Šampióni

„Takže byste měl být k dispozici tomuto sdružení během příštích 90 dnů.“ - „90 dnů?! Ale to jsou 3 měsíce! - „Gratuluju, pane Montesi.“ - „K čemu?!“ - „Vidím, že počítat umíte.“ Marco se zachoval jako idiot, a právě dostal ten nejhorší možný trest…anebo ne? V podstatě všechna má očekávání, které jsem před zhlédnutím měl, se naplnila, v kladném i záporném slova smyslu. Stopáž je přestřelená, ukrojil bych cca půl hodinu, do které bych vtěsnal Marcovu osobní linku se ženou i matkou, neb mě výsostně otravovala a dopadla dle očekávání. Jistá dávka sentimentu a dojímání také bohužel nechybí. Přesto vzhledem k tématu se žádné citové vydírání nekoná. A hlavně, člověk dostane solidní porci zábavy a pozitivních emocí, hned několikrát jsem se upřímně zasmál, a vůbec se mi po většinu stopáže vyskytoval úsměv na tváři. Škoda výše zmíněných negativ, celkově hodnotím sice slabšími, ale přesto ještě 4*. „Obsaďte toho chlapa, prosím!“ - „Můžu ho vyblokovat.“ - „Tak běž a vyblokuj ho.“ - „Úplně, nebo trochu?“ - „Úplně!“ - „Hned se vrátím...“ (18.12.2022)

Za normálních okolností by to ode mě dostalo 4 hvězdičky. Za nenormálních okolností to ode mě dostane všech 5. Okolnosti jsou totiž naprosto nenormální, každé z nich chybí několik desítek bodů do alespoň průměrného IQ. Vůbec nechápu, jak někoho mohlo napadnout, že s tímto materiálem může vzniknout film a už vůbec nerozumím tomu, že se to skutečně podařilo. Považuji to za absolutní zázrak a smekám před všemi zúčastněnými. Protože jedna věc je obsadit handicapované lidi do tak exponovaných rolí a druhá věc je zajistit, aby to trochu fungovalo. A ono to klaplo, ti postižení lidé to odehráli perfektně a zdraví lidé okolo se zasadili o to, že to tak minimálně vypadalo. Jsem z toho nadšený, je to úžasně lidský film. (13.01.2020)

Obvykle se vyhýbám filmům s podobnou tématikou, ale v tomto případě připouštím, že režisér udělal vážně skvělou práci. Příběh se zaměřuje na nápravu protivného a sebestředného člověka, který se nachomítne k tréningu mentálně postižených atletů. Celou dobu jsem se obával, že to bude trapné a nebo se tvůrci budou na sílu pokoušet, abychom s postiženými soucítili a bylo nám jich líto. Nestalo se tak a nakonec z toho byla velice sympatická komedie. Dílo jsem si proto skutečně užil, neboť nejenže bylo přirozeně vtipné, ale hlavně dokáže zacílit i na srdíčko, což oceňuji. (26.10.2021)

Dvě třetiny Šampionů jsou feel good filmem, který není sice bůhvíjak originální, ale nehraje na city, nemoralizuje a nevzbuzuje v divákovi pocit viny, že je "normal mentalico". Scénář je prostý a nevyhýbá se klišé, protože by to v takových okolnostech působilo nepřirozeně. Ano, přesně tak. Život je optikou těchto lidí o dost jednodušší, protože na přetvářku, intrikaření a lži nemají kapacitu. A tím nemyslím jen tu mentální, ale spíš emocionální. Není třeba je litovat. Pouze respektovat a trochu pomoct. Film stojí na skvělých postavách, resp. hercích, účinkujících. Zvlášť trenér Marco byl skvěle napsaný i obsazený. Není arogantní zmetek a jeho vývoj nebyl tlačený na sílu s epickým vyvrcholením....proměnou v senzitivního samaritána. Přesto se mi závěr moc nelíbil. A popravdě celá poslední čtvrtina, včetně zdlouhavého zápasu. Ty feel good momenty jsou v této části vytláčeny patosem a navíc už jsme za hranicí stopáže, která je pro komedii, jednohubku optimální. Po třech čtvrtinách byl dal 4*. Takhle je to 3 a půl a to ještě jen proto, že se španělština tak dobře poslouchá a všichni byli sympaťáci. (04.08.2023)

solidní scénář ,režie a kamera.Mě to sebralo natolik že když to bylo při zápase 32:33 tak jsem fandila jak o život.Byly tam fakt groteskní situace.například přece jen použití lyží u moře,netáhly se zbytečně :-))))))))))) a spousta jiného.Příjemný zážitek a bez patetické nějakého dělání si srandy z postižení.trochu to prolamuje mýtus.kdybych mohla dám jim všem každému deset * (13.12.2020)