Plážový povaleč

Moondog ako Van Gogh slova, ašpirujúci na Pulitzera? Na deklaráciu básnickej geniality vo filme dvakrát odrecituje vlastnú báseň, o tom ako sa ráno vyšťal a spomenul si pritom na súlož. Buď si Korine robí absolútnu prdel, alebo je Amerika v totálnej riti. Alebo oboje. Nech je ako chce, toto boli len zvyšky nikdy nezrealizovaného eposu. Nik už nie je schopný ho prečítať, lebo totálne zarástol trávou. A následne sa jeho zmysel stratil. V mozgoch zmatlaných dymom z kilogramov takto vyfajčeného matrošu. Pointa je síce krásna, a úplne s ňou súzniem. No zvyšok len v duchu kvalít zmienenej básne. 70%. P. S. Ako zhulenú a ožraleckú verziu Forresta Gumpa, ktorý serie na všetko a všetkých, ako o tom referuje užívateľ Davies182, to beriem. (15.08.2020)

Opět lituji, že mám tak skvělý odhad na filmy podle traileru. Druhý špatný výběr pořadatelů z ČSFD víkendu. Na rovinu přiznám, že jsem to vydržela do půlky a určiě se nestydím ten odpad dát. Rozhodně nemám v plánu to vůbec někdy dokoukat. Na to si svého času až moc vážim. Nazývat tohle komedií je naprosto přes čáru. Jsou filmy, u kterých pochopím, že se někomu líbí, ikdyž mně ne... u tohohle vůbec nechápu, jak se to vůbec mohlo dostat do kin. (15.10.2019)

Matthew McConaughey je vážně hovado. Totální vyhulená biografie, ovšem od režiséra podobně tripových Spring Breakers, které mi, ani nevím proč, tenkrát hrozně sedly. Tady jsem se ale místy nudil a jen zíral, jak Matthew prožívá naprosto nesouvisející situace s hlavním dějem. Ale Isla Fisher je pořád sexy! Příště to zas určitě vyjde. (16.09.2019)

Nejvíc bezstarostná pocitovka o svobodě. Bez většího smyslu děje, dá ale ucelený dojem, plyne s lehkostí improvizace, je krásná na pohled a čaruje “beach-noir” kouzlem jižní Floridy. Nesedne si rozhodně s každým, za mě ale nonstop úsměv, problýskne tu celá řada skvělých charakterů (Kapitán Wack a jeho delfíní tours) a všechno nese Mattova (další) dokonalá role - na kterou se podle mě ani 2x nenadřel. Něco z Moondoga a jeho životní filozofie ve mně hluboce rezonuje. *All rhyme no reason ♪♫ 🌴🌴🌴 (28.03.2019)

Svět floridských marihuanových pábitelů předestřený optikou Harmonyho Korina má v sobě něco uhrančivě opulentního i výsměšně absurdního. Podobně jako ve Spring Breakers, ale ostatně i všech předchozích svých filmech nám režisér předkládá vychýlené figury a jejich světy, které lavírují na hraně reality a fantazie oněch hrdinů. Proto také The Beach Bum obsahuje až nadreálné sekvence i občasný náraz s realitou, stejně jako zde blyštivá estetika videoklipů dostává ušmudlaný a sešlý nádech obnošených hadrů a vrásčitých neupravených tváří. Na první pohled, obzvláště po formálně dravých Spring Breakers, překvapí nečekaná stylová konvenčnost Korineho novinky, tuplovaná opětovným angažováním jindy okázale formalistického Benoîta Debieho. Jenže právě ona formální usedlost dává o to víc vyznít přirozené opulentnosti a přemrštěné vnějškové stylizaci postav. Ta je ostatně natolik pestrá a excesivní, až vlastně připomíná postapoklayptické autorské vize George Millera posledních dvou Šílených Maxů. Jen tentokrát se před našimi zraky nerozprostírá vize post-civilizace, ale naopak obraz vyšinuté reality floridského Dědictví aneb Kurvahošigutntág. (04.05.2019)