Yojimbo

Jedním z mých nejoblíbenějších Aeonů ve Final Fantasy X byl Jodžimbo. Vždy, když jsem viděl nádhernou animaci, kterou byl uvozen jeho nástup na scénu, popadla mě touha pustit si stejnojmenný Kurosawův film. :-) Hodně mi připomíná jeho starší snímek Lidé, kteří šlapou tygru na ocas; též je zde samuraj, který přechytračí všechny ostatní, bohužel je zde rovněž přítomno komično, které z Jodžimba dělá místy samurajskou grotesku. Zatímco hlavní hrdina je prohnaný, členové obou znepřátelených tlup sídlících ve městě, do něhož zavítá, jsou pitvořící se šašci, jejichž svár připomíná spíš nepovedenou klukovskou hru. Výtvor je to ale jinak vcelku zábavný, s kvalitními bojovými scénami a v dramatických momentech vhodně použitou hudbou. Silné **. (31.07.2008)

Kurosawa byl výborný režisér a kinematografie mu vděčí skutečně za mnohem víc, než jen za "sedmero samurajů". O Yojimbových nesporných uměleckých i filmařských kvalitách průkazně svědčí Leoneho westernový remake, ale i Lucasovy citace ve Star Wars (záběr na useknutou paži). Výtečná atmosféra, propracovaný scénář, osobitá zápletka, a k tomu nepřekonatelný Toshirô Mifune, který se snad samurajem již narodil. Co chtít víc?:) (06.01.2008)

Špičkové drama z japonského prostředí 19. století, které je vykresleno opět naprosto perfektně (on to Kurosawa snad ani jinak neuměl). Snímek, ze kterého čerpal první Leonův western Pro hrst dolarů. Bůh ví, kde by byl Leone, kdyby Kurosawa tenhle snímek nenatočil :). Toshirô Mifune stejně jako Clint Eastwood v "dolarové triologii" mají oba obrovské charisma, díky kterému s přehledem utáhnou celý snímek a ani na moment od nich neodtrhnete zrak. Samozřejmě, že na někoho může tenhle snímek působit zastarale, ale černobílá kamera, prostředí starého Japonska, Kurosawova režie a hlavně Toshirô Mifune jsou důvody proč nemůžu dát jinak než pět hvězdiček. Další ze snímků, který by si neměl nechat ujít žádný milovník filmů........ (01.07.2008)

Můj první Kurosawa a moc se těším, až si seženu další jeho pecky. Yojimbo mě uchvátil atmosférou (šíleně se mi líbí, když vítr dramaticky rozfoukává prašnou cestu kolem hlavních postav), drsně se tvářícím Toshiro Mifunem (vůbec se už teď nedivím, že hlavní hrdina románu Johna Irvinga Until I Find You se snažil napodobovat jeho škleb, určitě se to může hodit) a překrásnou širokoúhlou kamerou. FIlm není určitě zajímavý jen pro srovnávání s jeho remaky, dodnes je to ukázka skvělé a nadčasové filmařiny. (24.06.2006)

Můj první Kurosawa. Na první pohled to vypadá, že se charizmatický Toshiro Mifune přišel do vesnice jenom najíst a vypít pár lahví sake. Skrytá podstata filmu ale vychází ze samurajských životních hodnot, resp. hodnot, které se mění v závislosti na samurajově postavení a údělu - rónin (samuraj bez pána), yojimbo (tělesná stráž) nebo ašigaru (vesnický voják). Souboje jsou sice krátké a ve filmu se jimi šetří, za to jsou přesně takové, jak bych si je v provedení samuraje představoval: rychlé, přesné, smrtící. Stejně tak se mi líbí japonská kultura, detaily. Kurosawova režie na mě působí dobře a jistě, některé prvky jsou výborné (hudba, atmosféra připomíná již klasické westerny - písek rotující ve větru, samuraj s koltem). V určitých momentech možná mírně zdlouhavé, ale celkově ostré jako katana. (22.03.2008)