Marcela a Jiří (E02)

To je teda nářez, pustit si to takhle v kuse všechno najednou. Marcela má život fakt těžkej, ne že by si za leccos nemohla sama, ale v principu je jí člověku prostě líto. Partneři na draka, dcera sražená vlakem, syn tramvají ... ten se z toho naštěstí dobře vykřesal, zdá se, že aspoň on by se z toho mohl vymotat, tak mu držím palce. Třeba je ještě čeká něco společného. /// Jak se tohle dá hodnotit? Masakr. (10.01.2018)

Mám rád dokumenty, jakékoli. Ale Ufff, z tohoto mám dost depku. Musím si pustit nějakou muziku a trochu to rozdýchat a bude líp. Člověk si někdy říká, že život stojí za xxxxx, ale když tohle vidí, tak.... Říká se, že cizího neštěstí potěší. No nevím jak koho. Možná někoho, kdo na to má povahu. Mě to osobně nepotěší a hodí spíš do depky, ale pak přijde myšLenka, že jsou na tom jiní hůř než já, než my... Takže já bych to rčení poupravil, že "Cizího neštěstí po chvíli může nabít k boji s vlastním životem, problémy atd". A to bychom si z toho asi měli vzít, pokud máme nějaké trable. A to máme všichni. Všude je něco. ..... Do předchozích generací vidět nebylo, ale od svatby Marcely měla ta rodina hodně špatné karty. Snad to aspoň Tomáš nakonec bude hrat s lepšími. Proč se do osudu rodiny stále plete něco špatného s vlakem, tramvají...? Už před neštěstím dcery Marcela řekla, že by někdy skočila pod vlak. Bylo to tam asi nějak v rodině tolikrát řečeno, že se to pak vyplnilo dceři, o bývalém manželovi Jiřím nebylo přesně jasné, co měl za úraz, že přišel o nohu atd. Nedivil bych se, kdyby něco s vlakem apod.... Jak jsem si říkal, že si Třeštíková pěkně vybrala minule zajímavou docela úspěšnou rodinou s podnikavým a aktivním Pavlem a tanečně nadanou Růženkou, celkem pozitivní konec po rozchodu a život s jinými partnery, tak tady to byl úplně opačně.... Prostě osud, povaha člověka, okolnosti a okolí.... a nakonec z toho prostě asi nejde nebo jde strašně těžko odejít a něco změnit. (11.01.2018)

Opravdu silný příběh. Někdo z něj může mít dojem, že to začalo svatbou, pokračovalo brzkým rozchodem a pak už se jen pokazilo, co mohlo. Já to tak nevidím, jelikož v každé situaci platí: "Na co myslím, to přitahuji." Každopádně to nic nemění na tom, kolika těžkými zkouškami si Marcela a posléze i její děti prošli. Nejvíce mě sebrala tragická smrt Ivanky (dcery). Takovou věc opravdu nikdo nečeká a zvlášť v tak nízkém věku. Šílené. To si pak člověk uvědomí, jak lehký start do života má, když vyrůstá ve stabilní finančně zajištěné rodině, která nemá problém váš případný pád kdykoli změkčit. Tady se padá na dno. (10.01.2018)

„Začínám si zvykat, že jsem přišla o obě děti.“ Radiť tento dokument do Manželských etud je troška zavádzajúce, nakoľko v ňom vystupuje len manželka a nie manžel (a nie preto, že by bol mŕtvy). Ale OK, to je len taký technický detail. A netechnicky? Je to silné. Marcela je vcelku kontroverzná osoba (sorry, musím si rypnúť: blbá finančne-sociálna situácia, ale na cigaretky, pivká a psíka sa peniaze vždy nájdu), ale ak toto necháme bokom, jej životný príbeh je fakt tuhá káva pre najtvrdšie povahy, ktoré toho znesú viac, než bežní ľudia. V návrate po 35. rokoch jej chýbajúceho manžela supluje syn. (13.01.2018)

Větší a horší ztráta, než je tragická smrt vlastního dítěte, neexistuje. V případě Marcely je tedy v podstatě pochopitelné, že se dostala do psychiatrické léčebny, spadla na úplné dno, začala hrát automaty atp. Až na to, že měla doma ještě jedno dítě! Toho kluka je mi strašně líto, už od mala byl evidentně na druhé koleji kvůli ADHD, které v té době nebylo diagnostikováno a nebylo správně léčeno. Jeho matka to řešit neuměla. A po smrti Ivany to byl úplný marast. Kolik mu bože bylo, když musel hospodařit doma sám, poté co jeho matka skončila poprvé v léčebně? Patnáct? Žádná dlouhodobá podpora ani v době jeho nehody a pobytu v Kladrubech.... Držím mu palce, ať má navzdory podmínkám v dětství a genetické výbavě dobrý a spokojený život. Když bude stále natolik srovnaný a odhodlaný, jako se jevil v dokumentu, podaří se mu to. Teď k Heleně Třeštíkové. Jak už jsem psala v jiné recenzi, v žánru dokumentu už podle mě nejde jít výš. Dny, týdny, roky, desetiletí mravenčí práce, osobní angažovanosti, bez níž to nejde. Drobnosti bych samozřejmě vytkla. Určitou stylizaci, aby seděla do obrazu (to lze pochopit), nicméně zamlčení dluhové pasti Marcely kvůli automatům (za 2 roky téměř 1 milion korun dluhů) už asi úplně za hlavu hodit nelze. Syn něco málo řekl, Marcely se na to přímo nikdo nezeptal. (11.01.2018)