Čas dobyvatelů
Vremja pěrvych
The Age of Pioneers
Prvý vo vesmíre
The Spacewalker
Obsahy(2)
V roce 1963, v době studené války a závodů v dobývání kosmu mezi SSSR a USA, plánují Rusové výstup kosmonautů do vesmíru z lodi Voschod -2. První prototyp, bezpilotní družice, bude určen k testování. Start Voschodu je určen na rok 1967. Američané však oznámí, že také chystají výstup do vesmíru. Generalita se rozhodne vyslat loď s kosmonauty již v roce 1965, aby si SSSR zajistil světové prvenství. Pro let jsou vybráni dva zkušení piloti, Alexej Leonov a Pavel Beljajev. Konstrukční kancelář Sergeje Koroljova urychlí práce. Bezpilotní družice je vynesena na orbitu, kde simuluje pokusný výstup, ale nakonec se družice na oběžné dráze rozpadne. Konstruktér Koroljov nechce riskovat životy kosmonautů, ale vedení SSSR trvá na svém. Voschod-2 není doveden k dokonalosti. Skafandry jsou podle pilotů neohebné, ale oba jsou ochotni pro vlast riskovat. 18. března 1965 vesmírná loď s Leonovem a Beljajevem na palubě odstartuje z Bajkonuru. Let je normální a Voschod-2 dosáhne orbity. Leonov upoutaný lanem vstoupí přes vzduchovou komoru do vesmíru a vznáší se opojně ve volném prostoru. Zanedlouho mu stoupne tlak, puls i teplota a nemůže se vrátit k modulu. Beljajev s ní ztratí spojení. V letovém středisku se autority dohadují, co dál. Generál Nikolaj Kamanin je proto, aby se vzduchová komora odstřelila, i když v tom případě Leonov zahyne ve volném prostoru. Leonovi se mezitím podaří zachytit modulu. Nafoukl se mu skafandr a nemůže ohýbat ruce, nohy a prsty. Dostane se do komory hlavou napřed. Poklop do vesmíru se však nedovře a Leonov vyvine velké úsilí, aby ho zavřel. Když ho Beljajev přitáhne do kabiny, Leonov omdlí. Beljajev ho resuscituje. Ze Země jim blahopřejí nejvyšší představitelé SSSR. Chystá se návrat na Zemi a je odstřelena komora, což otočí modul o dvacet stupňů. Podle přístrojů je v kabině dvakrát vyšší tlak, systém tam totiž pumpuje čistý kyslík, protože v plášti modulu vznikla mikrotrhlina. Jedna jediná jiskra a kosmonauti by mohli uhořet. Hrozí jim otrava kyslíkem a začínají se u nich projevovat zrakové halucinace. Musejí rozříznout potah kabiny a odpojit kompenzační čidlo. To se jim podaří, ale oba upadnou do bezvědomí... (TV Prima)
(více)Recenze (143)
V porovnaní s tými americkými verziami chýbal tomu ten nádych pátosu, mňa to veru nenadchlo, necítil som z toho filmu veľkosť. Vizuálne bola v niektorých momentoch jasne vidieť práca v štúdiu, najmä pri akože výstupe do voľného vesmíru, to by sa nemalo stávať. Pozitívom sú ale vyhrotené situácie, tie boli dramaticky zvládnuté na jednotku. Film je taký polovičato vesmírny a polovičato survival. Nič čo by som musel vidieť znovu. ()
Poměřování pyjů mezi USA a Ruskem je již hezkých pár let oblíbená kratochvíle těchto národů. Když si z tohoto filmu odmyslím všechny ty patriotické nesmysly, tak se jednalo o nesmírně podařený kus filmařiny. Jakožto velký fanoušek a obdivovateln vesmíru jsem byl v sedmém nebi. Po technické stránce mě snímek velmi mile překvapil, protože se na něj dalo skvěle koukat. Výborně fungovalo i napětí. Film neobsahoval nudné pasáže ani navzdory své dlouhé stopáži. Dojem mi hodně narušovol i příšerný anglický dabing. [78 %] ()
Stejně jako snímek "Gagarin: Pěrvyj v kosmose", je i Vremya Pervykh vizuálně vtahujícím a do historické hloubky jdoucím dramatem, které každého fanouška kosmonautiky zaujme na první pohled. Avšak i přes tento zjevný úspěch mám s filmem dva problémy v podobě příliš dlouhé stopáže a silně citelnou inspirací filmem "Apollo 13", pročež vážně velmi zamrzí, že se režisér Dmitrij Kiseljov nevydal vlastní, originální cestou. Až na tyto detaily se tedy jedná o velmi povedený snímek, ke kterému se rozhodně budu v budoucnu rád vracet. ()
Ruský pohľad na vesmírnu misiu Beljajeva a Leonova ma nesklamal. Bol pomerne dlhý, aby náhodou na niečo nezabudli, boli tam krásne pasáže z vesmíru, boli tam tie neodmysliteľné politické drísty a myslím si, že celkovo poskytol film obraz o náročnosti vesmírnych misií najmä v podmienkach akejsi idiotskej súťaže, v rámci ktorej sa šponovali termíny na úkor bezpečnosti, len aby boli stranícki papaláši spokojní. Charakteristické bolo vyhlásenie generála, že radšej riskne smrť oboch kozmonautov než by riskoval ich pristátie na "nepriateľskom" území. Rovnako ma zaujala reakcia manželky rádioamatéra, ktorá mu radila do ničoho sa nezapájať, aby z toho nemal problémy. A samozrejme to utajovanie dosiahnutého i voluntarizmus namiesto plánovania, čo je pre Rusov typické. ()
Fakt nechápu, proč se tyhle filmy u nás normálně nepromítají v kinech. Protože tohle je filmově i příběhově neuvěřitelně povedená věc. Navíc díky ruský kultuře pro Čecha možná mnohem pochopitelnější, než americký slaďáky. Samozřejmě, ruský filmy v sobě mají zase jiný chyby a jiný typy manipulace (třeba ten laskavej Brežněv v debatě s Koroljovem byl docela mazec). Záběry z vesmíru, start rakety, mazec... Ale nejvíc mne dostala diskuze před startem, kdy jde šéf vesmírného programu Koroljov říct těm dvěma pilotům, že se to asi musí odložit o rok, protože testovací lety dopadly děsivě... A ten pilot mu vypráví svůj příběh, jak jako tříletej skončil s těhotnou mámou a šesti sourozenci v mrazu, protože otce zastřelili jako diverzanta a sousedi je okradli o všechno včetně domu. A jak pak žili všichni u příbuzných na 16 čtverečních metrech. A přežili. Pak většina příbuzných umřela ve válce. A přežili. Tak sakra nebude čekat, on přežije i tohle. ()
Galerie (56)
Photo © Bazelevs Distribution
Zajímavosti (6)
- Film síce zarobil 161 miliónov rubľov, ale vzhľadom k očakávaniam sa označuje za kasový prepadák. Bolo to spôsobené neúspešnou marketingovou kampaňou. (Arsenal83)
- Pôvodne sa plánovalo, že režisérom filmu bude Sergej Bodrov a že film bude uvedený na jar 2016. Potom dve tretiny filmu režíroval Jurij Bykov, no z projektu ho vyhodili producenti Timur Bekmambetov a Jevgenij Mironov. Následne pokračoval v práci na filme Dmitrij Kiselev. (Arsenal83)
- Generálmajor Sovětských vzdušných sil Alexej Leonov (Jevgenij Mironov) měl svůj další let podstoupit na palubě Sojuzu 11. Při předstartovní prohlídce byl u jednoho z členů posádky, Valerije Kubasova, na rentgenovém snímku zjištěn stín na plicích. I přes Leonovův nesouhlas nebyl vyměněn jen on, ale posádka celá. Náhradníci Dobrovolskij, Volkov a Pacajev se při přistání udusili vinou technické závady. Alexej se však do vesmíru přesto vydal opět v roce 1975, a to jako člen prvního americko - sovětského experimentu Apollo - Sojuz. (kulyk)
Reklama