Režie:
Ali SoozandehScénář:
Ali SoozandehKamera:
Martin GschlachtHudba:
Ali N. AskinHrají:
Arash Marandi, Alireza Bayram, Siir Eloglu, Thomas Nash, Hasan Ali Mete, Klaus Ofczarek, Morteza Tavakoli, Payam Madjlessi, Roxana Rahnama, Elmira Rafizadeh (více)Obsahy(1)
Tři mladé ženy a jeden muž mají podobné touhy jako jejich vrstevníci jinde na světě. Žijí ale v Teheránu, kde platí úplně jiná pravidla. Rockové koncerty v klubech, nemanželský sex, alkohol i drogy místní zákony zakazují a vytlačují do podzemí. Kdo má peníze a moc, pravidlům se snadno vzepře. Ostatním, kteří chtějí žít mimo úzce vymezené mantinely, hrozí tvrdé tresty. Při cestě za štěstím a svobodou tak hrdinové filmu musí bořit tabu a riskovat. Snímek je celovečerním debutem íránského režiséra žijícího v Německu Aliho Soozandeha. Natáčet přímo v Íránu nepřicházelo v úvahu, film proto vykresluje atmosféru teheránských ulic unikátní animační metodu rotoskopie. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (99)
Mám pocit, že tomu hodně (ne)pomáhá zvolená forma. Díky ní získávají Teheránská Tabu na snové atmosféře a spousta neduhů zůstává skryta pod ní. Snímek ale ze stejných důvodů ztrácí i velikou část ze své naléhavosti. Nepůsobí jako by byl ukotven v aktuálním čase a nějakém jasném prostoru. Co se zvolených témat týče, je dobré, že nejsou většinou šokující a ani autoři nemají ambice výrazně útočit a burcovat. Většina věcí je podána věcně a postavy je řeší podobně jako další životní rutiny. Celé je to zabaleno do naprosto běžných životů ne úplně průměrných lidí žijících v životem tepající íránské metropoli a působí téměř jako běžné hořké drama, které seznamuje diváka se stinnými stránkami jedné části světa. ()
Nepříjemně nevyvážené, mírně zavádějící a stroze černobílé, leč forma poutavá a relativně solidně vypointované. Ale šokující či jakkoliv objevné v žádném případě. Trošku mi příjde, že tvůrce je hodně zhrzelý reformista, který poněkud zapomíná na vícevrstevnatost reality. 5/10 a zklamání, šeď a průměr. ()
Bavilo mě to. Tématem je sexuální pokrytectví. Animace umocňuje bezútěšnost, zároveň vláčné tempo pocitově zpomaluje. Teherán vyzařuje pocit pohádkové neskutečnosti. plně opatrných slov a kradmých pohledů. Ve snímku chybí humor. Tabu prožívají jak epizodní postavy, tak hlavně tři mladé ženy. Vidíme jak zákazy vytváří korupci,, vydírání, vzdor a udavačství a připomíná nám to život v Československu před rokem 1989. Hrdinové absurditu přijímají se samozřejmostí. K tomu divák krutost vidí očima malého dítěte, který slyší matku s hrubými zákazníky, pokrytecké poměry u sousedů či domovníkovo týrání koček. ()
Trefa do černého. Neoddiskutovatelně nejsilnější zážitek z Febiofestu 2018. Výborně sladěný obsah i neotřelá forma. Tohle zobrazení mladé generace Íránců zbavených jakékoli iluze o poměrech ve společnosti a jejich každodenní střetávání s pokrytectvím a zkažeností svého okolí se ajatoláhům určitě líbit nebude. Na prvotinu jde o překvapivě vyzrálou věc, z filmu je znát, že pro zúčastněné nešlo o běžný projekt nebo dokonce zakázku, ale že to byla osobní záležitost, do které chtěli vložit to nejlepší. Protože Teherán tabu vznikl v zahraničí, nemusí dělat kompromisy, opatrně našlapovat a pouze naznačovat tam, kde by člověk nejraději křičel hněvem. Snímek s jízlivým sarkasmem líčí, co se skrývá za fasádou oficiální silně konzervativní náboženské morálky. Musím ale varovat - nečekejte komedii. Je to vlastně hořké depresivní vyprávění o lidech, kteří jsou lapeni do pasti předsudků, tradic a restriktivních pravidel natolik, že se v ní cítí nešťastní, a v nejlepším případě volí cestu úniku z toho, co považují za vězení. Celkový dojem: 95 %. ()
Hrozně silný film, který stojí na výborně napsaných příbězích jednotlivých postav a na rotoskopické animaci, která dovoluje nic moc hercům působit skvěle a nerušivě a sama o sobě tvoří atmosféru, při které jsem si jako divák nebyl jistý, jestli mají být víc zašpiněné vedlejší uličky Teheránu, nebo postavy, které se v nich pohybují. Hrozně moc potěší, že většina postav projde zajímavým dramatickým obloukem a všechno do sebe hrozně fajn zapadne, což podporuje neokoukané prostředí Teheránu. Sama o sobě je unikátní atmosféra životního prostoru, kde se "obyčejný člověk" může cítit docela dobře, ale zároveň se v něm kriminalizují věci, které jsou až bolestně normální. Skvělej film. Howgh. ()
Galerie (27)
Photo © filmladen
Zajímavosti (5)
- Protože nebylo možné natočit film v Teheránu a jiná města nemají vlastnosti, které je činí vhodnými pro realistické zobrazení života v Íránu, použil režisér k natočení filmu rotoskopický proces, Ten kombinuje živou akci s animací – herci byli natočeni proti zelenému plátnu a k tomu byla přidána animace, která umožnila vložení detailů specifických pro Teherán. (Dr Lizal)
- Ve scéně, kde Elias nastupuje do auta, které řídí Sára, nejsou vyobrazeny otevírající se dveře. (TheSompeque)
- Celosvětová premiéra proběhla 20. května 2017 na Cannes FF. (Varan)
Reklama