Kursk

║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $6,925,791▐ Na prvý pohľad silné lákadlo popri úspešnom seriály Černobyl. Máme tu opäť podobnú tému jadrová ponorka Kursk ide ku dnu a prichádza jeden problém za druhým... prvá polovica filmu má slušné grády, slušnú atmosféru, aj herci hrajú, len v tej druhej akoby postupne dochádzal dych a nejak to skoro vyšumí do prázdna. /60%/ (27.06.2019)

Docela fajn film hlavně co se napětí a těch katastrofických aspektů týče. Bohužel s objektivitou už je na tom poněkud hůře. Já neříkám, že v Rusku není bordel a celkově všechno co se tam děje není úplně košer, ale už je úsměvné, jak všechny filmy především z poslední doby musí prostě Rusáky vykreslit jako zdroj největšího zla a hotovo. V Evropském pojetí bych přeci jenom očekával něco míň patetického a jednosměrného. Ostatně to politický pletichaření už mě pak natolik štvalo, že napínavý film začal být nudný a proto nakonec jen 3* a 65% (23.05.2019)

Stát se tohle americkým soudruhům, třeba s ponorkou Malývelkýroh, do pěti minut je na místě 20 letadlových lodí a 100 vytuněných záchranných sci-fi batyskafů plných odhodlaných altruistů, ochotných zemřít při spasení byť jediného krajanského otylého námořníka, ať už si to přeje, nebo ne. Ovšem ještě než všichni dorazí, vrhne se nějaký Bič Pjůkenen jen v trenkách a s červeným homoplovákem předpisovou šipkou do mínus dvoustupňových vln Beaufortova moře, zanoří se do sta metů, na jeden nádech vytahá celou posádku i s domácími mazlíčky a jako bonus zneškodní jaderný reaktor hrozící výbuchem a globální katastrofou. A pak o tom Špilberk natočí ještě více informačně pokřivený ultrapatetický velkofilm „podle skutečné události“ - Házlhofův seznam s Dvejnem Dz Kráčejícímsteroidem v hlavní roli. To soudruzi z Putinova politbyra jsou jinačí kabrňáci. Vláďa přece nebude kvůli pár zanedbatelným lidským zdrojům, najatých na murmanském pracáku těsně před ponorem narychlo svařené kupy šrotu z místní sběrny a perfektně za 10 minut proškolených rekvalifikační příručkou „Ponorkářem snadno a rychle“, přerušovat dovču, čili k záchranné operaci bohatě postačí prorezlý Nautilus z roku 1871, řízený senilním stoletým kapitánem Nemem. A kdyby to náhodou dědek nedal, tak „Jebať, nas mnogo!“. No, dopadlo to, jak to dopadlo, ovšem patetizace a demagogizace všech těch „kdovíjaktobylo“ momentů, jichž je v tomto případě nadpoloviční většina, se nechtěl ujmout ani Sojuzmultfilm ani Holý úd, protože by jim mohla vychladnout válka, a tak se toho chopil Benelux pod záštitou (slovní základ „zachcat“) NATO. Dostáváme tedy vodkou stmelenou partičku ňoumovitých nekompetentních amatérských gejfrendů na život a na zmrd, vedených hrdinným kapitánem Averinem, co jako jediný umí napočítat až do pěti, tahat za páky, najíst se příborem, psát a kdo ví, co ještě, jíž by nikdo střízlivý nesvěřil ani řízení volského potahu, natož jaderného vrakoviště. Partičku, které kdyby neblaflo torpédo, stejně by zjevně nevybrala nejbližší zatáčku a napálila to do nejbližšího, neméně bezradně během cvičení driftujícího křižníku Aurora, už jen ze zoufalství, aby se ti chudáci nemuseli vracet zpět do Murmansku ke svým obskurně odporným manželkám v čele s ultrazrůdnou Marfušou Averinovou. Každopádně to fabulační patetické fňukdrama o tom, že vypité a zrezivělé ruské loďstvo již dávno není hrozbou pro světový mír, ale spíše samo pro sebe, docela hezky odsejpá a šťastně končí, tudíž se mu dá leccos odpustit. (25.01.2019)

Docela zajímavý snímek, který krásně ukazuje ruskou tvrdohlavost a neochotu v těchto situacích podat jakékoliv informace, případně přijmout cizí pomoc. K havárii dojde chvíli po začátku filmu a pak už jen sledujeme marný, avšak statečný boj o přežití ze strany námořníků a hru o čas a informace ze strany jejich velení. Dost mi to připomnělo události Černobylu nebo K-19. Samozřejmě se do toho zde zapojují i horlivé rodiny námořníků, které štve ruský přístup k celé záchranné misi. Jak to asi skončí si může každý najít. Příjemný pohled to není... "Jsem námořník a srdce mé je stálé." (23.06.2019)

Předem upozorňuju na marigoldovo ponorkové dogma: ponorka = automaticky * plus. Protože podle všech ostatních kritérií natočil Thomas Vinterberg jen lehce nadprůměrnou žánrovou šablonu. Oslavu chlapáckého kamarádství kořeněnou sentimentem a dvojrozměrnými figurami. Z kodrcavého scénáře Roberta Rodata (mj. Zachraňte vojína Ryana) se snaží změnami formátu, veristickým snímáním a důrazem na bezeslovné detaily (chlapec jako němý svědek a svědomí) vykřesat něco víc. Jenže ono v tom filmu nic víc není. Skutečný případ je zdrcující a obešel by se i bez dramatizujících vycpávek. Takhle obstojí hlavně proto, že některé sekvence jsou chytlavé (podvodní hledání kyslíkových patron v jednom dusivém záběru) a Schoenaerts odvádí v hlavní roli slušnou práci podobně jako Firth ve vedlejší. Pomníček Kursku to je důstojný, ale nad hladinu film nepustí konflikt mezi hollywoodskou šablonou a snahou pojmout to jako civilní výpověď o tragédii běžných lidí. Výstupy zlomených matek pak mimoděk připomínají špatné divadlo. Škoda, ale ty roky v development hellu tomu nepomohly. (15.01.2019)