Metropolis

Projekt 100 (2005) (17.01.2007)

Film se skvělým scénářem a ještě lepším provedením. Kulisy a animátorské práce zaslouží největší pochvalu. Chybějící zvuk je nahrazován větší teatrálností a psanými dialogy je tak divákovi sdělována jen nezbytná nutnost. Každé slovo je tak očekáváno a hltáno. Film podobný Čapkovým románům a divadelním hrám. Trochu zklamán jsem byl z konce avšak jinak - s ohledem (i bez něj) na dobu vzniku - nejvyšší hodnocení. 9/10 (02.09.2007)

Tento film se mi hodnotí těžce. Hlavní "poselství" je dnes naivní a směšné. Rozum (tj. vedeni) a ruce (tj. dělníci) se musí spojit, aby společnost vzkvétala. Nepřesvědčivé jsou také novozákonní paralely. Scénáři They von Harbou lze také jen těžko věřit, když vím, že o deset let později nepokrytě sympatizovala s nacisty. To vše je ale zřejmě podružné, protože Lang tento příběh zaobalil do neskutečné vizuální podoby. Scény gigantické Metropole berou dech, stejně jako vysilující otročina dělníků u nesmyslných strojů a žena robot se už stala legendou. Výprava a vizuální efekty se zapsaly do dějin filmu, na mně ale zapůsobily nejvíce dvě scény: dívku Marii honí po jeskyni kužel světla, a ojedinělé a o to více působíci osvobození kamery ze stativu (věc ve dvacátých letech nepříliš běžná), která se nečekaně "utrhne" a řekne tak o stavu hrdiny více, než mnohomluvné titulky. (20.09.2007)

Byli to vizuální orgie. Hlavně robot, který se pak za pomoci šíleného vědce ztransformoval v ženskou bytost, která rozvrátila dělnickou třídu byl opravdu excelentně udělán. Né nadarmo se říká, že speciální efekty tohoto filmu daleko předčili svou dobu a až teprv s Kubrickovou Vesmírnou oddyseou byli překonány. Ale i přes veškerá nesporná pozitiva, revolučnost a ta vše nej filmu, pouze a jenom za ***. A to z toho důvodu že sama neúplnost filmu, podle mě až zbytečně vygradované a přehrané herecké výkony a v jistých pasažích nezáživnost ubrala na nesporné kvalitě tohoto snímku. Je jasné, že Expresionismus je emoční a vypjatý ale nějak mi v tomto případě do filmu nesedl. (28.01.2009)

Řeknu rovnou, že se nesnažím film hodnotit vzhledem k době jeho vzniku, ale přece jenom přihlížím k tomu, že se jedná o němý film. Teda viděl jsem Křižník Potěmkin a byl to kýbl nudy, jakkoli jistě výborně natočený. Metropolis je strhující příběh, sice neobjevný, vpodstatě jednoduchá moralitka, ale podaná takovou vizí, že určitě právěm patří mezi filmy, které by si měl pustit i současný divák. Ta hudba, ta byla prostě zcela fantastická. Ovšem viděl jsem jen krátkou verzi v televizi, takže nemůžu zaručit, že je strhující i ta čtyřhodinová :) Mimochodem, jakkoli nejsem fanoušek pantomimy, tak Brigitte Helm jako žena-stroj mi učarovala. Její lascivní pohyby musely způsobit divoké sny řadě mládežníků :) (08.03.2009)

Snad až neuvěřitelné co se v roce 1927 dalo natočit.. Bohužel jsem viděl pouze verzi na 118minut a byl to pokus o rekonstrukci, takže chybějící části jsou doplněny pouze něměckým textem (naštěstí k tomu byly slovenské titulky).. Docela bych si dal tu původní verzi.. Jenom škoda že se spoustu částí filmu ztrailo.. Třeba je časem někdo najde zaprášený v šuplíku:-) (15.04.2009)

Ve své době to musela být asi pecka. Dnes ty přehrávající, někdy až hysterické herecké výkony působí trochu legračně, včetně erotického tance. Každopádně temnota industriální prostředí a veškeré technické stránky filmu byly v té době asi neskutečné vizuální orgie. (15.04.2011)

Nádherný film. Opravdu neuvěřitelné, kolik nápadů a představ lze vměstnat do jednoho snímku. Některým se může provedení METROPOLIS zdát nezajímavé, pro fanouška kinematografie je však zhlédnutí tohoto veledíla téměř povinností. (11.05.2013)

Jak natočit "epic" film na to už přišli, ale o tom jak napsat uvěřitelné, neretardované postavy a celistvý příběh neměli sebemenší ponětí. (21.01.2014)

Viděno ve 153 minutové verzi s živým hudebním doprovodem - právě ten mnohdy dával filmu úplně nový rozměr, ale zároveň byl v některých chvílích i jeho slabinou (respektive - hudba super, film super, ale v pár momentech to k sobě neladilo). Přesto šlo o velice nevšední zážitek... (26.02.2014)

Z úvodu snímku ve verzi od Friedrich-Wilhelm-Murnau-Stiftung z roku 2010: „Již krátce po své premiéře byl Metropolis výrazně zkrácen a pozměněn. Donedávna byla ztracena více jak čtvrtina filmu. Pak, v roce 2008 v Buenos Aires, byla nalezena bezmála kompletní verze filmu. Kopie, která se dochovala, byla vážně poškozena a navíc oříznuta na 16mm formát. Rozsáhlá rekonstrukce díla byla provedena s použitím argentinského materiálu a materiálu z předešlých rekonstrukcí. Španělské titulky byly s pomocí zápisků cenzorů přeloženy do němčiny. Pro správné zobrazení oříznutého obrazu byly přidány černé okraje…“ Jako přinejmenším sympatizant komunistického odkazu bych se mohl vymezit vůči naivitě tohoto jednoznačně antitotalitního filmu, který proti sobě postavil jako příklady katastrofálního a konstruktivního řešení situace tehdy aktuální komunismus sázející na dialektiku třídního antagonismu a křesťanský sociáldemokratismus. Komunistické řešení je sice v dosavadních dějinách zdiskreditované nezdarem, zároveň si ale dnes můžeme být jistí, že třídní spor o zásluhy a status quo nemá žádné smířlivé řešení, k němuž film dospívá a jež propaguje. S kapitálem, potažmo jeho oblíbenými mediálními reprezentanty-vizionáři (mozek), se dělník (ruce) nedomluví (Babylon), tedy neshodnou. K politické fantazii filmu jsem proto rezervovaný, nechci ale zřejmě nepřekonatelnému cinefilnímu zážitku krátit hodnocení osobním politickým metrem a rozumovými výhradami k buď naivitě, buď prolhanosti angažovaného obsahu. Ztvárněny jsou tyto historické momenty: zrádný spád revolucí, utápějících v krvi původních vůdců je zdůvodňující programy, „strojočlověctví“ (narážka na moderní víru v techniku, možná i na Nietzsche), luddité, diktátoři přesvědčující, že prostředník neexistuje, protože srdce spojující ruce a mozek je báchorka (s Marxem řečeno „opium lidstva“). Dnes žijeme v době, kdy kapitál zdaleka není bezohledně vizionářský, ale naopak trpí absencí vize, a hlavně je reálně neproduktivní (absurdní „meritokracie“), dokonce je perspektivně zdiskreditovanější než kolektivistické totality a problémem dělníka není ani tak součin nelidských pracovních podmínek a bídné odměny, jako spíše unikající práce, což ho připravuje o starou politickou váhu (to už film ale taky naznačil: je zde hlásáno, že „Keiner - keine ist zurückgeblieben!“/„Nikdo nezůstane pozadu!“). Hodnotím-li film jako moderní pohádku, jíž je bezpochyby především, jiné než maximální hodnocení nepadá v úvahu. (14.08.2018)

Tento film ma tesne po dopozeraní ani tak neohúril, jeho geniálnosť som pocítila asi týždeň po dopozeraní, keď som sa snažila mojej mamine prerozprávať dej. Neviem, či som potrebovala pár dní na to, aby sa mi celý príbeh uležal v hlave, ale ako už písali a hovorili mnohí predo mnou, nadčasovosť tohto diela je ozaj geniálna. A nadčasové bude aj o ďalších 50 rokov. Čo sa týka spracovania, na mňa niekedy príliš prehrávané emócie, na čo si pri týchto starých dielach už pomaly zvykám. Horšia je pre mňa a moju pozornosť ozaj zbytočne dlhá stopáž. (23.05.2021)

Na svojí dobu mistrně odvedený film, ze kterého spousta filmařů čerpala po dlouhou dobu inspiraci. Skvělé herecké výkony (dvojrole Brigitte Helmové jako andělské "kazatelky" a dábelské robotky), výborné osvětlení dokreslující atmosféru, skvělá kamera... Když jsem na tomto filmu v byl kině, byl s německými titulkami - v předsálí si každý vyzvedl leták s českým překladem a pak ho během filmu četl v osvětlení mobilního telefonu - prostě neopakovatelný zážitek... :) (13.03.2005)

Langův film se v odstupu osmdesáti let ukázal jako dílo odolné působení zubu času .Napomáhá tomu také stále aktuální téma boje prostých lidí a hrstky vyvolených , která si přisvojila právo za ostatní rozhodovat a triky , za které by se nemusely stydět i filmy o mnoho let mladší. (16.04.2006)

Naprostá klasika a geniální film fritze Langa, který (což mě potěšilo) není nějak zaujatý (jak jsem si předtím myslel). Ano, je to o vzpouře dělnictva a Fritz Lang s dělníky sympatizuje, ale východisko z jejich situace v revoltě nevidí (revoluce ohrozí nejvíc samotné dělnictvo a jejich děti). Zkrátka "prostředníkem mezi rukou a mozkem musí být srdce" (abyste pochopili, musíte vidět). Jinak herecké výkony byly skvělé, až na některé scény s Alfredem Abelem, který občas docela přehrával, a to i na němý film. Zato Mariu a Joha Fredersena musíte vidět, stejně tak i nástup dělnictva na směnu. A povšimněte si vlaků, co projiždějí městem. Dokonalá TGVčka!. :) (07.05.2006)

Jedno z prvních sci-fi vůbec, navíc skvěle ukázané rozdělení společnosti. Předchůdce R2D2 i Blade Runnera. V roce 2026 ve městě Metropoli žijí v podzemí dělnící (ruce), kteří pohánějí svět na zemí (mozek). Jejich duchovní vůdkyní je Maria. Průmyslník Fredersen se pokusí ji odstranit a nahradit robotem (gynoidem, tedy ženský robotem, na rozdíl od androidů – mužských robotů). Potažená kůží vypadá stejně jako Marie, jen její pohyby jsou hysteričtější. Tato dvojnice vede dělníky (otroky), aby rozbili srdce celého systému. To je v přímém protikladu proti tomu, co hlásá Marie: Mozek a ruce si nerozumějí, potřebují zprostředkovatele, a tím je SRDCE. Příklad dokládá na stavbě Babylonské věže, který interpretuje tak, že ruce (otroci) nerozuměli záměru hlav (kněží), a proto si nemohli rozumnět. Scenář napsala druhá manželka Fritze Langa Thea von Harbou. Film měl původně 3 hodiny, ale bohužel se nezachoval celý (čtvrtina je nenávratně ztracen). Tým filmových vědců z Německa si však dal tu práci a film restaroval – zejména doplnil chybějící scény titulky (vypadají jinak než původní) a udělal soundtrack podle původních not Gottfrieda Hupertze. Hezký článek o této rekonstukci vyšel v Houseru 19.2. na straně 12. Celou novou verzi jsem neviděl, ale rád bych. ČT2 uvádí tento film (v restaurované 118 minutové verzi) z neděle na pondělí 23.2. v 0:45. Tuto dobu nepovažuji za dobře zvolenou, protože ve 2:00 začíná na HBO přímý přenos z předávání Oskarů, takže nejde stihnout obojí. Japonci natočili v roce 2001 stejnojmenou animovanou verzi (kterou jsem ještě neviděl). (20.03.2007)

K, K, K jako kvalita a nejpřednější film, před kterým se skláním. Dokonalé vyjádření budoucnosti a bolesti. Masovosti mas. Hra se světlem, která nemá obdoby ani v dnešním dokonale přetechnizovaném světě. Pane Langu, pane kouzelníku...Škoda, že se ztratily ty záběrym ale naštěstí se film tak nějak složil. To mu však přidává ještě více na tajemnosti. Ani Spiellberg nedokázal předčit tento film a legendu všech dob. Jak budete číst komentáře 100 procent je optimální hodnocení. A já se k tomu s rokou na srdci zcela přikláním. Musel jsem si to videopřečíst a taky jsem to udělal. Jinak by mě chyběl základ vzdělání tohoto světa přes bolestnou budoucností. (03.12.2008)

První polovina je hodně vlekoucí se a kromě pár pěkných záběrů na dopravní systém města budoucnosti je to docela velká nuda. Nicméně druhá polovina pak z relativně nezáživných událostí první poloviny dokáže dobře těžit, využívá zajímavých charakterů postav a v několika místech působí přímo úžasně. Bohužel i zde se místy objeví scéna, která spád zbytečně brzdí. Konec je slušný, ale kdyby se lépe využila tvář "města budoucnosti", mohlo to být ještě velkolepější a především záživnější. Každopádně si film zaslouží pochvalu za zajímavé kulisy, ale pohledů na město jako celek je až žalostně málo. *** Ve zkratce: Turistická prohlídka několika postav, které vládnou různým sférám šedého města budoucnosti. (09.11.2010)

Nadčasové dílo po všech stránkách. Vizuální a filozoficko-psychologický trip, který musel svého času neskutečně ohromovat, a který bude jistojistě tajit dech i dnes a zítra a mnohá pozítří. Pro mě Láska na první pohled. (14.03.2011)

Nemůžu dát hodnocení, a hned napíšu proč. Jak už se tady mnohokrát psalo, tak po řemeslné a vizionářské stránce to je 5* film. Jenže já tam nesnesu tu paralelu s Davidovou hvězdou. Ve filmu se vlastně veškeré zlo soustředilo do jednoho šílence, který je ovšem, jakmile je to možné, ihned spojován s židovstvím. Někdo vyčítal Metropolis přílišnou religionistiku, ovšem v době dvacátých let bylo stále na světě většinové obyvatelstvo nábožensky založené. Já bych spíš vyčetl ten antisemitismus, právě i s odkazem na vše, co se odehrálo pár let po natočení. Neříkám, že Metropolis byl nějakým spouštěčem pro hlavní myšlenku vyhlazení Židů. Pokud se ale podíváme na odkazování v rámci sekundárních anebo terciárních znaků, pak některé scény nebudou zcela nevinné. Všichni dělníci přijdou o práci, protože hlavní padouch (=žid) kuje pikle, vykuje neživou postavu (rozuměj golema=rabi Löew...), která rozbouří dělníky. K tomu, aby mohl vzniknout golem, šílený vědec (=židovský symbol Davidovy hvězdy - je s ním spojován neustále) zneužije mladou, krásnou, nevinnou a především árijskou (možná) pannu. Všechny děti jsou ohroženy předchozím dějem (=židy). A nakonec ten šílenej obraz polykání živých lidí za živa - jak jsou házeni do pecí... Moc mi to připomíná film Šedá zóna. Ač film opravdu stojí za to shlédnout, budu velice opatrný, abych jej hodnotil. Myslím totiž, že pokud by hlavní padouch nebyl židem, scénáři a ději by se nic nestalo. Za provedení 5*, za antisemitismus odpad. (22.02.2012)