, kluk. Jo a starosta vypadá jako bratr Yula Brynnera.;-) (01.05.2021)

Pro mě je Operazione paura povedenějším hororem než všechny Cormanovky. V Bavově díle se zajímavě mísí atmosféra anglického a amerického gotického hororu s atmosférou pozdějších sedmdesátkových italských venkovských giallo filmů - a musím říct, že to na mne fungovalo. Hlavně exteriéry jsou velmi povedené - netuším, jestli se to točilo ve studiu nebo v nějaké opravdové italské vesničce, každopádně to ani chvilku nepůsobí tak uměle, jako prostředí Cormanových hororů. To je ode mne, uznávám, docela povrchní pohled, ale nemůžu si pomoct, mne ty malované a papundeklové kulisy prostě ruší. U Operazione paura tento rušivý element odpadnul a já se mohl chvílema opravdu příjemně bát. Palec rozhodně nahoru, chvíli jsem uvažoval i o maximálním hodnocení. Od toho mě nakonec odradil mírně otravný hlavní hrdina. Horror movie of the Year (04.06.2011)

Chvílemi je až milé, jakými úžasnými rekvizitami a kulisami Mario Bava vyplnil tento naivní film o pomstychtivém duchovi. Všuda samá brnění, panenky, sarkofágy, kříže, lebky, pavučiny, prach, mlha, ruiny, rakve, masivní nábytek, bizerní svícny, oprýskané zdi... Je pravda, že nahromaděny jsou poměrně esteticky a kamera se na ně umí dívat z fotogenických úhlů, ovšem děs, děs vyvolat nedokáží. Neumí to ani hudba, ani náhlá zjevení postav, k nim spěšně zoomující kamera za hlasitého znění disharmonických tónů... Ano chvílemi je to všechno tak milé, až musím tomuto snímku s nudnou a banální fabulí pár bodů přidat. Silné **. (12.07.2009)

Kdyz v roce 1957 resuscitoval Riccardo Freda italsky horror svymi I Vampiri, asistoval mu pri tom tehdy uz triactyricetilety Mario Bava. Oba tehdy polozili zaklady italskemu gotickemu horroru, coz byl subzanr, ktery reagoval na uspech britskeho Hammeru a Amicusu a americke spolecnosti AIP. Italsky pristup ke klasickym horrorvym tematum byl o poznani drsnejsi, ale nejen to. I zpracovani, predevsim kamera a prace s barvami, je u Bavy o pricku vys, nez u jeho angloamerickych kolegu. Operazione paura predstavuje ve vsech smerech standard, na jaky jsem z dane doby a mista zvykly. Pribeh o pomstyvtivem duchovi male holcicky neni prilis objevny, ale je natocen naprosto fascinujicim zpusobem. Svuj dil na tom jiste maji i dobri herci, ale vetsina chvaly musi nutne putovat ke skvele kamere a s ni spojenemu barevnemu ladeni celeho snimku. Tak jako Bava to dokazal uz jen Argento ve svych nejlepsich kouscich. Na film jako je Operazione paura se nekouka, ten se uziva.... (29.11.2005)

Úchvatný gotický horror - přesně takový, jaký má být. Odváženo na lékárnických vážkách něco mlhy, něco noci, rozvalin, křížů, hřbitovů, starých domů, pavučin, tajemna, nadpřirozena a smrti. Vizuálně je Bava na podobné lodi jako R.Corman, když točil své filmové adaptace povídek E.A.Poa. Děsivé prokletí se vznáší nad celým příběhem jak pavučiny jedovaté snovačky. Ticho, kroky, halucinace. Opuštěná houpačka, ale kdo ji rozhoupal? Třepotavý stín můry ( že by lišaj smrithlav?) nevěstí nic dobrého...a taky že ano! Smrt je již na dosah, stačí trochu natáhnout ruku. Až se setmí a venku se strhne bouře, je tohle film pro příjemný večer jako dělaný... (16.08.2010)