Noc požírá svět

Extrémne tichá, pomaly plynúca zombie “ochutnávka”, ktorej najsilnejšia “karta” spočíva v pomerne realisticky poňatom príbehu. Aká to škoda, že sa z tak ťaživej atmosféry nepodarilo vyťažiť viac. Toľko skvelých momentov vyšlo navnivoč, že neviem či mám tento “nápad” chváliť, alebo haniť. Takto len a len obyčajný, priemerný, “psycho” zážitok, ktorý mohol, no bohužiaľ, nijak mimoriadne nevyužil svoj veľký, nie len hororový potenciál. (17.07.2018)

Tak jsem konečně našel nějaké DOBRÉ minimalistické postapo. Nudě se to sice místy nevyhne, ale tak mě to celkem zaujalo. Sám nechápu čím, skoro nic se tam nestane a samotný nápad by vystačil na krátkometrážní film. Asi je to tím, že to mělo slušnou atmosféru (a minimálně prvních 20 minut mi to přišlo hodně napínavé), ale především tím, že to mělo chytře vymyšlený scénář. Režisér hlavního hrdinu zavřel do jednoho činžáku, kde má dostatek jídla, vody, přístup skoro do všech dveří a vždycky se má čím zabavit. Tedy aspoň zpočátku, než mu ta samota začne lézt na mozek. Vše je ale dobře využito, promyšleno, i pár drobných zvratů zde je a vše je slušně (s minimem nelogičností) propojeno dohromady - a asi právě proto mi Noc požírá svět tak sedlo. A taky musím ocenit i občasný humor, který to oživil. O nějaké hloubce nevím jestli se rozepisovat, když to říká to samé, co snad všechny minimalistické postapo filmy - člověk nedokáže sám vydržet dlouho a začne mu hrabat. Doporučit to asi nemůžu, věřím, že to spoustu lidí unudí a já sám se divím, že to nebyl můj případ. Škoda jen, že zde nejsou lepší a charismatičtější herci, možná bych pak šel i s hodnocením výš. Na to, čím ten film je, je vedený velmi dobře. Silné 3* (26.09.2020)

"Brokovnici nabil, naději si zabil." Trocha té postapo lyriky, jeden výtah s kámošem na nemrtvý pokec a dvě kočky, jedna na ulici olizující krvavé rány zombíků, druhá již zbůhdarma se kazící v pokoji, co víc si může chlap, t.č. stopro single, od postapo života přát? V mrtvém městě, na střeše ztracené v nekonečném moři statisíců dalších placatých střech? Mimochodem, Paříž je dost depresivní a bezútěšně placaté město i normálně (jedna čouhající konstrukce ze stavebnice Merkur to nevytrhne) natož po apokalypse. Chudák Sam měl pech. V pěší road movie The Battery by měl kámoše a volnou krajinu k toulání, v Nadosmrti spolu by sice byl zabedněný v bytě, ale s milující ženou, no a v #Žiju by si po laně posílal balíčky s dívkou odnaproti. Taky si mohl na Roisy koupit letenku do Korei (the train ticket to Pusan includes), aby viděl svět. Sam bohužel skončil v bytě bejvalky (to nechceš), navíc úplně sám v Noci požírající se nudou. Poselství filmu bolestně (ne)jasné. Apokalypsa příjde, bude to opruz a s Alfrédem ve výtahu moc nepokecáme? Výstřel skrz strop, kolem hlavy a skrz dveře. "Jenom tři nábojnice, pro Sama bez samice". (16.02.2023)

Mi se to nelíbilo. :( Děsně jsem se nudil, neurodila se ve mně žádná sympatie k hlavnímu hrdinovi, za celou dobu svého nedobrovolného azylu neudělal nic, čím by si mě (pro film) získal. Základní myšlenka dobrá, žádnou další už k ní ale nepřidali a byť to nebylo dlouhé, těšil jsem se na konec do té míry, že bych vzal po čtyřiceti minutách třeba i jeho sebevražedný skok mezi zombíky. Miluju artové filmy s touhle tematikou, v TOP10 mám The Battery, Noc ale odsouvám na sice pomyslné, avšak mnohem méně lichotivé pozice. (03.08.2018)

„Najhoršie je, že neviem, čo sa im stalo.“ Štvrtá hviezda francúzskemu komornému zombies kúsku o veľa neunikla, ale po skvelej prvej polovici tempo výrazným spôsobom uvädne. Vidno, že tvorcovia nevedeli, akým smerom príbeh nasmerovať. A tak ho nenasmerovali v podstate nijakým. Prvá polovica ma každopádne bavila. Pripomínala interaktívnu počítačovú hru. Hrdina musí prehľadávať veľký činžiak. Poschodie za poschodím. Byt za bytom. V jednom nájde zbrane, v druhom zásobu jedla, v treťom naňho striehne nebezpečenstvo. Ale ako vravím, postupne atmosféra a dobré tempo upadnú a nezachráni ho ani pokus o akčné finále a sympatický „výťahový“ zombie. (19.01.2022)