Lucerna
-
Lantern, The
Pohádka / Fantasy / Komedie / Historický
Československo, 1938, 84 min
Režie:
Karel LamačHrají:
Otomar Korbelář, Jarmila Beránková, Jarmila Kšírová, Theodor Pištěk, František Kreuzmann st., Ferenc Futurista, Eman Fiala, Jára Kohout, Darja Hajská, Gustav Hilmar, František Voborský, Jiří Koldovský, Alois Dvorský, Ota Motyčka, Anna Gabrielová, Ela Šárková, Rudolf Princ, Antonín Holzinger, Josef Oliak, Karla Valentová, Jan W. Speerger, Jindřich Láznička, Josef ZoraObsah
-
Doba rokoka, doba pastýřských her, ale také doba pánů vrchních a Franců, doba roboty venkovského lidu, který přes své poddanství zůstává věrný odkazům svých předků, své půdě a své řeči, dýchající na něho z kronik jako vůně mateřídoušky, své poesii, která oživuje jezera a tůně hastrmany, plničkým lidských slabostí, báje a luka hejkaly a lesními pannami a jež nade vše povznáší starou lípu, posvátný strom uctívaný všemi pokoleními... [dobový program]
Mladá kněžna přijíždí na své panství. Uvítací ceremonie ji nudí a tak docela ráda slyší o odbojném mlynáři, který odmítl přijít na zámek. Ten žije se svou matkou a schovankou Haničkou ve starém mlýně. Mlynář je osvobozen od roboty, má však povinnost, bude-li to vrchnost žádat, doprovodit ji s lucernou k lesnímu zámečku. Kněžně se mlynář líbí a proto svého práva využije. Haničku miluje vodník Michal a pronásleduje ji. Podučitel Zajíček složil pro kněžnu kasaci a chce ji požádat o místo učitele, aby se mohl oženit. Žena muzikanta Kláska jde hledat svého muže do lesa a tam potká Michala, který jí prozradí, že do mlýna šli drábové, aby porazili starou lípu a odvedli Haničku. Haničce se mezitím podařilo utéct. Klásková žene vodníka k zámečku, kde řekne mlynáři, co na něho vrchnost chystá. Mlynář vyčte kněžně, že ho podvedla, a ona, aby mu dokázala, že o ničem nevěděla, rozbije lucernu a tím zbaví mlynáře závazku vůči vrchnosti. Splní i Zajíčkovi jeho přání. Lípa je zachráněna a je zachráněna i Hanička, kterou lípa skryla ve svém nitru. [NFA:cz]
Film byl věnován výročí zrušení roboty a 20. výročí vzniku Československé republiky. (oficiální text distributora)
Doba rokoka, doba pastýřských her, ale také doba pánů vrchních a Franců, doba roboty venkovského lidu, který přes své poddanství zůstává věrný odkazům svých předků, své půdě a své řeči, dýchající na něho z kronik jako vůně mateřídoušky, své poesii, která oživuje jezera a tůně hastrmany, plničkým lidských slabostí, báje a luka hejkaly a lesními pannami a jež nade vše povznáší starou lípu, posvátný strom uctívaný všemi pokoleními... [dobový program]
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Tosim
Když vidím zpracování klasiky českým filmem třicátých let, nejsem moc nadšen, ale zde se zachovává cit k látce a to je moc dobře! Opravdu povedené!(3.5.2003)
-
NinadeL
Lamačův první domácí remake po nuceném odchodu z Německa. Zajímavý je vývoj obsazení, po 13 letech Otomar Korbelář nahradil Theodora Pištěka, Jarmila Beránková Anny Ondrákovou a Jarmila Kšírová Andulu Sedláčkovou. Vodníci zůstali stejní v podání bratrů Fialových a stejně tak silný byl účinek na diváky. Není se ostatně čemu divit, pozdější zpracování byly vždy už jen horší.(15.2.2009)
-
blackrain
Premiéra filmu proběhla krátce před Mnichovem a zánikem republiky, takže téma příběhu bylo opravdu velmi aktuální a možná i trochu troufalé, ale kdo mohl nadcházející události předpokládat? Postava mlynáře je krásnou ukázkou odporu proti zvůli vrchnosti a diktátu.(26.5.2010)
-
Marthos
Ve vypjatém období jedné z nejhorších kapitol československých dějin se v barrandovské produkci objevil ambiciózní projekt režiséra Karla Lamače nové realizace divadelní hry Aloise Jiráska. Zdálo se, že nemůže být nic aktuálnějšího, než stále nadčasový konflikt hrdného mlynáře a panské pýchy. Navíc se nabízela unikátní příležitost k devadesátému výročí zrušení nevolnictví a dvacáté jubileum vzniku Československa. Do hlavní role byla angažována evropská hudební star Jarmila Kšírová, jejíž kněžna nepostrádá aristokratický půvab a ironii. Mlynáře Libora si zahrál výrazný člen vinohradské činohry Otomar Korbelář, který tu zároveň započal svou galerii výjimečných dramatických partů. Jako protipól působí atypické obsazení Theodora Pištěka do role namyšleného zámeckého správce (jeho výkon je zcela srovnatelný s pozdější Pivcovou kreací), vodníci v podání Ference Futuristy a Emana Fialy se osvědčili už v první němé verzi. Bonbonkem je pak rozkošná dvojice Darji Hajské a Járy Kohouta, kterou jejich následovníci nikdy nepřekonali. Působivou atmosféru strašidelného lesa plného nástrah a nebezpečí dokázal skvostným způsobem zaranžovat kameraman Jan Roth. Pro rok 1938 znamenala Lucerna zásadní film, který patřil v rámci dobové produkce k té nepříliš početné skupince aktuálních děl. Tato nadčasovost ostatně přetrvala do současnosti.(3.10.2008)
