Žena za výkladem
The Woman in the Window
Žena za výkladom
Režie:
Fritz LangScénář:
Nunnally JohnsonKamera:
Milton R. KrasnerHrají:
Edward G. Robinson, Joan Bennett, Raymond Massey, Edmund Breon, Dan Duryea, Thomas E. Jackson, Dorothy Peterson, Arthur Loft, Robert Blake, Alec Craig (více)Obsahy(2)
Ženatý profesor Richard Wanley si všimne vo výklade portrét krásnej ženy, ktorý ho okamžite zaujme. Keď sa mu podarí zoznámiť sa s touto osudovou ženou, v jej byte ho prekvapí jej žiarlivý milenec. Profesor ho v sebaobrane zabije a v snahe zachrániť si reputáciu sa začína čoraz viac zaplietať do pavučiny lží a vydierania. (STV)
(více)Recenze (61)
Hodne zabavny klasicky noirovy kousek. Joan Bennett prijemne prekvapila (zajimavy hlas, mimochodem...), a E.G.Robinson je vzdy velmi dobry. :-) ()
Takový dost klasický námět. Obyčejný profesor někoho neúmyslně/v sebeobraně zabije a protože je to v kompromitující situaci, pokusí se mrtvoly zbavit a dělat jakoby nic. Samozřejmě policajti nejsou pitomí, smyčka se pomalu stahuje, navíc profesorův kamarád je prokurátor, který ho zásobuje detaily a někde poblíž se vynořuje i vyděrač. Není to špatné, ovšem postava profesora, která se svou pitomostí žene rovnou do kriminálu mě pekelně štvala. Mnohem zajímavější je postava dámy z obrazu. A konec je na zabítí, přesně tyhle pitomý pointy z duše nenávidím. SPOILER Vše byl jenom sen. ()
Fritz Lang opat potvrdil ze je pan reziser. Spravil noir film, ktory mal zaujimavu femme fatale, "hitchcockovsku" atmosferu a dokonca si dovolil koniec, ktory nebol v zanrovom duchu. 8/10 ()
Musím v hodnocení trošku ubrat, protože zhruba od 20. minuty je naprosto jasný celý děj až k finalnímu rozuzlení, u kterého mě trochu zaskočil úsměvný konec. Ale i tak je to bezesporu kvalitní noirovka. ()
Trochu mě nasral finish, ale jinak dost dobrý. Fritz Lang je jistota. ()
Čo sa napätia týka, výborne vystavaný noir. Cítila som sa ako súčasť filmu pri vynášaní, prevážaní a zbavovaní sa mŕtvoly alebo pri prehľadávaní izby. Trochu ma štval hlavný hrdina, ktorý na to, že bol profesorom kriminálnej psychológie, si počínal veľmi nepremyslene, neobratne a hlavne podozrivo. Pobavil ma malý skaut, ktorý našiel telo a rozprával o tom do filmového týždenníka. A koniec ma takmer rozosmial, čo som sa konečne zbavila napätia a mohla som si vydýchnuť. Pekný Langov kúsok. ()
Režisér si tady pohrává jak s divákem, tak s filmovými klišé. Je to něco jako Dostojevského Zločin a trest převedený do filmové podoby. Samozřejmě všichni víme, že když se díváme na film, tak se díváme na film. Ve většině detektivek průměrný divák přivykl hledat, kdo je zločinec a sledovat, co se bude dít, jak ho policie dostane. Tady jde ale o to, jak se relativně obyčejný člověk stane shodou okolností zločincem. Připadá si znalý věci, ale ve skutečnosti je velmi nešikovný, vlastně se prozrazuje předem. Ačkoliv si myslí, že se na něj nikdy nepřijde. Vydá se na logiku hry s policií, skrývání, ale samozřejmě se do věci zamotává stále víc. Pokud pomyslíme na mentalitu skutečného pachatele něčeho takového, tak ten se musí cítit přesně tak, jak to tady Fritz Lang vypráví. Ve většině případů to totiž není žádný "super Bruce", ale zmatený, hloupý a nešikovný a průměrný pobloudilec s černou duší. Právě někoho takového režisér dokonale vykreslil. Jak se prostě snaží odklidit mrtvolu, skrývat stopy, ale téměř vzápětí musí pozorovat, jak okolo něj krouží policie a on ví, že v podstatě nemá šanci. Přesto ale hraje hru dál a dostává se do větší a většího maléru. A tam je právě Langova genialita, že svého profesora nakonec nechá probudit ze sna a odejít v klidu z klubu. To je velmi dobré. Ono totiž, jak takový příběh taky ukončit. Jak ale vidím, skoro nikdo z lidí, co tady film zatím komentovali, tenhle aspekt filmu vůbec nepochopil. ()
Motto: "Už jste mi na stopě, jo?" - "Když se přiznáte, profesore, můžeme být do oběda hotoví." - "Obávám se, že si to budete muset odpracovat, inspektore." Přešťastný počin Fritze Langa, který je napínavý od samého začátku (samozřejmě ne do úplného konce, když je to právě Langova pointa, která filmu ubírá nejvíc ze zdejšího hodnocení). Vypíchnul bych především scénář Nunnallyho Johnsona, ten po úspěchu Hroznů hněvu a dalších filmů Johna Forda založil produkční společnost International Pictures a jako premiérový projekt vybral právě Ženu za výlohou. Když se pak tento snímek dostal v roce 1946 do Francie, (spolu s dalšími třemi filmy z roku 1944 a Maltézským sokolem) dal vzniknout pojmu "film noir". Žena za výlohou je adaptací románu "Once Off Guard" od J. H. Wallise, sebevraždu z původního scénáře měl nahradit přímo Lang kvůli moralistickým konvencím té doby (když to v následující Šarlatové ulici - natočené ve stejném hereckém obsazení - neudělal, film byl na několika místech zakázán jako nemravný). Spojení Fritze Langa a herečky Joan Bennettové dávám zásadně pět hvězdiček, a zde nemám důvodu pro změnu. Žena za výlohou je vyspělá, dodnes čerstvá podívaná, překonaná jedině Tajemstvím za dveřmi. Počínání vysokoškolského učitele - forenzního psychologa (!) je skutečnou noční můrou, každého musí rozesmát nebo rozplakat. "Co v té plechovce bylo? Škumpa jedovatá?" ()
No paráda! Podle mne jeden z nejlepší noirů Fritze Langa. Od začátku do konce vysoká míra napětí a očekávání co dalšího se stane. Film o tom, jaké maličkosti můžou rozhodnout o naprosté změně životního směru a o tom, že dokonalý zločin prostě neexistuje. Jeden šokující moment střídá druhý a příběh kvapně uhání ke zcela nevyhnutelnému a temnému konci. Jenže, tentokrát by ten konec nemusel být temný tak docela… Opravdu podařený noir, jak jsem napsal pro mne jeden z nejlepších Fritze Langa, ale to se těžko posuzuje, protože většina jeho filmů jsou naprosté pecky! V hlavních rolích se sešla trojice Edward G. Robinson, Joan Bennett a Dan Duryea, kteří se pod taktovkou Fritze Langa sešli i později Šarlatové ulici. Joan Bennet zde ale tentokrát hraje sympatickou postavu, Dan Duryea opět svého úlisného a nesympatického chlapíka s vlastnostmi prohnané lasičky a u Edwarda G. Robinsona jsem si právě uvědomil, že vedle Humphrey Bogarta a Jamese Cagneye, pro mne představuje synonymum pro typického představitele noirového hrdiny. I v Ženě za výlohou zahrál naprosto úžasně. Žena za výlohou je opravdu krásnou ukázkou toho, jak by měl noir vypadat, ta atmosféra zde je naprosto elektrizující… ()
V rámci žánru výborná nůžková story, která vtáhne do děje. Akorát (přičítám to unavenosti profesora) ta neobratnost v počínání hlavního aktéra.... Velmi příjemné a člověka to nutí k zamyšlení co bylo asi nejlepší v tu či onu chvíli dělat. Konec potěšil, i když jsem čekal že pero prozradí víc. Jó není nad no-name tužky :-D A v roce 1944 jistě u diváků hodně zajímavý a navštěvovaný film ()
Nedokážem dať tomuto Langovmu filmu viac hviezdičiek, dokonca som si myslel že dám ešte menej, ale s odstupom času si uvedomujem že nie každý film ma dokáže tak vytočiť po scenáristickej stránke( i keď ruku na dušu stáva sa to) tak že sa začnem nahlas prihovárať k hlavnému hrdinovi. Dokonca i s ním som mal problém sa stotožniť pretože príbeh často odbiehal a nebolo úplne objasnené kto je skutočný nositeľ príbehu. A čo dodať k vyvrcholeniu story? Cítil som sa ako fanúšik keď rozhodca v 120 minúte semifinále MS odpíska penaltu. Postavil som sa a kričal som na screen NIIIEEEE.. A i za toto emočné vypätie si Woman in the window zaslúži viac ako odpad.... ()
Klasika v rámci žánru /i když byz sexu/ , ovšem s nápaditým závěrem. ()
Já to proti většině komentářů otočím, celý hlavní děj mi přišel naprosto nesmyslný, nedotažený, až snad schválně amatérsky podaný, ovšem konec mě probudil a to doslova. Myslím, že nejpovedenější částí filmu jsou ony dva konce. Jen jsem žasnul a zvyšoval hodnocení o hvězdičku navíc. Nijak násilné, nijak překombinované, s lehkostí dohrané a přitom příjemně překvapující. Pro mě osobně naopak velké +, škoda, že takové tempo nedostal celý příběh. Autoři mi malinko vzali vítr z plachet, po cca 20 shlédnutých snímcích noir, první se závěrečnou pointou "proměn" postav. ()
Jak může špatný konec znehodnotit celkový dojem z filmu. Ach, jo. V rámci žánru za 3. ()
Veľmi dobrý noir, ktorý vyniká svojou atmosférou, najmä tá pri vyšetrovaní je perfektná, uveriteľná, klasicky noirovská. Vydieračská línia trochu stráca, stále je však na vysokej úrovni, dokonca mi nevadil ani záver. Len trochu vidieť, že sa na tomto filme podpísal zub času, ako píše užívateľ Matty. ()
Po sebeobraně, která končí vraždou milence půvabně mladé femme fatale rukama profesora psychologie, se začíná pomalu vytvářet zužující a utápějící se smyčka lží a vydírání, jejíž postupný vývoj příběhem může vézt jenom k jedinému tragickému konci. Napínavé vražedné melodrama se neustále dotýká maximálních hranic napětí, které využívají veškerou pozornost diváka, jenž tak sleduje mistrovsky bezchybný Langův tvůrčí rukopis nevyhnutelného zlého osudu úctyhodně sympatického občana, který se nechtěně zapletl do osudové chyby. Závěrečný dvojitý filmový obrat/zvrat je velmi specifickým prvkem, přičemž ten druhý dává celkovému vyznění příběhu lehce hořký nádech, se kterým se nemusí ihned každý spokojit. ()
Škoda konca klasická zápletka ()
Milujem žáner Film-Noir , nie však každý snímok patriaci do tohto súdku mi chutí rovnako dobre. Tento snímok je do istej miery pre mňa zvláštny... je sledovateľný, baví ma ale osobne nemám pocit atmosféry film-noir, chýba mi tam pravé napätie. ()
Již v prvních deseti minutách se na scéně objeví osvědčená trojice v podobě Edwarda G. Robinsona, Joan Bennettové a obrazu nádherné ženské. Od následující půlhodinky jsem tudíž očekával, že se bude odehrávat v duchu Šarlatové ulice, Laury nebo kombinací těchto dvou podobně skvělých noirů. Rychle houstnoucí atmosféra podobná té v Pojistce smrti však diváka brzy vyvede z omylu a ze snímku se stane příběh plný neustálého strachu a napětí. Netradiční a geniální konec by mě však ani 've snu' nenapadnul a při závěrečném titulku hlásajícím konec filmu jsem se nad tím vším musel i malinko usmát. Herecké výkony ústřední trojice jsou jako obyčejně skvělé. 86 %. ()
Moc ma to ako thriller neokuzlilo, naviac tak dementne posobiaceho hlavneho hrdinu som snad este nevidel... ()