Městečko se připravuje na příjezd paní kněžny, jen mlynář, který vychovává sirotka Haničku, nepřijde kněžnu přivítat, protože s vrchností špatně vychází. Hanička objeví v truhle starou lucernu - symbol ponížení svobodného mlynáře, jehož jedinou povinností k vrchnosti je doprovodit s lucernou kněžnu do lesního zámečku. Pan vrchní ze zámku přikazuje, aby byla Hanička dána na vychování vrchnosti a chce porazit starou lípu, která je podle pověsti ochráncem lidí i zvířat. Kněžně se mlynářova nepoddajnost vcelku líbí. Mlynář jí svítí na cestu při cestě do zámečku a přitom se dozví od staré Kláskové, že Hanička i lípa ... (zobrazit celý text)
Lamačův první domácí remake po nuceném odchodu z Německa. Zajímavý je vývoj obsazení, po 13 letech Otomar Korbelář nahradil Theodora Pištěka, Jarmila Beránková Anny Ondrákovou a Jarmila Kšírová Andulu Sedláčkovou. Vodníci zůstali stejní v podání bratrů Fialových a stejně tak silný byl účinek na diváky. Není se ostatně čemu divit, pozdější zpracování byly vždy už jen horší.
Druhá filmová adaptace stále populární divadelní hry Aloise Jiráska může být bez rozpaků chápána i cosi jako nenápadný manifest filmařů proti sílícímu nebezpečí nacistické nadvlády v Evropě. Režie se ujal již podruhé zkušený Karel Lamač, který do role paní kněžny obsadil tehdejší hudební star Jarmilu Kšírovou. V úloze mlynáře Libora se objevil Otomar Korbelář, pro nějž tato role znamenala první závažnější filmový úkol. Postavy vodníků zůstaly ve stejném obsazení (Eman Fiala a Ferenc Futurista) jako v němé verzi. Působivou atmosféru strašidelného lesa plného nástrah a nebezpečí dokázal skvostným způsobem nastínit kameraman Jan Roth. Bezesporu nejlepší adaptace, která se s pozdější Filipovou statickou verzí nedá srovnávat.
