Režie:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrají:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (více)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(více)Recenze (420)
Kdysi jsem tomuto filmu moc nedávala naději, když jsem viděla, že je z roku 1927 a o budoucnosti, ale opak je pravdou. Tento film mě moc překvapil, a to v dobrém. To, že je němý je právě na tom tolik fascinující, k tomu ta hudba, která se snaží dotvářet děj... fascinující! :-) Je to velmi skvělá filmařina, když si uvědomíte, kdy to bylo natočeno a jak a kolik úsilí bylo použito. A to nemluvím ani o hereckých výkonech, řeč těla, mimika apod. to je herectví. *Prostředník mezi mozkem a rukama je srdce. /// Už se těším až zrekonstruují tu nezkrácenou verzi, kterou před nedávnem našli !!! ()
Toto je film z roku 1927? Vizionársky kúsok Frtiza Langa, ktorý má (na svoju dobe) geniálne technické spracovanie. Priekopník v sci-fi žánre. Veď svoju konkurenciu predčil technickým spracovaním o niekoľko desiatok rokov. Škoda chýbajúcich (znovunájdených) scén. ()
Vrcholné dielo expresionizmu vo filme, ktoré sa stalo inšpiráciou pre mnohé neskoršie sci-fi (napríklad Blade Runner). O čo ale ide je fakt, že na svoju dobu to bol priam nadpozemský sci-fi počin. Dôvod? Predovšetkým negatívne vnímanie budúcnosti, snaha o objasnenie podoby nesprávnej morálky a aj samotné motto filmu, ktoré je svojou nadčasovosťou aktuálne určite aj dnes: "Prostredníkom medzi mozgom a rukami musí byť srdce." ()
Megalomonský megafilm. Poprvé se setkávám s němým filmem, který ve mě vyvolal nejvíc emocí. Úžasný revoluční, špičkově ozvučený němý, černobílí snímek. Podle mě to nejlepší, co němci natočily. Za ty léta se jim tohle nepovedlo překonat. A s Chaplinovým Kidem nejlepší němý film vůbec. ()
První půlce filmu bych dal asi plný počet, po stávce dělníků, to začalo být lehce přebookované. Ovšem naprosto super je hudební podkres. 85% ()
Když si položím otázku, jak zhodnotit tento film, postavím se tak před velký problém. Říct o něm, že je úžasný nebo skvělý nestačí. Člověk musí v ohromení napsat alespoň pár vět. : ) Na úvod je třeba zdůraznit nadčasovost tohoto snímku. Ta podle mě tkví v tématu, jímž se samotný film zabývá. Ve filmu je toto téma sice trošku „přitaženo za vlasy“, film přece jenom vznikl ve 30. letech 20 století, ale budiž. Poselství filmu je divákovi předkládáno v několika rovinách, které se vzájemně prolínají a dovádějí film nakonec k dobrému konci. Ruce a mozek přece potřebují srdce, aby se spolu dohodly. Opravdu skvělá myšlenka! Těmi výše zmíněnými rovinami míním několik silných vlivů, jež jsem ve filmu dešifroval. Především je to pro mě fascinující průnik mezi křesťanskou a středověkou symbolikou v tomto filmu, ty považuji za nejsilnější. Nepřivede snad Marie zbídačené děti do rajské zahrady, která oplývá bezstarostností a přepychem, nekáže snad v katakombách, jako pronásledovaní křesťané v antickém Římě o příchodu „mesiáše“, který změní celý svět a vysvobodí dělníky z jejich neradostného údělu. Postava Marie v sobě jistě má takové vlastnosti, jež jí pozvedají nad uniformní masu dělníků. „Září“ mezi nimi jako anděl. O to víc je její robotická podoba, „člověk – stroj“ nadána ďábelskostí a nese si v sobě atributy pekla. Stejně tak tomu je se samotným „vynálezcem“ a stvořitelem robotické Marie. Není to spíše čaroděj než vědec? Nevypadá snad jeho dům a laboratoř jako archaická stavba z dávné minulosti, místo v němž sídlí čaroděj, v moderním městě Metropolis. Stejně tak by se dalo interpretovat působení robotické Marie na bohaté obyvatele Metropolis jako mámení pekla. Bujarý rej, který tato bytost dokáže vyvolat, není nepodobný mé představě apokalypsy a posledního soudu nad městem, poté co je jeho srdce, hlavní stroj, zničen. Stejně jako alegorie sedmi smrtelných hříchů se smrtí vznášející se nad městem, nemůže nechat nikoho na pochybách o středověké inspiraci tohoto filmu. Vždyť i samotný konec robotické Marie je plný symboliky, umírá na hranici s výrazem šílenství. Není snad čarodějnicí a pomahačkou pekla? Vždyť oheň byl ode dávna lidmi vnímán jako očišťující síla, která vypudí nečisté síly z tohoto světa. Metropolis je fascinující směsí různorodých vlivů, jež z něj dělají v souhrnu úžasný film. Modernost, která si v sobě nese prvky minulosti a používá je jako výrazové prostředky. Skvělé! Jedno z nejlepších, ne-li nejlepší, sci-fi všech dob. ()
Co do výpravnosti nedostižný film té doby, prezentující hrozivou vizi totalitní společnosti. Celá vizuální stránka je fascinující, nicméně příběh, od kterého by si divák vzhledem k silnému námětu a premise natolik drásavé, přece jen sliboval přinejmenším promyšlené sociálně-psychologické drama s přesahy tepajícími do historie německého národa a jeho povahy, se utápí v nehorázných klišé a především pathosu, který je mnohdy i s přihlédnutím k době vzniku zcela nepřístojný. Film, který už má být nejnákladnějším, vizuálně nejpromyšlenějším a svojí výpovědí nejzásadnějším dílem vlastní doby, by rozhodně neměl spoléhat na to, že divákem bude sentimentální slaboch, vyžadující od filmu vždy jen prvoplánovaně a povrchově zdůvodněné emoce. ()
Němci vzali budoucnost pěkně zostra. Film trochu připomínající Čapkovské knihu mi ale tolik nesedl. Někdy jsem netušil jestli je někdo mrtvý a podobně. Neříkám, že to není veledílo na to dobu, ale mě se to prostě nelíbilo. ()
Excelentní hudební doprovod. ()
Veľmi zvláštny film. Určite by som netvrdil, že film je zaujímavý len svojou históriou a vecami ktoré sa okolo neho diali - vrátanie faktu že ho obdivoval aj Hitler. Metropolis je nutné chápať komplexne. Veľmi ťažko sa nejako reprodukujú pocity z tohto filmu, ale ak by som ich pokúsil zredukovať do pár slov, tak by to bolo asi - "očaril a prejavil vo mne záujem o širšie súvislosti". Na ceste mám knihu ktorá sa dosť obšírne venuje tomuto filmu a dúfam, že mi poskytne ďalší rozmer k vnímaniu Metropolisu. Filmový kabinet - 1.semester - 7. Expresionizmus a expresia - Kino Lumiere 100% ()
Ani kdyz mit to vse radne vysvetlili, stale jsem nemohla uverit tomu, ze neco takoveho nekdo dokazal natocit na sklonku dvacatych let... ()
uzasne. ()
Hodně povedený snímek, i když je němý a byl poměrně dlouhý, tak toho dokáže tolik divákům říct, vyobrazit a nenudit, že je to genialita sama, pro mě 93% ()
"There can be no understanding between the hands and the brain unless the heart acts as mediator." ()
Kamera: Karl Freund Günther Rittau Walter Ruttmann ()
Jak hodnotit klasiku z největších? Možná ještě přísnějším pohledem než filmy dnešní a i takový pohled Metropolis snese. Po vizuální stránce předčí i spoustu sci-fi filmů natočených v současnosti. Musím říct, že jsem byl opravdu ohromen zpracováním, protože některé scény berou dech ještě dnes. Je sice pravda, že herecké výkony vypadají velmi osobitě, ale přesto mají své kouzlo, zvláště šílená robotická tanečnice. A celkový děj není třeba komentovat, protože není nějak složitý, ale mám pocit, že má šanci být stále aktuální. S pěti hvězdami neváhám ani vteřinu. ()
Zaujímavý metaforický príbeh o dôležitosti odborov. Monumentalizmus pretkaný biblickými motívmi a podporený prepracovaným herectvom nemých tvárí podráža len naivný scenár. Dystópia, z ktorej sa čerpá dodnes. ()
jedním slovem ÚCHVATNÉ ()
Viděl jsem zhruba 123 minut dlouhou verzi: Několik neuvěřitelných výtvvarných scén, které v člověku dlouho zůstanou. A mezi nimi často scény opravdové banality - a taky uspávající atmosféra víceméně prostého a prohlédnutelného děje. Není problém usnout, stejně tak není problém se naštvat: je to politická agitka a ty jsem neměl nikdy rád. Stejně tak naštve tady na csfd opěvovaná hudba: možná je zajímavá, ale bohužel vykrádá polovinu klasické hudby a nevím o tom, že by to byl záměr. Celkově těžko hodnotit. Některé pasáže si zaslouží naprostý obdiv, některé kazí hudba, jiné naivita a političnost. Z dnešního diváckého hlediska 70%, z historického hlediska nejspíš víc. Každopádně ideální film pro všechny rádobyintelektuály, kteří pak mohou udivovat znalostí toho, kdo všechno cituje ve svých filmech Metropolis.... ()
Na svoj vek vizuálne úžasný film.Po tomto filme by sa dokonale hodila pre Fritza Langa prezývka Verne II. . Aj keď nuda občas zapracuje(v 2-hodinovom nemom snímku je to zákonité), tak sila tohto filmu spočíva hlavne v už spomínanej vizuálnej stránke, nadčasovosti a vizionárskej myšlienke. ()