Reklama

Reklama

V roce 1963, v době studené války a závodů v dobývání kosmu mezi SSSR a USA, plánují Rusové výstup kosmonautů do vesmíru z lodi Voschod -2. První prototyp, bezpilotní družice, bude určen k testování. Start Voschodu je určen na rok 1967. Američané však oznámí, že také chystají výstup do vesmíru. Generalita se rozhodne vyslat loď s kosmonauty již v roce 1965, aby si SSSR zajistil světové prvenství. Pro let jsou vybráni dva zkušení piloti, Alexej Leonov a Pavel Beljajev. Konstrukční kancelář Sergeje Koroljova urychlí práce. Bezpilotní družice je vynesena na orbitu, kde simuluje pokusný výstup, ale nakonec se družice na oběžné dráze rozpadne. Konstruktér Koroljov nechce riskovat životy kosmonautů, ale vedení SSSR trvá na svém. Voschod-2 není doveden k dokonalosti. Skafandry jsou podle pilotů neohebné, ale oba jsou ochotni pro vlast riskovat. 18. března 1965 vesmírná loď s Leonovem a Beljajevem na palubě odstartuje z Bajkonuru. Let je normální a Voschod-2 dosáhne orbity. Leonov upoutaný lanem vstoupí přes vzduchovou komoru do vesmíru a vznáší se opojně ve volném prostoru. Zanedlouho mu stoupne tlak, puls i teplota a nemůže se vrátit k modulu. Beljajev s ní ztratí spojení. V letovém středisku se autority dohadují, co dál. Generál Nikolaj Kamanin je proto, aby se vzduchová komora odstřelila, i když v tom případě Leonov zahyne ve volném prostoru. Leonovi se mezitím podaří zachytit modulu. Nafoukl se mu skafandr a nemůže ohýbat ruce, nohy a prsty. Dostane se do komory hlavou napřed. Poklop do vesmíru se však nedovře a Leonov vyvine velké úsilí, aby ho zavřel. Když ho Beljajev přitáhne do kabiny, Leonov omdlí. Beljajev ho resuscituje. Ze Země jim blahopřejí nejvyšší představitelé SSSR. Chystá se návrat na Zemi a je odstřelena komora, což otočí modul o dvacet stupňů. Podle přístrojů je v kabině dvakrát vyšší tlak, systém tam totiž pumpuje čistý kyslík, protože v plášti modulu vznikla mikrotrhlina. Jedna jediná jiskra a kosmonauti by mohli uhořet. Hrozí jim otrava kyslíkem a začínají se u nich projevovat zrakové halucinace. Musejí rozříznout potah kabiny a odpojit kompenzační čidlo. To se jim podaří, ale oba upadnou do bezvědomí... (TV Prima)

(více)

Recenze (143)

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA Tržby Celosvetovo $9,677,311▐ Vesmírny program ako sa patrí, stanovené ciele sa proste plniť musia. Rusy posledné roky chrlia vojnové a vesmírne filmy ako na bežiacom páse a zvládajú to prevažne na dosť dobrej úrovni. Rovnako tak zaboduje aj táto vesmírna misia, technicky a herecky skvelo zvládnutá, nie je čo vytknúť, spokojnosť, poctivá filmárčina. /75%/ ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Ruská kinematografia ešte nezomrela. Práve naopak, týmto "kozmickým" filmom dokázala, že ešte drží aké také tempo so zahraničnými miliónovými produkciami. Lebo toto je klasický blockbuster. Rusi videli, a vedeli, že v kozme sa stalo mnoho zaujímavých vecí a vedeli aj to, že za čias boľševika sa na svetlo božie nedostalo nič, čo by nebolo prefiltrované aspoň dvadsiatimi politickými komisiami. Američania mali svoje "Apollo 13", Rusi ukázali veľmi dramatický skutočný príbeh z čias, keď si amíci a sovieti merali svoje pipíky a súťažili kto ďalej načúra. Tu konkrétne šlo o to, kto bude prvým človekom vo voľnom kozmickom priestore. Bol to Alexej Leonov. Ako malé dieťa som sa dočítal len to, že Sovietsky zväz ukázal svoju prevahu v dobýjaní kozmu a po prvej družici, po prvom kozmonautovi, prvej žene v kozme šlo už len o to, kto vystúpi ako prvý mimo kozmickú loď. Sovieti by obetovali aj životy letcov - kozmonautov, len aby docikali najďalej práve oni. Preto sa právom tá doba nazýva preteky v dobýjaní vesmíru. Leonov bol prvý, ale doteraz som nemal ani tušenia, aké nesmierne dramatické to bolo. A to mi ukázal práve tento veľmi dobre natočený ruský film, ktorý sa nebál hodiť trošku kritiky na vtedajšiu dobu. Tí čo majú radi "kozmické" filmy podľa skutočnosti by si ho určite nemali nechať ujsť. 4**** ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Mám s tím filmem stejné problémy, jaké mám s Prvním člověkem. Snaží se to sice být strašně velkolepé a v některých scénách skutečně je (celá část na Sibiři, výlez z rakety), jenže v té vší velkoleposti se úplně zapomíná na rozumnou stopáž. Ty skoro dvě a půl hodiny mi přišly zbytečně moc a tak se ten film v tolika scénách tak zbytečně vleče, že tomu chyběla většinu času nějaká atmosféra. On se dá natočit hutný a velkolepý film i se stopáží 90-100 minut (a někteří to zmáknou i s hodinou a pár minutami), jenže v dnešní době je podle nějakých nikde nepsaných pravidel velkolepý film jedině se stopáží dvě hodiny a víc a kdo tvrdí něco jiného, hned si koleduje o výsměch... Ale to jsem odbočil. Spacewalkeru chybí to, co jsem od něj hlavně čekal - síla. A i když to dost zachraňuje závěr (stejně jako u Prvního člověka), i tak jsem ve finále nebyl nadšený a ani ne zrovna spokojený. Navíc se to bohužel nevyhnulo patetickým scénám, které do těchto "velkolepých" filmů asi prostě patří. A možná jsem taky jediný, komu to vadí, netuším. Každopádně čekal jsem od toho víc a i když je to po filmařské stránce fakt hodně slušné, vizuál je skvělý a po herecké stránce to není špatné, i tak to na víc jak lepší 3* nevidím. A když tak nad tím přemýšlím, tak z těch kosmonautských ruských filmů se mi zatím víc líbil Gagarin, i když ode mě dostal stejné hodnocení. No nic, tak ještě uvidím, jak na mě zapůsobí Saljut-7, snad pozitivněji než tyhle dva... Lepší 3* ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Domnívala jsem se, že nejpatetičtějším filmem je zachraňování Ryana, omyl, tohle ho trumfnulo. Jedinou uvěřitelnou postavou je Koroljov, ostatní trousí nechtěně vtipné hlášky snad v každém dialogu. A rozhovor kosmonautů, kteří pomalu mrznou v tajze, záchrana nepřichází a oni řeší ... Ne, nejsou to rodiny, není to jejich vzájemný vztah, nejsou to vzpomínky, není to snění, oni řeší vlast. Takové patetické orgie už nic nepřebije. A ano, na závěr si v letovém středisku pěkně po americku všichni zatleskali, tedy až na Koroljova. ()

Galerie (56)

Zajímavosti (6)

  • Plukovník Pavel Běljajev (Konstantin Chabenskij) zemřel pouhých pět let po přistání Voschodu 2, ve 44 letech, na následky nepovedené operace žaludečních vředů. (kulyk)
  • Generálmajor Sovětských vzdušných sil Alexej Leonov (Jevgenij Mironov) měl svůj další let podstoupit na palubě Sojuzu 11. Při předstartovní prohlídce byl u jednoho z členů posádky, Valerije Kubasova, na rentgenovém snímku zjištěn stín na plicích. I přes Leonovův nesouhlas nebyl vyměněn jen on, ale posádka celá. Náhradníci Dobrovolskij, Volkov a Pacajev se při přistání udusili vinou technické závady. Alexej se však do vesmíru přesto vydal opět v roce 1975, a to jako člen prvního americko - sovětského experimentu Apollo - Sojuz. (kulyk)

Reklama

Reklama