Darebáčci

V TEXTU JE SPOILER: Možná jsem se už někdy zmínil, že mám rád zlodějské filmy, třeba je to tím, že jsem toto povolání chtěl dříve vykonávat sám. Je plné adrenalinu, a přitom odměna za zdařilou loupež je nemalá. Přesto se však v tomto žánru objevují i černé ovce (Bombakšeft). Ze začátku Darebáčků jsem si nebyl jist, zda je zařadím mezi ty dobré nebo ty špatné, zdálo se totiž, že budou eskapádou trapných 'nedopečených' vtipů podobat právě zmíněnému Bombakšeftu. Jenže jak se zdá, i tentokrát má Woody Allen film pevně ve svých rukách a ví, co kde chce mít. Kvalita humoru stále roste, vtipy začínají být vypointované a film začíná výrazně nabývat na kvalitě. Dozvíme se, že vlastně nejde o žádný snímek o velké loupeži, ale že zlodějina slouží Allenovi jen jako odrazový můstek k mnohem rozsáhlejšímu příběhu o jednom rostoucím impériu. Příběh není nikterak originální, ale vyplývá z něj jedna známá věc, k penězům lze snadno přijít, ale ještě lehčeji nám mohou zmizet a s nimi i všichni ti falešní přátelé. Na penězích totiž sice záleží, ale neměly by být prioritou lidského života. (20.12.2005)

Zpočátku to má spád uplně neskutečný. Během půl hodiny se příběh posune do naprosto netušených míst a člověk si nemůže být jistý, co dalšího Woody vymyslí. A tady nastává problém - Woody pak už nevymyslí nic a celou druhou půlku rozehrává satiru na ohrané téma burani vs. snobové. Viděl jsem to v Pygmaliónu, v My Fair Lady, ve Světácích a už mě to nebaví. Hlášky jako vždy super, ale ať dělám co dělám, tohle mi přišlo průměrné a na Woodyho slabé. (01.09.2008)

Nemám naprosto tušení, v čem se Woody Allen při tvorbě tohoto sušenkového Pygmalionu zhlédl, ale nutno přiznat, že mu to svědčí. Tato komedie vybočuje z řady ostatních allanovek zejména humorem, který není jako tradičně uhlazený a sofistikovaný - v tomto případě jsou vtipy mnohem prostší, jednodušší, o nic méně ale humornější. Nejvíce mě patrně překvapila uřvaná Tracey Ullman, kterou bych nejen nepoznal, ale která se především se svou rolí sžila tak dokonale, že bych se vůbec nedivil, kdyby jí byla psána přímo na tělo. Suma sumárum - tato netypicky typická střeštěná komedie s množstvím zábavných a trefných hlášek mě zkrátka a dobře překvapila, líbila se mi, bavila mě a rád se na ni podívám znova. (15.04.2012)

Bohužel se tento film nedá zařadit mezi Allenovy úspěchy nebo jeho novodobé propadáky, o to húř je komentátorovi. Allen staví film na nosné komediální konstrukci, jenže hned v první polovině ji opouští, aby se najednou se vrhl do společenské satiry a kritiky. Ano, do snobů se pustil s velkou vervou, ale bohužel nikterak originálním zposoben. Veškeré vývoje postav jsou dopředu odhadnutelné a celý příběh je spíš vrstvením scén. Aspon že Woody nezapomněl být vtipný. Dialogy jsou vtipné a legrační, ale postupem času působí tak trochu nadbytečně. Je jich prostě příliš a divák se jich snadno přejí. Možná po druhé projekci bych se těch vychytaných vtípků všímal a vážil více, ale napoprvé je to spíš Woodův průměr. Umíš to lépe Woody! (03.10.2006)

Zlodějíček Ray Winkler (Woody Allen) má svůj velký plán. Pronajme si malý obchůdek nedaleko banky, a se svými kumpány se ze sklepení prokope až do banky, vezme prachy a zmizí daleko na Floridu. Přesvědčí svou ženu, aby investovala ušetřené peníze, a v obchůdku začala prodávat sušenky. Zatímco Ray je nešika, jeho ženě se začíná dařit, a brzy jsou její sušenky známé po celém New Yorku. Proč nakonec vylupovat banku, když se dá stejný balík vydělat i na sušenkách ? ... Na rovinu se přiznám, Woodyho Allena po většinou nemusím (a to ani jako herce, ani jako režiséra - čest výjimkám - Stíny a mlha). I u Darebáčků mi přišlo, že perfektní námět byl Woodyho sebestředným vystupováním zatlačen kamsi do pozadí. A jak je to u filmů Woodyho Allena obyklé, ve filmu se mnohem víc povídá než jedná. A přitom první polovina filmů slibovala opravdu nevšední filmový zážitek ... dostat tak do rukou tento scénář bratři Coenové... (20.12.2010)