Hádej, kdo přijde na večeři

Včera som sa dozvedel, že pred nedávnom zomrel Sidney Poitier, prvý nositeľ Oscara čiernej pleti. V minulosti som už o ňom čo-to pochytil (minimálne som ho poznal podľa mena), ale keď som si teraz zbežne prelistoval jeho filmový katalóg, zistil som, že som ešte nevidel žiadny film v ktorom hral. Aby som to napravil, presunul som svoje plány bokom a pozrel si film Guess Who's Coming to Dinner, ktorý ma z celého hercovho repertoáru zaujal najviac. A musím konštatovať, že ani trochu neľutujem. Samotný Sidney Poitier zahral svoj proťajšok výborne, nutno však povedať, že v porovnaní so svojimi hereckými kolegami nijak zvlášť neexceluje, nakoľko každý zo zúčastnených hrá viac než dôstojne. Herecké výkony sú prosto úžasné, no film našťastie nestojí len na nich. Čo je na ňom ešte dokonalejšie a dáva hercom väčší priestor vyniknúť, je scenár, ktorý (aj keď nie je bezchybný) svoju úlohu spĺňa stopercentne. Posolstvo, ktoré sa tvorcovia snažia predať dnes už možno nie je tak aktuálne, no stále je veľmi dôležité a nadčasové a dialógy, ktoré vo filme zaznejú je potrebné počuť. Celkom by ma zaujímalo, ako by film vyzeral, ak by obe rodiny neboli liberálne založené (asi veľmi zle), pravdepodobne by bol emocionálne ešte silnejší, ale zase by v ňom nebol ten Spencerov bravúrny, záverečný preslov. A ten stál vážne za to. (09.01.2022)

Film, který už hodně zastaral. Jeho poselství je samozřejmě chvályhodné, ale jde se k němu až příliš nápadně a okatě, takže se nakonec nedostaví kýžený efekt - to se poté projevuje z závěrečném Traceyho monologu, který postrádá na údernosti a působí spíše nudně a zdlouhavě. V šedesátých letech možná pecka, dnes už jenom slušná konverzačka. Herecké výkony samozřejmě bez výhrad (Poitier se mi tady líbil mnohem více, než V žáru noci ze stejného roku, kde na mě často působil jako vyřezaný ze dřeva). (27.04.2009)

Přivést si domů černého ženicha jako bílá dívka by vyvolalo kontroverzi ve většině rodin dneška, natož potom před 40 lety. Navíc rodiče obou snoubenců mají jen jeden den, aby se s tím smířili, přijali "jiného" partnera mezi sebe a souhlasili se svatbou svých dětí... Je to moralita, ale dobře napsaná. Spencer Tracy, Sidney Poitier a Katharine Hepburn podávají skvělý výkon, zbytek ansámblu je buď průměrný nebo na můj vkus příšerně přehrává (zejména dcera v podání Katharine Houghton) a některá místa vyznívají po těch letech docela trapně. Jinak ale jde o velmi příjemný "ukecaný" film, jehož poselství má co říct i dneska. (28.10.2007)

Kvalitná Kramerová klasika snažiaca sa striafať do skrytého rasizmu liberálne orientovaných príslušníkov vyššej vrstvy.Dnes už nie príliš kontroverzná téma vzbudila v dobe svojho uvedenia náležitú pozornosť. U mňa skôr pozornosť vzbudilo priam božské ústredné herecké obsadenie, teda až na Katharine Houghton, ktorá je kvalitou ďaleko za trojicou Hepburn-Tracy-Poitier. (29.11.2008)

Legendární drama od režisérské legendy, hrané legendami. Kupodivu dost značně přesahuje nejen v době svého vzniku očekávatelný první ideový plán - vlastně se s ním téměř úplně vypořádá během prvních dvaceti minut;) V tom zbytku sledujeme neméně zajímavou nadstavbu spočívající ve studii vztahů rodičů a dětí a toho jak naše životní zkušenosti ovlivňují naše nazírání na svět. Samo ztvárnění konfrontace liberálně vychovávajících rodičů s reálnými plody jejich "práce" by v takovéhle herecké sestavě bylo nesporně velmi zajímavým diváckým zážitkem. Ale ono je tu toho ještě mnohem víc, a Spencer Tracy tu září tak, že byste skoro dovedli pochopit, proč to madam Katharine s tím kvartálním alkoholikem tolik let táhla bez vyhlídky na změnu k lepšímu. Stanley Kramer a scénárista William Rose zaslouží za tohle svoje komorní dílo, v němž se jim několikrát povede vás zásadně zviklat, pokud jde o odhad konce, nejvyšší pocty. Přesto si neodpustím výtku vůči přece jen poněkud přehnanému idylismu v reakcích hlavních postav. Mohlo by to být ještě o něco realističtější - otázka ale je, jestli by to pak byl tentýž příběh. 90% za filmový zážitek par excellence. (25.09.2012)