Žena za výlohou

Pod vlivem komentáře Pohrobka jsem se obávala remaku Modrého anděla (nic proti Modrému andělovi, zato hodně proti remakům vůbec), naštěstí se, až na základní motiv okouzlení úctyhodného profesora mladou krásnou ženou, nekonal. Krásná ilustrace parkinsonovského zákona, že co se může pokazit, se pokazí. Jenom nechápu, proč MGM TV musela nasadit digitálně kolorovanou verzi. (01.02.2007)

Příběh pana profesora, který má ženu, děti, přátele, práci, všechno běží bez problémů ve vyjetých kolejích a on na malou chvíli zatouží po dobrodružství s krásnou mladou ženou, mě vtáhnul na první dobrou.. Edward Robinson je v této roli báječný, no a Joan Bennettová je natolik přitažlivá, že divák chápe.. Za zmínku jistě stojí i Dan Duryea, parádní výkon i uvěřitelnost, měla jsem chuť mu zakroutit krkem.. Závěr mi vyloudil úsměv na rtech, což se také cení, celkově spokojenost.. (06.05.2023)

Zpočátku silný námět americké verze Modrého anděla se postupně hroutí jako domeček z karet. Napětí si sice udržuje celý film, ale čím víc se odhaluje profesorova povaha, tím víc vypadá celá zápletka samoúčelná a umělá. Robinson sice hraje co může, ale kvůli hloupě napsané postavě přesto vypadá jako by měl o kolečko míň. Naproti němu je Joan Bennetová výborná, přestože bych od její role čekal víc podpásovek, není jí co vytknout. Největší ránu však celému filmu nakonec dává špatně načasovaná a tím pádem vyloženě idiotská pointa. Z Langových dvou současně natáčených snímků tak vychází Žena za výlohou jako o poznání slabší kus. (04.07.2010)

Jako první se sluší zmínit, že přes všechnu kritiku, kterou se v komentáři oháním, považuju Žena za výlohou za jeden z nejlepších noirů, jaké jsem kdy viděl. Hodně tomu napomáhá Edward G. Robinson, který není zrovna typickým hrdinou. Tady je ovšem skvělý a to přesto, že se během maskování zločinu i během vyšetřování dopouští školáckých chyb, kterým bych se dokázal vyvarovat i já, nájemný vrah-amatér. Nicméně jeho neorganizované chování má za následek, že jsme prakticky neustále drženi v napětí a atmosféra se dá, aspoň v první polovině, krájet na krajíce. V té druhé se dostává více ke slovu Joan Bennett, která je sice taky výborná, ale její vyděračská linka je o trochu slabší. To ovšem není nic v porovnání s nedomrlým závěrem (u kterého jsem se mimochodem málem rozbrečel), který by se mohl lehce objevit v téměř každé romantické komedii té doby. Co dělá v temném noiru, to vážně netuším. Ale docela by mě zajímalo, jestli je prací samotného Langa, nebo mu ho zbaběle nařídili producenti respektive studio. Buď jak buď, i tak je to výtečná podívaná. (24.05.2011)

Stále jsem nepochopil, kdy je film noir. Čím se liší od obyčejných kriminálek/detektivek? Ale o svojí neznalosti se tu rozepisovat nechci, i když jsem doufal, že to tady konečně pochopím. Žena za výlohou má perfektní a dobře promyšlenou kameru a vůbec po filmařské stránce je velmi zdařilá, i ten příběh - ačkoli byl dost jednoduchý - mě zaujal, navíc byl velmi chytře vedený a promyšlený. Ale ten průběh filmu byl příliš pomalý a atmosféra nebyla tak silná, aby mě držela v napětí a já byl to příliš pomalé vyprávění akceptovat. Nechytlo mě to moc ani herecky, Robinson se neustále tvářil, jak kdyby byl v polospánku (což mohl být účel, ale pochybuju, že by to tam mělo takovou hloubku). A ten zbabělý konec to taky celkem pokazil, ale tak aspoň mě pobavil. Ten film rozhodně není špatný, ale na víc jak silné 3* prostě není. Od Langa u mě pořád vede Ministerstvo strachu (shodou okolností ze stejného roku). (21.10.2020)