Ten dvanáctý

Prudce stereotypně a natahovaně orientovaná naháněná na jednoho norského sabotéra. A herec v hlavní roli, Thomas Gullestad, sice sympatický moc nebyl, nutno uznat, že jeho fyzická kondice dostala zabrat. Ovšem naštěstí má film svého čnějícího zlého muže, jímž je charismatický Jonathan Rhys Meyers v roli lahůdkově zavilého policejního důstojníka, který dodává filmu pořádně ostrou šťávu. A rozhodně nelze přehlédnout patřičně kvalitní technické atributy a úchvatné scenérie. Kamera, hudba a další technické finesy jsou na dost dobré úrovni a sehrávají nemalou důležitost v ději, co má hodně kolovrátkový ráz. Hrdina v krajině ledu a sněhu stále někam před nacisty utíká, schovává se, i s pomocí lidí, které na svém útěku střetne, hnijí mu prsty na noze a hlavně vždy se mu podaří nacistickým pronásledovatelům o shnilý nehet uniknout. Určitě by filmu nemálo prospělo být tak o dobrou půlhodinu kratší. Film by tak působil méně roztahaně a v podstatě i předvídatelně. Z historického hlediska méně zaníceným divákům bude osud Jana Baalsruda a jeho neúnavného protivníka Kurta Stageho dost neznámý, což je vlastně příležitost, jak si doplnit znalosti o jejich osudech. Velkým příjemným překvapením je režie Haralda Zwarta, kterého kritici zavrhovali po sérii otřesných filmových výtvorů, kterým zejména vévodí druhé pokračování Růžového pantera. A je tedy nadmíru překvapivé, že se pustil do náročného dramatického kusu, jež se z jeho filmografie dost vymyká. Určitě už by se po této úspěšně složené maturitě z filmové režie neměl snižovat k triviálním filmům, které ho na delší dobu připravily o kdysi pracně vybudované renomé. Je vidět, že kvalitní film natočit dokáže. 7/10 (28.04.2021)

Válečný survival Den 12. mann vypráví pravdivý, byť jen těžko uvěřitelný příběh Jana Baalsruda, symbolu norského odboje. Hlavním zdrojem Baalsrudových útrap však nejsou nacisté, nýbrž nesmlouvavá severská příroda, která decimuje jeho tělo. Dramatizace se vydařila takřka na výbornou a i přes 135 minutovou stopáž bych zde marně hledal hluché místo. Při pohledu na gangrenozní běs v hotelu Savoy dokonce zaplesalo i mé hororové srdce. Škoda místy dosti náznakovité psychologie postav a vágní vnitřní motivace hlavního hrdiny. Baalsrudova nezdolná touha přežít je jistě obdivuhodná, ale co ji takovou měrou pohání? A proč postavy nacistů připomínají jednorozměrné padouchy z marvelovských komiksáren? Uděluji čtyři silnější hvězdy. (09.05.2018)

“Najneuveriteľnejšie na tomto príbehu je to, že sa naozaj stal”. Táto veta z úvodu, Vám bude rezonovať v hlave po celú dobu sledovania tohto snímku. Miestami pomalšie, miestami rýchlejšie, no zato dostatočne zaujímavé nato, aby sa divák nenudil. Najväčším plusom jednoznačne “Nórsko” ako také, a jeho “bezcitná”, krutá príroda. Na “nefanúšika” vojnových filmov, viac než spokojný .. (07.06.2018)

Survivalová pecka v níž se norský odbojář Jan Baalsrud snaží po nepovedené operaci dostat do neutrálního Švédska. Hlavní hrdina tu prodělává celou škálu útrap od sněžné slepoty přes omrzliny až po nepolevující únavu a stres a každý z těchto aspektů působí hodně sugestivně, stejně jako všudypřítomná zima, která z nádherných scenérií dýchá. Je neskutečné, co tenhle člověk dokázal přežít a je celkem paradoxní, že zpackaná akce vlastně norskému odboji prospěla víc, než kdyby se původní plán zdařil. Herecky zazářil Thomas Gullestad, o kterém jsem nikdy neslyšel, ale o to víc překvapil a tradičně byl spoleh i na Meyerse, který by těch esesáků měl hrát víc. Obrovský respekt Baalsrudovi i všem, kteří mu pomohli. 90% (20.05.2018)

Jeden z nejdrsnějších survivalů, jaké jsem zatím viděl. Je na tom docela vidět, že je to evropský film. Možná to mohlo být o něco kratší. Po nepovedeném výsadku v Norsku se Jan Baalsrud vydává na nekonečný útěk před Nacisty. Po cestě mu pomáhají místní lidé i za cenu vlastního života. Nemá to vůbec jednoduché a musí po cestě překonat spoustu překážek. Některé momenty jsou dost silné. Ve filmu není moc akce. Hlavně bych chtěl vyzdvihnout skvělý výkon Jonathana Rhys Meyerse jako nacistického velitele. Jon ani přes své strasti neztrácel smysl pro humor. "Je to tu lepší než v hotelu Savoy." (11.09.2019)