Spalující touha

Kubrick má prostě svůj styl a je to asi jediný režisér, který dokáže udělat umění i z gruppensexu. Čeký/Slovenský název hodně mate, vášně, natož spalující, si ve filmu moc neužijete, celý film je spíš lehce odosobněnou psychologickou studií na téma "to fuck or not to fuck". Ale je natočen výborně a dává možnost zajímavě nahlédnout do tématu, které by každý druhý režisér ztvárnil jako čistokrevné "Péčko". (16.09.2005)

Dlouhé, opojné záběry, pozvolna plynoucí děj, poeticky snová atmosféra a mohutná stopáž, čím to, že mě to ani trochu nenudilo?! V tajemném vzduchu Eyes Wide Shut se totiž vznáší něco víc... Špetka mysteriózna na zahuštění atmosféry jako základ a na něm, pomocí tradičně mistrovského Kubrickova rukopisu, vystavěno neuvěřitelně sugestivní drama zachychycující i ty nejintimnější pocity. Poněkud rozhořčený manžel odhodlaný udělat něco překračujícího rámec jeho snobského života, něco "zakázaného", odhazuje svou masku vznešenosti a nahrazuje ji narychlo vypůjčenou maskou pudovosti. Nevzal si však příliš velké sousto? Přes dvě a půl hodiny, téměř bez mrknutí oka, sleduji jeho vnitřní boj Spalující touhy s rozumem, když tu mě najednou Kubrick uzemní svou poslední větou... Geniální. 10/10 (27.10.2008)

„VIDĚL JSEM V ŽIVOTĚ HODNĚ, ALE NIKDY NIC JAKO TOHLE. A NIKDY TAKOVÉ ŽENY…“ /// Kubrickův vánoční příběh, ve kterým místo Santy poletuje Cruise, anděly nahrazuje Nicole a místo skřítků sledujeme strašidelnou párty plnou nadrženejch bobříků. Pomalu plynoucí… přes dlouhej tanec, manželskou rozmíšku, procházku v ulicích… se dostaneme tam, kde mistr Kubrick fantasticky čaruje s filmovou atmosférou a hraje s lidskejma emocema. Často přemejšlím, jestli mu s tím nepomáhal Lynch… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) „Snovou novelu“, kterou napsal v roce 1926 Arthur Schnitzler číst nebudu. 2.) Život můj je jeden dlouhej šuk. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (12.07.2018)

(1001) 2009: Film, který jede po úplně jiné koleji, než kam mám namířeno já. Docela bych řekla, že ani neexistuje výhybka, která by nás svedla dohromady. Já ještě nejsem dospělá, ale dospělost si představuji jinak. 2018: A krucinál, stejně se na to budu muset podívat za dalších deset let znova, protože i teď jsem stejně jako před minulými deseti lety příliš nezkušená na to, abych vůbec chápala, o čem film pojednává. (Natož abych si pro sebe dokázala pojmenovat, jestli to dělá dobře nebo ne.) Teď si sice dokážu víc (než dřív) vychutnat, jak Kubrick mučí Cruise, ale myslím tím doslova režiséra a herce, protože co prožívá ta postava, co já vím. Jediná věc (kromě matné představy, že člověk má tendenci s plynutím času trochu zapomenout, že Nicole je schopná být herecká bohyně), které můžu jakžtakž porozumět a dejme tomu se díky ní na mapě filmu alespoň trochu zorientovat, je krátká mimoslovní etuda Alana Cumminga na téma jak vyjádřit neopětovatelné city. Svoje zmatení bych nejraději ilustrovala na tom finálním rozhovoru, kde mi hrozně vadí, že když Nicole řekne "the important thing is we're awake now", tak že Tom vypadá, jako že buďto nikdy neusnul a nebo už se nikdy neprobudí, zkrátka že během své odysey nic nepochopil. (18.06.2009)

Eyes jsem měl při sledování otevřené opravdu wide, ale film si mně nezískal. Ano, filmařsky precizní, jak jinak taky u Stanleyho Kubricka. Cruise a Kidman perfektní, kamera působivá a místama sugestivní hudební podkres (ty jednoduché tóny klavíru opravdu fungovaly a přesně zapadaly do atmosféry snímku). ALE...Žádný emoční či intelektuální prožitek se u mě nekonal. Ten film je totiž studený jako psí čumák a povrchní ve svém sdělení. Ale také je možné, že jsem ho nepochopil a je mi to v tomhle případě úplně jedno. Že jsem na poslední Kubrickovo párty nebyl pozván, mě tentokrát nemrzí, protože mám pěkné vzpomínky na ty předešlé. Tedy Arrideverci! Mistře, těšilo mě po celý Váš tvůrčí život. (26.10.2004)