Zapadlí vlastenci

Snímek Zapadlí vlastenci Miroslava J. Krňanského není sice nikterak přelomový, avšak v prvorepublikové kinematografii má své významné místo. Jeho stejnojmennou literární předlohou byl román z pera Karla Václava Raise (sepisoval jej v Sobotce, roku 1893 vycházel v časopise Světozor, knižně vyšel v roce 1894). Děj idealizující národní obrození je zasazen do podkrkonošské vesnice čtyřicátých let 19. století. Hlavní postavou je učitelský mládenec Čermák, vystupuje zde však i řada dalších postav (hlavně kantoři a duchovní), jejichž společným úsilím pronikají obrozenské a vlastenecké myšlenky a národní cítění na odlehlý venkov. Film v dnešní době může působit poněkud pateticky, nicméně si zachovává laskavou atmosféru dobrosrdečnosti a lásky k národu a vlasti. (24.11.2011)

Dojem z filmu mi zcela pokazili herci. Ve třetím zvukovém roce už vznikla řada profesionálně zdařených filmů, ale Krňanského Zapadlí vlastenci mezi ně nepatřili. Stallich je hrozný, Jarmila Lhotová se hodila možná do role cikánky, ale jako vdova - svůdkyně se nevyvedla, slušně zahráli jen Haas, Vojta a Martin. Smrt Čermákova otce byla spíše k smíchu, obrazy míhající se krajiny z dostavníku mířícího ku Praze nedůvěryhodné, vyhození cestujících uprostřed lesa záhadné. (15.10.2015)

Stará adaptace Raisova vlasteneckého románu z dřevních dob zvukového filmu, s malou produkcí, malým počtem natáčecích dnů a tehdejší krátkou stopáží. Je objektivně vzato podprůměrná i na svou dobu. Film trvá 78 minut, z nichž hodně prostoru dostávají odbočky od hlavního děje s hvězdným Hugo Haasem v roli ševce Adama Hejnů. A vidíme např. i dvouminutovou německou árii na plese v Milově, aniž by měla ve filmu jakýkoli význam. Scénáři chybí řád, scény jsou za sebe poskládány tak, že na sebe místy dějově správně nenavazují. Jindy filmu pro změnu chybí kontext, který je znám pouze čtenářům literární předlohy, a tak působí scény nesmyslně nebo dokonce komicky. Režisérovi patrně chyběl odstup od námětu. Nejlepší výkony předvádějí Jaroslav Vojta v roli faráře Stehlíka a Jarmila Lhotová v roli Žalačky. Obsazení Nory Stallicha do role preceptora Čermáka je dobrou volbou s ohledem na vzhled, věk a pěvecké dovednosti. Jeho herecké pojetí role ale není moc přesvědčivé. Hudební doprovod mimo fakticky hraných nebo zpívaných scén téměř chybí. Pod průměrem končí i kamera a střih. 39 % (11.08.2020)

Čas si s tímhle dílem hodně pohrál. Je nechtěně komický, velmi komický. Střihová skladba vypadá jako v nějakém amatérském filmu. Kdyby se ubraly nadbytečné vteřinky na konci a začátku mnoha záběrů, působili by zapadlí vlastenci mnohem dynamičtěji. Korunu nechtěné vtipnosti tomuto filmu nasazuje až expresivně hrající pan farář, který má zkrátka rád všechny kolem sebe:-D (13.10.2008)

Přestože je tento film myšlen vážně, docela jsem se u něj nasmála. Kromě vtipů, které byly záměrné, mne pobavil přednes hlavního hrdiny. A jeho úchylný úsměv. A neustálé vrhání deprimovaných pohledů do země/stolu. Je mi jasné, že v historickém kontextu byl tento film docela pecka, konečně pořádné dílo české kinematografie, ale dneska už nijak zvlášť neoslní. (14.10.2008)