Marcela a Jiří (E02)

Škoda, že Helenka nemá v tomhle konkurenci, pak by šlo vidět že to není dobře uchopené a nejsme schopni vidět až pod povrch. Není tam ani nijak velká snaha rozkrývat záhady proč rodinu potkává to co potkává.Jde cítit ten odstup lidí před kamerou a snaha býti lepšími. Nicméně drama lidských osudů je samozřejmě autentické, a obyčejný člověk musí zírat s otevřenou pusou, zároveň se utvrzujeme, že nejlepší scénaře stéjně píše život sám.Vysoké hodnocení je rozhodně za vytrvalost. (11.01.2018)

Začína sa zopakovaním posledných udalostí a už po pár mesiacoch to viditeľne nie je tá Marcela, ako bola, nech už predtým bola akákoľvek. Prekvapuje Tomáš, ktorý sa zo všetkých dostal asi do najlepšej pohody, v rámci možností svojho rodinného prostredia. Ale životný masaker pokračuje. Až človeku napadajú myšlienky, že každý kto okúsi život s Marcelou, zažije stret s koľajovým vozidlom. Síce z roku 2012, ale ten billboard s Babišom tam sadol dokonale: „Věnujte chvilku budoucnosti našich dětí.“ Palec hore bystrému oku kameramana. A všetky hviezdy hore režisérke za profesionálne odvedenú prácu a výdrž s týmto príbehom, ktorý je ťažké sledovať na obrazovke, nieto ešte v blízkom kontakte. –––– Jednoho dne mi dojde trpělivost a zešílím třeba z toho. Ze všech problémů. Já už chci prostě klid. Já jsem si taky za svůj život, i když jsem mladej, tak jsem si přežil dost. Chci se v klidu vyučit, pokuď mi to půjde. Chci v klidu pracovat, v klidu žít. –––– Hele, Tomášek odjíždí. Tomášek ti jede pryč. Ahoj. Zamávej ocáskem. Tomášek se stěhuje. (11.01.2018)

Když jsem na webu četl, že v posledním díle se Marcele stále nedaří a ještě se přidávají problémy se synem, čekal jsem všelicos. Ne ale, že matka skončí mezi chatkou u Berounky a automatama, zatímco synek si, sice s trávou a cigaretkou, ale přeci jen vybuduje normální život ve vlastním bydlení. Na jednu stranu by bylo hrozně snadné říct, že ve třetím díle si za to už Marcela může tak trochu sama, ale v tomto konkrétním případě jsem fakt dalek soudit. (15.01.2018)

Marcele nezávidim nic, ani jí nijak nehodlám soudit, nezpochybnitelný ale je, že jde o mimořádně negativní osobnost - prostě "všechno je pořád špatně". Nejhorší na tom ale je, že ono opravdu všechno špatně nakonec vlastně je, aspoň teda u ní... Samozřejmě věčnou otázkou je, kde je příčina a kde následek, ale kdo jsem já, abych soudil - nikdo; jen se modlim, aby mě Bůh podobnejch věcí ušetřil. I když, je to jako s tou sklenicí: Podle Marcely je možná poloprázdná (přístup typu "Já si zvykám, že jsem přišla o obě děti" nebo "Syn mi pučil dva tisíce, a pak si dovoluje mi po x měsících volat, kdy mu to vrátim" - na cigára a chlast má ale pořád, a to nijak nezmiňuju prohýřenou sbírku, která se očividně vytratila někde "cestou"), nakonec ale její syn Tomáš je fajn kluk s cílem něco dokázat a někam to dotáhnout, a ono mu to, světe, div se, vychází - protože se totiž snaží a neni tak sebedestruktivně pasivní. Takže ta sklenice taky může bejt poloplná - čimž nijak nehci snižovat nic z těch hrůz, kterejma si Marcela musela projít. Každopádně je to smutnej příběh, smutnej osud, nešťastná, plačtivě sebelístostivá povaha a začarovanej kruh - ten Tomáš ale (navzdory zázemí a východiskům) bude v pohodě. Věřim mu a fandim mu. (12.02.2018)

Mám rád dokumenty, jakékoli. Ale Ufff, z tohoto mám dost depku. Musím si pustit nějakou muziku a trochu to rozdýchat a bude líp. Člověk si někdy říká, že život stojí za xxxxx, ale když tohle vidí, tak.... Říká se, že cizího neštěstí potěší. No nevím jak koho. Možná někoho, kdo na to má povahu. Mě to osobně nepotěší a hodí spíš do depky, ale pak přijde myšLenka, že jsou na tom jiní hůř než já, než my... Takže já bych to rčení poupravil, že "Cizího neštěstí po chvíli může nabít k boji s vlastním životem, problémy atd". A to bychom si z toho asi měli vzít, pokud máme nějaké trable. A to máme všichni. Všude je něco. ..... Do předchozích generací vidět nebylo, ale od svatby Marcely měla ta rodina hodně špatné karty. Snad to aspoň Tomáš nakonec bude hrat s lepšími. Proč se do osudu rodiny stále plete něco špatného s vlakem, tramvají...? Už před neštěstím dcery Marcela řekla, že by někdy skočila pod vlak. Bylo to tam asi nějak v rodině tolikrát řečeno, že se to pak vyplnilo dceři, o bývalém manželovi Jiřím nebylo přesně jasné, co měl za úraz, že přišel o nohu atd. Nedivil bych se, kdyby něco s vlakem apod.... Jak jsem si říkal, že si Třeštíková pěkně vybrala minule zajímavou docela úspěšnou rodinou s podnikavým a aktivním Pavlem a tanečně nadanou Růženkou, celkem pozitivní konec po rozchodu a život s jinými partnery, tak tady to byl úplně opačně.... Prostě osud, povaha člověka, okolnosti a okolí.... a nakonec z toho prostě asi nejde nebo jde strašně těžko odejít a něco změnit. (11.01.2018)