Yojimbo

Musím souhlasit s Mariem (sorry, ale skloňovat se musí;)). Po všech těch zkazkách a zvěstech o takřka legendárním filmu jsem čekal něco víc. Trochu kacířsky říkám, že mě víc zaujal Kitanův Zatoichi. Což neznamená, že bych se u Yojimba nudil...prostě mě režijní stránka věci jaksi neuchvátila a hlavním důvodem, proč chci vidět další Kurosawovy filmy, je Toshiro Mifune. 80% (13.09.2006)

Japonská legenda Akira Kurosawa dodnes patří mezi režiséry, jejichž díla stárnou s velkou grácií. Jeho fascinace západními žánry (především westerny a noirovkami) a schopnost skloubit typicky japonský styl s mezinárodně pochopitelným vyprávěním činí z jeho vrcholných děl nadčasové záležitosti – a jedním z nich je bezesporu Yojimbo, někdy uváděný také pod názvem Tělesná stráž. Jak je pro Kurosawu v podstatě standardem, celý snímek se pyšní nádhernou vizuální stránkou s precizní kompozicí prvků mizanscény a velkou hloubkou ostrosti, často postihující dění ve více plánech či dynamický pohyb postav před kamerou. Výrazné hudební motivy kombinují japonskou tradici se zřetelně westernovými prvky. Inspirace noirovkami se zase projevuje hrou světla a stínu, a to především v napínavé scéně útěku ústředního samuraje za zajetí. Více zde. (19.08.2021)

Nadšení Sergia Leoneho, když viděl tento Kurosawův snímek naprosto chápu a kdyby  pak nenatočil svůj remake, asi bych ho sdílel.  Co do scénáře i výběru charismatického hlavního bezejmenného hrdiny v podání Tošira Mifune nebo Clinta Eastwooda měli oba velikáni šťastnou ruku a v obou filmech patří k tomu nejobdivuhodnějšímu.  Výhodou  pro fajnšmerky v případě tady Kurosawy je určitě i černobílá kamera, která jen podtrhuje sychravost a syrovost celého příběhu o "sluhovi dvou pánů".  Ale osobně je mi prostě zasazení na  zpocený a vedrem spálený Divoký Západ bližší než tahle samurajská vybíjená, kde se navíc souboje odehrají tak rychle, že si jich pomalu ani nevšimnete. Co do reality pochopitelně paráda, ale já to mám prostě v takovémto typu filmu raději víc dramaticky a tzv. fantasy, kde by čepele břinkaly, svištěly a sekaly. A Leoneho verze má mimo Eastwooda i Ramóna v podání Volontého a to je panečku záporák, ti  japonští  ukřičení mamlasové se s ním opravdu nemohou rovnat. Spokojenost, ale remake u mě vede a vést bude. (04.01.2024)

Je to sice klasika, ale mne to prostě moc nebere ... Kurosawu jsem nikdy moc neuznával, u jeho filmů se nebavím. Téma tohoto filmu možná je naprosto tradiční až základní pro mnoho dalších filmů s "anti-hrdiny", kteří štvou dvě bandy šmejdů proti sobě, ale i když je to taková klasika, jak říkám, mne film příliš nebavil. Příliš dlouhý, málo akční, málo vtipu, vtip spíš naivní ... souboje výborné, ale jsou snad jen tři ... Spousta výborných herců ... ale prostě ... bohužel tohle jde mimo mne... (14.04.2010)

Jeden z Kurosawových mistrovských kousků. Výborný příběh, Mifune v nejlepší roli,dosti zapamatovatelná hudba a hlavně neselhávájící Kurosawa. Některé scény tady jsou totiž opravdu brilantní a mrazivé, film ani na chvíli neztrácí na tempu a už díky tomu příběhu se do tohoto dokonale ponoříte. A místy je to i docela dost drsný takže sem tam se tu povaluje nějaká ta končetina. Prostě pomalu geniální dílo, které je možná pro běžného diváka stravitelnější než Sedm samurajů, ale asi jenom proto že je kratší. (08.12.2008)