Hva vil folk si
Was werden die Leute sagen
Vad ska folk säga
Čo len ľudia povedia
Režie:
Iram HaqScénář:
Iram HaqKamera:
Nadim CarlsenHrají:
Maria Mozhdah, Adil Hussain, Ekavali Khanna, Rohit Saraf, Sheeba Chaddha, Lalit Parimoo, Farrukh Jaffar, Naeem Azam, Assad Siddique, Sara Khorami, Maria Bock (více)Obsahy(1)
Šestnáctiletá Nisha vede dvojí život. Přes den je pokornou a svědomitou dcerou pakistánského imigranta a v noci si tajně užívá s kamarády noční život v Oslu. Jednoho dne otec odhalí Nishinu přetvářku a rozhodne se pro drastickou ochranu dcery před nástrahami západního světa. Snímek s aktuální a citlivou tematikou ukazuje, jak zásadně může být rozdílná jedna kultura. Na jedné straně stojí muslimští teenageři žijící v Evropě a toužící po svobodném životě, na druhé straně jsou jejich rodiče, kteří ctí tradice, ale usilují o lepší budoucnost. Život plný konfliktů, rozdílů a bolesti... Příběh plný empatie a porozumění ukazuje vlastní cestu, jak se ze zdánlivě předurčeného osudu vymanit. (Severský filmový podzim)
(více)Videa (2)
Recenze (68)
Pohľad “na” pakistanskú “kuchyňu” a “varechu” v nej. Síce sa nám “ťažko rozumie i chápe”, nakoľko čo je pre “tamtých ľudí” normálne, či dokonca úplne bežné, nám dáva jasný signál: “toto určite nikto z nás, primitívov zo západu - nechce”. Čo sa týka filmu ako takého, vzhľadom na závratné hodnotenie, čakal som väčší nárez. ()
Civilizovaně podaný islám? Jsem přesvědčená, že být to ortodoxní islám tak jak je, tak to tak hladce neproběhne, ale na druhou stranu nějak v tom Norsku islám nedodržovali a co je horší tohle dělají i jiní a ani nejsou nijak nábožensky založení, ale tuhle záludnou záležitost vybíjet se a zotročovat ty slabší občas vídáme i jinde někdy horší někdy méně intenzívní, ale není to jen otázka islámu. V každém případě zla je tu už tak až dost, na co pořád importovat další. ()
Na dané téma vznikla už řada intenzivnějších filmů a i médii občas probleskne zpráva o dívkách, které se chtěly vzepřít muslimským konvencím a draze za to zaplatily. Nicméně Iram Haq pojala látku civilněji a netlačila tolik na pilu. Ne že by se vyhýbala scénám, které našinci otevírají kudlu v kapse, ale z mého pohledu to bylo v porovnání s podobně laděnými filmy mírnější. To je ale zároveň silná devíza, protože díky té relativní mírnosti to působilo opravdověji. Podíl má na tom i představitelka hlavní role, která zahrála fantasticky. Jediné, co mi vadilo, byl konec, který z mého pohledu zůstal do určité míry nedořešený. Ale i tak se jedná o velmi slušný kousek. 80% ()
Od chvíle keď ten ryšavý západný primitív vnikol do izby Nishi, už pokračovanie príbehu nadobudlo zreteľnejšie kontúry. Názor rodiny a komunity, ktorá je uzatvorená do svojich dogiem o cti a o tom, ako sa má správať islamská žena, je viac, ako predstava dospievajúcej dievčiny, akým smerom by sa mal uberať jej život. Konflikty neprestanú, ani keď ju dajú na prevýchovu do rodnej krajiny jej rodičov. A tak uteká a uteká. Ako Iason Bourne. Pre Nórov je príliš pakistanská, pre Pakistancov príliš nórska. Ani z útesu nechce skočiť. Človek bez uspokojivého výsledku rozmýšľa, načo sa trepú do Európy, keď v nej chcú vytvárať pakistanské ostrovčeky. Rodinná a kmeňová spolupatričnosť je v nás ukotvená desiatky tisíc rokov a pokiaľ k nám niekto prichádza bez ochoty splynúť s našim kmeňom, nemôže sa čudovať, že nie je vítaný. ()
Otázky: "Jak se dostat z Pákistánu bez pasu?" "Proč Barnevernet nesebral rodině děti, které zůstaly v Norsku, když měl silné a oprávněné podezření?" V jednom rozhovoru režisérka přiznává, že byla sama rodiči unesena do Pákistánu ve 13 letech a že to byl způsob, jak se se zážitkem vyrovnat a že si po letech o tom byla schopná promluvit s otcem. I o tom, že natočí film. ()
Reklama