Vrah mezi námi

#30 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/558-m (28.03.2013)

Nadherny film o tom co se spolecnosti udela lidska paranoia. (18.03.2014)

Na svou dobu přelomový psychotriller, který i po tolika letech (přesněji 84) nabízí mrazivou atmosféru, slušnou kameru a poselství, že bychom si měli hlídat své levé rameno, aby na něm náhodou nebylo obtisknuto písmeno M. Nebo Č. Hudba by celkový zážitek posunula ještě o level výš, avšak i s její absencí je to na absolutorium. Anebo V. (03.08.2015)

Dodnes strhující dílo, které zaujme v rovné míře obrazovou působivostí (částečně díky na svou dobu odvážným technikám, jako je pohyblivá kamera, plně těžící z nezvyklé hloubky prostoru (včetně průletu oknem!), či dynamický střih, částečně díky jedinečnému citu pro obrazovou kompozici a k ní kontrastní volbu vystihujících detailů - uveďme například vrahův stín vržený na plakát na něj upozorňující či nehybné záběry prázdných všedních prostor coby obrazový doprovod zoufalého volání matky ztracené Elsie), originalitou zápletky (hromadné vloupání do kancelářské budovy je prostě geniální) i svým poselstvím, které místo samotného vraha akcentuje meziválečnou měšťáckou průměrnost coby hlavního viníka zločinů (toto téma bylo ostatně v meziválečné německé literatuře velmi rozšířené, viz. například Stepní vlk Hermanna Hesseho). Nádherný, děsivý a napínavý film, který vlastně vytvořil typické schéma filmů o sériových vrazích a jako takový se minimálně vyrovná i současným zástupcům žánru z pera např. Davida Finchera. (05.01.2011)

Bohužel propast času je na tomto filmu znát a štve mě to. Z hlediska scénáře nemam co vytknout, možná jen to že chybí hlavní hrdina (např. vyšetřovatel), takhle skáčeme z místa na místo bez kontextu o postavách víme prd a náš antihrdina se objeví až v polovině filmu a režisér si dal záležet aby nám ho bylo líto (mě ani trochu). Při některých scénách chybí zvuk, at už okolí, nebo jakékoli dialogy a člověk má pocit, že se dívá na němou grotesku Ch. Chaplina. Ano tohle všetko by se dalo odpustit. Přece jenom je to film z roku 1931. Bohužel já jsem se na něj nedíval v roce 1931 ale v roce 2014 a nedokázal jsem si ho patřičně užít.... (16.12.2014)

K filmu jsem ze zacatku pristupoval spise jako ke kuriozite z dob filmoveho praveku, ale Lang i po osmdesati letech strci do kapsy kdejakeho soucasneho rezisera. (12.11.2016)

Těšil jsem se na další Metropolis, ale se zvukem a zároveň při zachování výrazových prostředků němého filmu to nějak není ono (obzvláště expresionistické přehrávání s výraznou německou dikcí pro mě bylo na hraně snesiltelnosti). Jinak samozřejmě zručná, na svoji dobu zřejmě převratná, pünktlich rekonstrukce vyšetřování, lapení a procesu s vrahem malých dětí. Pro mě osobně ale s překvapivě nízkým zastoupením záživnosti. (23.10.2017)

Německá detektivka od režiséra Fritze Langa mě zpočátku bavila. Později nastala táhlá pátrací část, která ztrácela na tempu, avšak konec byl opět poutavý. Kromě německých dialogů, u kterých jsem si opět mohla procvičit jazyk, mě na filmu zaujalo několik věcí spjatých s kamerou a zvukem, například: 1) zoom kamery v úvodu příběhu, 2) hra s motivací pohybu → Míč hrajícího si děvčátka nás upozorní na plakát ohledně vraždy zmizelého dítěte. Následně plakát překrývá stín vraha., 3) kamera je obecně hodně v pohybu, a to i přesto, že pohyb není vždy plynulý, 4) pískání písničky: “In the Hall of the Mountain King”, 5) film je místy zcela bez zvuku, neobjevují se žádné ruchy. X) Naopak mě trochu zmátla část, kdy se střídá pohled do diskuze policistů a zločinců z podsvětí. Tato scéna pro mě nebyla jasně čitelná a člověk se špatně orientoval v prostoru a postavách... Celková myšlenka - dva nepřátele spojí společný nepřítel – byla neotřelá a fungovala dobře. Když se lidem z podsvětí podaří psychicky narušeného vraha dopadnout, snaží se mu dokonce dopřát i spravedlivý soud. Výsledek sice není respektován, ale v ten moment již zasahuje sama policie. Ač je však pachatel nakonec dopaden, matka jednoho z mrtvých dětí prohlásí, že rozsudek jí stejně její dítě zpět nevrátí. (09.10.2020)

Absolutní pecka. (17.01.2021)

Akoby zvuk natoľko učaroval Langovi, že film preexponoval príliš veľa replikami. Chcelo to škrtať. Mimo to je M originálne rozprávanie s unikátnymi montážami a výborným Petrom Lorreom. Vecnosť filmu je podporená aj absenciou hudby a skvelou štúdiou mesta ako miesta plného tieňov. Asi to najlepšie na filme je ako bohatú škálu rôznych postáv ukazuje. V každom zábere, dialógu si ľudia so sebou nesú svoje vlastné problémy, svoj vlastný život. V herectve sa črtajú Langove expresionistické začiatky, výtvarný kľúč je jednoduchý, ale úderný. Aj po 90 rokoch, stále výborná kriminálka. (29.03.2024)

Hodně zachovalý a stále čiperný praděda filmu noir. (08.08.2006)

M is for Masterpiece (28.12.2010)

Má bestie právo na život?... To se nedovíme, ale jedno vám řeknu: Dávejte na své děti větší pozor. (24.10.2013)

M - velkolepý a přitom tak zvláštní snímek Fritze Langa, který si právem zaslouží místo mezi těmi nejlepšími. (18.01.2016)

Vynikajúci film, dnes, po toľkých rokoch s trochu jednoduchosti, ale myslím si, že svet bol naozaj jednoduchší. Vynikajúca zápletka, drží diváka v napätí. Trochu ideálne vykreslená polícia aj podsvetie, ale to sa tomuto filmu dá hravo odpustiť. Hlavne má film ponaučenie pre diváka "MALI SME SA VIAC STARAŤ O SVOJE DETI", ktoré dnes často v "moderne" chýba. Koniec je poňatý trochu v skratke, ale súd v pivnici, je vynikajúco, až prehnane detailne spracované téma na otázku, má dostať duševne chorý človek vôbec druhú šancu, alebo nie? Myslím, že aj v danej dobe prebiehali vášnivé debaty na túto tému a zdá sa mi, že sa to v tomto prípade ukončilo jednoznačne -zákon je nadovšetko-. Rodičia týchto detí, by ale volili podľa mňa smrť. (25.03.2018)

Tento film má jedinou nevýhodu, a to v ději. Lid měl toho chlípnika potrestat tak, jak on ubližoval malým holčičkám! Takové prase si nezaslouží žít! (28.04.2019)

Na svou dobu výborné, ale dnes už průměrné a nudné. 5/10 (30.01.2021)

Nejlepší mužský herecký výkon historie. (27.09.2022)