Scénář:
Jaroslav BeránekKamera:
Julius VegrichtHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Terezie Brzková, Eduard Kohout, Karel Černý, Zdeňka Baldová, Zorka Janů, Svatopluk Beneš, Jindřich Plachta, Marie Blažková, Libuše Stehlíková, Karel Richter (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na břehu klidné řeky, protékající venkovským městem, stojí starý panský dům opředený mnoha tajemstvími a záhadami. Právě kvůli tomu je terčem zájmu party mladých kluků, kteří se rozhodli, že se do něho podívají. Jejich plán však byl předem vyzrazen, a proto na ně čekalo velké překvapení. Návštěva tohoto domu způsobila hodně změn v poklidném životě kluků od řeky. Zjistili totiž, že se v domě neskrývá žádné tajemství, ale že zde žije nešťastná stará paní, které velmi chybí její syn. Jedinou její radostí je vnučka majitelky domu, mladá krásná Helenka. Ta neúmyslně zapříčinila rozdělení chlapců na dva nepřátelské tábory - Portyčáky a Bukouny. Důvodem bylo, že se Tomík, 15 ti letý vůdce jedné z part, do Helenky zamiloval. Nepřátelství mezi dětmi od řeky nemělo dlouhého trvání, všechny problémy se nakonec vyřešily a u vody nastal znovu příjemný klid. (Filmexport Home Video)
(více)Recenze (39)
„Řeko milovaná řeko, o tobě se mi chce dneska vyprávět a o dětech které žijí na tvých březích. Bylas jejich kmotrou, hovoříš do jejich snů i her a jejich život je v tobě otištěn jako v zrcadlech“ Trocha poetiky, trocha dojetí (Terezie Brzkové) i první lásky, ale především spousta rošťáren v podání "Bukounů" a "Portičáků". A k tomu „věčné dítě“ Jindřich Plachta, u něhož je „guma na Bukouny vždy zdarma“. Vcelku roztomilý film, i když nevím, co by na něj řekla dnešní generace dětí…Na mě osobně trochu moc vypjatá hudba. ()
Film poplatný době vzniku. Kromě fanclubu města Písek (ke kterému patřím jako moravský nacista) mě v něm nic nezaujalo. Točeno částečně na pravém břehu. Dnes stojí na břehu řeky paneláky a to daleko horší, než u nás v Třebíči. Děj je prakticky o ničem, nebo o tom, co jsme viděli již 50x. Láska chudého chlapce ze slamu k slečně z jiné společenské třídy. ()
Voda, léto, dvě party kluků...svoje kouzlo to určitě má a plusem je klasicky Jindřich Plachta, který podporuje tu svojí partu prostě neodolatelně. Je to samozřejmě naivní jako většina filmů z té doby a scénář místy tápe, ale obsazení a několik vtipů je moc fajn. Zaujala Libuše Stehlíková v roli Zuzky, škoda že se herectví nevěnovala dál. ()
Dve klucici party a jejich souboje, do toho radobymilostna linka mezi inzenyrem a dcerou z vily...nevim, nejak dvakrat me to nechytlo. ()
Tento film ma vrátil do mladosti.. Partie chlapcov, ktorí medzi sebou "bojujú" , a nezabudnuteľný J.Plachta. Čo ma naozaj zaujalo boli krásne exteriéry na rok výroby!! Dávam 70%. ()
V titulcích filmu uvedeno: režie (pouze) Jiří Slavíček. ()
Dokonalost ženskou krásou, v mladičké Zorce Janů, která je ozdobou celého filmu. Vůbec první film, ve kterém jsem viděl Jindřicha Plachtu a hladově začal hltat všechny jeho filmy. Zamiloval si jeho uhrančivý hlasový tón, inteligentní smysl pro humor, profesionálně neprofesionální reakce, které střílí od boku s naprostou přesností. ()
Václav Krška a jihočeská krajina po druhé , Ohnivé léto bylo povedenější. Soupeření dvou klukovských part probíhá již generace , do míst svého mládí se vrací osudem poznamenaný muž. ()
"To víš, to už jsou velký lidi." ()
Zčásti dětský film (v tomto směru jeden z prvních v naší kinematografii), zčásti poetický snímek pro dospělé. Oba tyto světy dokonale spojuje postava Jindřicha Plachty, který je sice dospělák, ale stále má v sobě duši dítěte, a kluci ho berou mezi sebe. Povedený snímek, další z důkazů, jak kvalitní naše kinematografie v nelehké době čtyřicátých let byla. ()
Obyčejný rodinný film s několika dětskými konflikty. Avšak bohužel je třeba si uvědomit že je to asi poslední film se Zorkou Janů která tam byla opět krásná. Snad ještě někdy budu mít možnost vidět Podvod s Rubensem. :-( ()
Film pro kluky, který mne nebavil ani jako kluka. Pořád jsem očekával nějakou legraci a ono nic. Na staré roky už nebudu názor měnit. Proč nedokončili autoři linii se ztraceným synem, nechápu. ()
Václav Krška poetické nostalgické filmy uměl (Stříbrný vítr, Řeka čaruje, Měsíc nad řekou). Toto je další z nich. Tentokrát o klučičích partách, věčném dobrodružství a nekonečných soubojích. Mě se film moc líbil, protože to co zažívali kluci, láká každého chlapa ještě po letech. Všimněte si, že běhali bosky a všude se dostali rychle a snadno. Znali cestičky, zkratky. Trošku mi to přišlo jako Rychlé šípy, když lezli v Praze po střechách. A přestože byla válka v plném proudu, a rok zbýval do jejího konce, nebylo to na filmu ani náznakem poznat. Do snímku se perfektně hodil i Jindřich Plachta, pro nějž tato role byla typická. Dobrosrdečné chlapíky hrál pořád a člověk by věřil, že takový opravdu byl. ()
V podstatě jsem vyrostl na nedělních filmech pro pamětníky a tenhle kousek patřil v dětství k mým nejoblíbenějším. Takže z nostalgických důvodů za 5*. ()
Tento film milujem pre jeho atmosféru. Úprimné detské herecké výkony, k tomu Jindřich Plachta a jedna malá záhada. Prekrásne. Len škoda, že dnes sa už také filmy nenatáčajú... ()
Vynikajíci Jindřich Plachta v krásnem snímku Kluci na řece o neustále rivalitě dvou partii klukú kterou ocení každý kdo podobné věci zažil a vždy se na tento film režiséru J. Slavíčka a V. Kršky rád podívam. ()
Veľmi pekný nostalgický príbeh pre mládež o vyrastaní pri rieke do ktorého je citlivo zakomponovaný príbeh starej panej, ktorej syn odišiel do sveta. Chlapčenské partie, dobrodružstvo, priateľstvo a prvé lásky. Šťastný koniec musí byť aj keď sa nepochopiteľne syn starej pani nevrátil, hoci sa obšmietal okolo. 70% ()
A hlavní příběh je o jedné správné holce :-) ()
Moje srdeční záležitost. Jako písečák si můžu prohlédnout místa která už dneska neexistují. A navíc velmi dobrý film a skvělý pan Timtělo!!!!!! ()