25th Hour
25. hodina
25th Hour
Režie:
Spike LeeScénář:
David BenioffHudba:
Terence BlanchardHrají:
Edward Norton, Philip Seymour Hoffman, Barry Pepper, Rosario Dawson, Anna Paquin, Brian Cox, Tony Siragusa, Patrice O'Neal, Aaron Stanford, Vanessa Ferlito (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Svobodný život Montyho Brogana (Edward Norton) se rychle chýlí ke konci - za 24 hodin si začne odpykávat sedmiletý trest ve vězení. Někdejší král Manhattanu dá brzy sbohem způsobu života, na který si zvykl - životnímu stylu, který mu otevřel dveře nejluxusnějších newyorských klubů, ale také jej odcizil od jeho nejbližších. Během posledního dne na svobodě se Marty pokusí znovu spojit se svým otcem (Brian Cox), který na něj nikdy nezanevřel, a sejde se se dvěma nejlepšími přáteli ze starých časů, Jacobem (Philip Seymour Hoffman) a Slaughterym (Barry Pepper). Ve hře je také jeho přítelkyně Naturelle (Rosario Dawson), která mohla (ale nemusela) být člověkem, díky jehož informaci se o Montyho začala zajímat policie. Monty si není ničím příliš jistý, ale s rychle ubývajícím časem je třeba učinit několik důležitých rozhodnutí. (Česká televize)
(více)Recenze (572)
No nevím jak přesně vystihl Lee "společnost", protože tu americkou moc neznám. Zdá se mi ale, že chce být v tomhle filmu kontroverzní za každou cenu. Herecky mu to všichni beze zbytku zvládli, ale téma a režie mi nesedly vůbec. Ground zero, ruskou mafii, drogy, nesympatický policajty, atd atd ... všechno za každou cenu nacpat do filmu a rozmixovat to v příběhu drogovýho deelera kterýmu bysme snad měli nakonec fandit ? Proč to ! Ty *** pouze za herecký výkony, ve kterých vynikají Edward Norton a Barry Pepper. ()
Tak malý a pritom tak veľký film! Z každej minúty cítiť myšlienkový náboj, zainteresovanosť režiséra, jeho cieľ. Herci sú fantastickí, veľmi prekvapí Barry Pepper. Psychologické vypätie v dialógoch by porazilo aj slona. Vynikajúca, osobitá snímka, ktorej je ľahké nedať plné hodnotenie, ale nemožné rozumne zdôvodniť, prečo si ich nezaslúži. ()
Ohromný a fascinující filmový zážitek. Spike Lee natočil nevšední drama skvěle vystihující nejen současný New York, ale celou společnost. Dialogy jsou brilantně přesné, herecké výkony bezchybné a můj obdiv Spikea neskonalý. ()
Kdyby filmy mohly mluvit, pověděla by 25. hodina dlouhý příběh o svém životě, na jehož počátku se objevil milující rodič a piplal své dítko ladně přes pubertu až do let dospělých, staral se o něj s láskou nevídanou, chodil mu denně pro čerstvé mléko, aby ho pak obratným mávnutím ruky surově znásilnil a zmrzačil a ono ve svých 120 umíralo smrtí surovou a krutou a po dalších 10 let svíjelo se v mukách... Přes toto trapné pochybení byl Spike Lee téměř vzorným otcem a jeho potomek si zalouží ohodnocení nejvyšší... ()
Zlatý Medvěd - výběr ()
A Monty pravil: "Seru na brokery z Wall Street. Samozvané vládce celého světa. Rádoby Michaelové Douglasové - Gordonové Gekkové, zkurvysyni, co chtějí vymyslet nový způsob, jak okrást tvrdě pracující. Poslal bych ty sráče z Enronu do vězení, do konce jejich zkurvenejch životů. Myslíte, že Bush a Cheney o tom průseru nevěděli?To jste na zasraným omylu..... Seru na Usámu Bin Ládina, Al-Kaidu, zpátečníky žijící v jeskyních. Fundamentalistický sráče, ať jsou kdekoli. Ve jménu tisíců zavražděných nevinných, modlím se, abyste strávili zbytek věčnosti s vašema 72 štětkama, smažíc se v pekle na ohni z leteckýho benzínu. Vy žokejové na velbloudech s ručníkama na hlavě mi můžete políbit prdel.".....TAK TO JO!!! Pod to bych se rozhodně podepsal a nejenom pod tento citát, ale i pod spoustu jiných. To ale nic nemění na tom, že celkový dojem z filmu je dost rozpačitý. Spike Lee se nám snaží TOLIK toho sdělit a výsledkem je nesourodý mišmaš scén, z nichž některé jakoby tam ani nepatřily. Naprosto zbytečná je postava Anny Paquin, scény s ní nemají žádnou souvislost s dějem. Stejně tak scéna s Ground Zero vypadá jako záplata na nových hadrech. Zřejmě Leeovy bolestivé šrámy na duši byly rok po útoku ještě velmi čerstvé...A ten konec, ty minuty přetékající patosem...uf, uf...Místama jsem měl pocit, že se dívám na něco opravdu velkého, vzápětí jsem měl dojem zcela opačný. Velké ale byly výkony herců. Všech bez rozdílu. Jeden velký dvouhodinový herecký koncert. Přesto výsledný emocionální dopad byl slabý. Snad i proto, že nemohu cítit s drogovým dealerem, s někým, kdo se živí "neštěstím a závislostí druhých". ()
Concerto grosso pro IMHO jednoho z nejlepších herců své generace a pro pár dalších týpků. Virtuozita po všech stránkách, výborné dialogy i monology, skvěle včleněná Howardova hudba, závěrečná jízda s Brianem Coxem, no sakra, jak má člověk pojmout něco takovýho pár slovy?? Třeba...byla to vážně síla. A k tomu ještě drobnost - Rosario, přesvědčila bys mě, že jsi fakt kus;) ()
Následující komentář obsahuje vulgární výrazy, proto by jej neměly číst osoby se sníženou tolerancí vůči hojnějšímu výskytu slov jako hovno, prdel, nasrat… Život je nevyzpytatelnej, jeden den na ulici ještě v klidu šmelíte s travkou, ale pak vás nějakej zmrd nabonzuje poldům a všechno jde rázem do hajzlu. Teď máte poslední den před nástupem do basy, několik posledních hodin svobody před sedmi roky ve společnosti těch největších vošoustů. Co udělat? Prostě se to pokusit nějak přežít. Stejně jako Monty, neboli Montgomery, neboli hlavní hrdina tohoto filmu Spikea Leeho. Monty musí během čtyřiadvaceti hodin stihnout spoustu věcí – promluvit s otcem, zjistit, kdo ho prásknul, rozloučit se s přítelkyní a dvěma nejlepšími kámoši, svěřit svého vořecha do spolehlivých rukou – je toho spousta, ale je těžké při tom všem nemyslet na budoucnost. Na zítřek a stovky následujících dní. Monty postupně zjišťuje, že má na hovno kámoše, k tomu si přidejte jeho na hovno náladu, na hovno vyhlídky a na basu kurevsky hezkej ksicht a musí vám být jasné, co cítí během několikaminutové „fuck everybody“ scény, jedné z nejlepších, které kdy Spike Lee natočil. Taky mám občas nutkání poslat všechny do prdele a z téhle kanonády jsem byl vyvařenej jak dávka luxusního heráku. Film se ve velice příjemné „nostalgicko-kecací“ atmosféře nese celých sto minut. Potěší pro Leeho typické opakovačky, dlouhé kamerové jízdy, černošský polda klející „shi-it“ a samo že taky špičkoví herci s epesním Edem Nortonem v čele. Když už jsem si říkal, že je film v tom nejlepším, že se přes tu hromadu fucků propracoval k docela zajímavým závěrům, že by tedy mohl skončit a po zásluze sklidit nejvyšší hodnocení, přišla posledních úmorných dvacet minut. Nejdřív nepravděpodobné rozflákání obličeje a pak dlouhý tátův monolog o nadějných vyhlídkách, vyznívající ještě trapněji než krátká reminiscence na jedenácté září, nad kterou jsem milostivě přivřel oči. Fakt mě to hodně zklamalo, takhle zbytečně chlácholivý konec krásně rozjetého příběhu o morálce, naší zodpovědností nad sebou samým i našimi blízkými. Pětiminutový záběr na sedícího Nortona by nám toho, myslím, řekl víc. 80% Zajímavé komentáře: k0C0UR, jojinecko, Wormboy, numi, silent cut, Vronsky ()
Silný a hlavně hereckými výkony emocionálně vypjatý příběh (nejen) o člověku, který má sakra málo času a bojí se... Závěr filmu zajímavý a Edward Norton excelentní...jako vždy. ()
║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $13,084,595║Tržby Celosvetovo $23,928,503║ /55%/ ()
Film, který mě jednoznačně překvapil. Vyprávějích o posledních hodinách jednoho drogového dialera. Excelentní výkon trojce Edward Norton, P.Seymour Hoffman a Barry Pepper. Všichni vedení pevnou a rozhodnou rukou Spike Lee-ho. Ukažte mi chyby tohoto díla? Já žádnou nenašel. A konec je nezapomenutelný ... ()
Scénář: David Benioff .. Silný, malý, velký film. Určitě doporučuji vidět, těžko se to popisuje. Monty a jeho oduševnělý monolog u zrcadla je jednoznačný vrchol celkově velice kvalitního filmu. Kdo nechce vidět celé, co by byla chyba, neměl by si alespoň tuhle scénu neměl nechat ujít. Je to neskutečně od srdce..: " Well, fuck you, too. Fuck me, fuck you, fuck this whole city and everyone in it. Fuck the panhandlers, grubbing for money, and smiling at me behind my back. Fuck the squeegee men dirtying up the clean windshield of my car. Get a fucking job! Fuck the Sikhs and the Pakistanis bombing down the avenues in decrepit cabs, curry steaming out their pores, stinking up my day. Terrorists in fucking training. SLOW THE FUCK DOWN! Fuck the Chelsea boys with their waxed chests and pumped up biceps. Going down on each other in my parks and on my piers, jingling their dicks on my Channel 35. Fuck the Korean grocers with their pyramids of overpriced fruit and their tulips and roses wrapped in plastic. Ten years in the country, still no speaky English? Fuck the Russians in Brighton Beach. Mobster thugs sitting in cafés, sipping tea in little glasses, sugar cubes between their teeth. Wheelin' and dealin' and schemin'. Go back where you fucking came from! Fuck the black-hatted Chassidim, strolling up and down 47th street in their dirty gabardine with their dandruff. Selling South African apartheid diamonds! Fuck the Wall Street brokers. Self-styled masters of the universe. Michael Douglas, Gordon Gekko wannabe mother fuckers, figuring out new ways to rob hard working people blind. Send those Enron assholes to jail for FUCKING LIFE! You think Bush and Cheney didn't know about that shit? Give me a fucking break! Tyco! Worldcom! Fuck the Puerto Ricans. 20 to a car, swelling up the welfare rolls, worst fuckin' parade in the city. And don't even get me started on the Dom-in-i-cans, 'cause they make the Puerto Ricans look good. Fuck the Bensonhurst Italians with their pomaded hair, their nylon warm-up suits, their St. Anthony medallions, swinging their, Jason Giambi, Louisville slugger, baseball bats, trying to audition for the Sopranos. Fuck the Upper East Side wives with their Hermes scarves and their fifty-dollar Balducci artichokes. Overfed faces getting pulled and lifted and stretched, all taut and shiny. You're not fooling anybody, sweetheart! Fuck the uptown brothers. They never pass the ball, they don't want to play defense, they take five steps on every lay-up to the hoop. And then they want to turn around and blame everything on the white man. Slavery ended one hundred and thirty seven years ago. Move the fuck on! Fuck the corrupt cops with their anus violating plungers and their 41 shots, standing behind a blue wall of silence. You betray our trust! Fuck the priests who put their hands down some innocent child's pants. Fuck the church that protects them, delivering us into evil. And while you're at it, fuck JC! He got off easy! A day on the cross, a weekend in hell, and all the hallelujahs of the legioned angels for eternity! Try seven years in fuckin' Otisville, J! Fuck Osama Bin Laden, Al Qaeda, and backward-ass, cave-dwelling, fundamentalist assholes everywhere. On the names of innocent thousands murdered, I pray you spend the rest of eternity with your seventy-two whores roasting in a jet-fuel fire in hell. You towel headed camel jockeys can kiss my royal Irish ass! Fuck Jacob Elinsky, whining malcontent. Fuck Francis Xavier Slaughtery my best friend, judging me while he stares at my girlfriend's ass. Fuck Naturelle Riviera, I gave her my trust and she stabbed me in the back, sold me up the river, fucking bitch. Fuck my father with his endless grief, standing behind that bar sipping on club sodas, selling whisky to firemen, cheering the Bronx bombers. Fuck this whole city and everyone in it. From the row-houses of Astoria to the penthouses on Park Avenue, from the projects in the Bronx to the lofts in Soho. From the tenements in Alphabet City to the brownstones in Park slope to the split-levels in Staten Island. Let an earthquake crumble it, let the fires rage, let it burn to fucking ash and then let the waters rise and submerge this whole rat-infested place. " () (méně) (více)
Den má 24 hodin. 25. hodina je z nich ta nejlepší. Strhující film... ()
Melancholická vstupenka do posledního dne na svobodě Edwarda Nortona. Chytře napsané a svěle zahrané. Btw taky vám ten dementní koncový monlog Briana Coxe připoměl "Zmatky v Arizoně"? ()
Začátek se rozjížděl docela pomalu, ale postupem času se film stával stále více emocionálně vypjatější. Přesto jsem se rozhodoval jestli nedat tři. Každopádně skvělé výkony Edwarda Nortona, Barryho Peppera a P.S.Hoffmana. Film o dealerovi, který tráví svůj poslední den a noc před nástupem do vězení a o jeho pocitech a vztahu ke světu ( výborná nasranecká scéna na záchodě ) a svým přátelům. ()
rozpočet : $5 million tržby celosvetovo : $23,928,503 ()
Soundtrack Terence Blanchard: 1. Opening Title [3:51] ,2. Doyle's Walk [2:19] ,3. Jake's Classroom [2:09] ,4. The Apartment #1 [3:55] ,5. The Apartment #2 [1:50] ,6. Fu Montage [5:05] ,7. Brogan's Bar [2:29] ,8. Ground Zero [5:35] ,9. DEA [3:01] ,10. Playground [4:25] ,11. Bridge [1:23] ,12. Sleeping in Natural [1:51] ,13. One Last Walk [2:29] ,14. 25th Hour Finale [12:05] ,15. Double Happiness [6:08], ()
Čekal jsem drsnou cestu odsouzeného dealera za spravedlností a za očištěním svého jména a Spike Lee vypráví spíš o smutném loučení mírně zoufalé existence. Nakonec jsem se víc jak sto minut zklamaně nudil, aby na mě vykoukl úžasný finiš, který zanechává výrazně lepší chuť, než si film možná zaslouží. ()
Kým sa človek dopracuje k shawshanskej poslednej štvrťhodinke (fantastické a závideniahodné sólo pre Briana Coxa), čaká ho silný a dôležitý príbeh o malých veľkých veciach. Silné a vďačné herecké výkony, nezabudnuteľné scény (zrkadlo, rozbitie tváre), skvelé dialógy, smiech i dojatie, Anna Paquin - to sa tvorcom hneď ľahšie odpúšťa miestami ťažšie znesiteľný, patetický a príliš osobný "newyorský motív" (snímka verzus Jedenásty september). ()
Související novinky
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Režisér Spike Lee patři mezi velmi talentované filmaře, který stojí třeba za filmy jako Jednej správně či BlacKkKlansman. Jakožto k scénáristovi jsem si ale u jeho filmů vždy našel menší výtky a právě možná proto je můj nejoblíbenější film od Spikea Lee ten film ke kterému Lee scénář vůbec nepsal. Strůjcem scénáře k 25. hodiny je totiž David Benioff (který se později stal jedním ze showrunnerů Hry o trůny), který navíc scénář napsal dle své stejnojmenné novely. A jak je většinou těžké zadaptovat nějakou knihu do filmového scénáře, tak právě u případů jako Benioff/25. hodina je více než jasné, že pokud ten dotyčný umí psát filmový scénář tak může vzniknout povedená adaptace. Kombinací režie Spikea Lee a scénáře Benioffa tak ve finále vzniká velmi silné drama, které skvěle vystihuje život ve společnosti a právě proto tak sedí k někomu jako je Spike Lee, který ale tentokrát po Jednej správně nebo Malcolmu X dává rasovou nevraživost stranou a i proto, že tentokrát díky své neúčastí na scénáři nemá možnost tak brutálně prosazovat své politické názory je 25. hodina za mně určitě vrcholem jeho kariéry. Přesto ale zápletka 25. hodin vysvětluje proč by měl zrovna někdo jako Spike Lee tuto látku adaptovat. 25. hodina je filmem ve kterém hlavní hrdina Monty Brogan začíná novou etapu svého života. Uvědomuje si, že si odsedí výraznou dobu ve vězení, zároveň ale počítá, že po konci trestu skutečně začne nanovo. Ještě před začátkem jeho vězeňského pobytu ale přece jen musí rozloučit s lidmi na kterých mu záleží. Všechny tyhle silné momenty fungují především díky mistrovskému výkonu Edwarda Nortona, který zde za mně předvádí svůj životní výkon. Zároveň ale Spike Lee skvěle pracuje i s ostatními postavami, ať už se dvěma nejlepšími kamarády Montyho v podání Philipa Seymoura Hoffmana či Barryho Peppera. Hoffman je jako vždy velmi super, Barry Pepper zde poté po výrazných vedlejších rolích ve filmech Zachraňte vojína Ryana a Zelená míle dostává výraznější prostor a i on zde pravděpodobně předvádí svůj životní výkon. Zároveň se tu ale nesmí zapomenout na bravurního Briana Coxe, který jednou dostává možnost předvést se v nezáporné roli, velmi fajn Rosario Dawson nebo Annu Paquin. Zároveň krom osobní zápletky o ukončování a začátku životních etap se tu objevuje výrazný dějový prvek a to vyrovnávání se s událostmi po 11. září. Prvek, který v knižní předlože chybí, protože se kniha vydala ještě před 11. zářím a i on ve finále ve spojení s touto osobní zápletkou funguje a to především v rámci naprosto bravurního zrcadlového monologu ve kterém se Monty obuje nejen do svých blízkých ale i do fungování celých Spojených států a právě ve spojení Leeho dynamické režie, Nortona naprosto fenomenálního hereckého výkonu a skvělému střihu vzniká jedna z nejpamětihodnějších filmových scén dob a to i přesto, že jde opravdu jen o zobrazení vnitřních pocitů protagonisty. Právě díky tomuto a podobným momentům je 25. hodina malým a zároveň velkým filmem. Fenomenálními výkony, skvěle padnoucí hudbou Terence Blancharda, kamerou Rodriga Prieta a hlavně onou sveřepostí a silou celého vyprávění, které vrcholí jedním z nejpůsobivějších konců všech dob vzniká jeden z nejsilnějších filmových zážitků v dějinách kinematografie, který je dost možná ve finále vidět několikrát a objevovat v něm postupně čím dál tím více vrstev a myšlenek. I to je důkaz mistrovského komplexního díla, které možná bylo krátce po období útoku na 11. září aktuálnější, nic ale neztratilo na svém kouzlu a především naprosto mistrovské kvalitě. Nejvyšší možný palec nahoru už jenom díky Fuck monologu! () (méně) (více)