22. míle

Sice natočil i uřvaný guláš Bitevní loď, když ale Peter Berg spojí síly s Markem Wahlbergem, pořádným zvukařem a solidním scénografem akčních scén, divák se musí zaradovat. Efektní je tahle dvojka i tentokrát, vše výše uvedené platí, ovšem kromě hlučné akce to chtělo pořádně dupnout i na střihačské duo. Sic Colby Parker Jr. s Bergem spolupracuje dlouhodobě, tentokrát se utrhl ze řetězu a střih akci svou chaotičností příliš neprospívá. O propracovaném scénáři nemůže být řeč, prostě se ztratilo cesium, které může ve výsledku způsobit radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivních látek klasickou výbušninou. Důležitým článkem úderného týmu je právě Wahlberg, ukecaný macho, ke kterému si divák obtížněji hledá cestu, navíc škoda, že je hbitý řezník Iko Uwais málo využitý. Berg bude nicméně vždy lepší specialista na pořádnou porci akce než na lidská dramata, což platí i tady. Nijak zvlášť nepřekvapí, sází na chlapácká gesta, solidní emoce a tentokrát i na hodně kontaktní a krvavou akci. Někomu to stačí. (30.10.2018)

Berg to se mnou neumí na počkání a jeho Den Patriotů jsem vyložěně protrpěl. Počtvrté v řadě si vzal k ruce Wahlberga a musím říct, že tentokrát mě jeho hrdina sednul asi nejvíc. Cool frajer, co má hodně slušnou vyřídilku a člověk co mu napsal ty kecy do huby by zasloužil opravdovou pochvalu. Jsem rád, že se nikdo nesnažil z něho dělat kung-fu mlátičku a pro tyto případy je tady Uwais, který rád dělá druhým jauwais. Berg natočil další možná o trošku lépe než průměrný akčňák, který mě ale tentokrát opravdu sednul. Ty postavy mě vyložěně bavilo sledovat. Komerčně je Berg opět prokletý a film si na sebe ani náhodou nevydělá, ale já alespoň vím že v budoucnu na něj znovu rád kouknu. 70% (20.11.2018)

Jedním z důvodů, proč miluju akční filmy, jsou - vedle akčních scén, násilí, dynamického vyprávění a charizmatických hrdinů - jejich klišé. A moje nejoblíbenější klišé je, že kdykoli v akčním filmu někdo někoho nebo něco někam eskortuje, eskorta nikdy nedojede poklidně do cíle. Nikdy. Nejčastěji jde o vězeňský autobus či letadlo (DALŠÍCH 48 HODIN, UPRCHLÍK, NENÍ ÚNIKU, CON AIR, ŠERIFOVÉ, ŘEČ PENĚZ - tady všude tahle scéna startuje zápletku), ale ještě lepší bývají celé kolony (JASNÉ NEBEZPEČÍ, LOVEC POLICAJTů, M: I 3). Některé filmy pak tohle klišé dokážou natáhnout na celovečerní stopáž. Může to mít podobu obléhačky, kdy je převoz přepaden a hrdinové se musí po zbytek filmu bránit útočníkům na jednom místě (PŘEPADENÍ 13. OKRSKU, VOSÍ HNÍZDO) nebo běhačky městskými ulicemi, kdy se hrdinové po přepadení transferu snaží i nadále doeskortovat eskortovaného do cíle s pronásledovateli v patách (16 BLOKů a právě MILE 22). Zatímco v 16 BLOCÍCH eskortoval zločince vyhořelý polda (a vlastně šlo o buddy movie) a eskorta byla přepadena krátce po začátku filmu, v MILE 22 je to naopak tým špičkových agentů s ultra hightech zázemím a k eskortě, jejímu přepadení a útěku před pronásledovateli dojde v druhé polovině, po (zdánlivě) nesouvisející úvodní akci a představení týmu a zápletky v polovině první. Scénář kašle na postavy a rafinovanější děj a jen předepisuje Wahlbergovi cool moudra a hlášky, takže třeba Malkovich je tu dokonale zbytečný a hraje jen rutinního Malkoviche. Akce je dost, jednu dostaneme na úvod a druhá polovina filmu je de facto jedna velká akce, která potěší řadou vychytávek (třeba podříznutí krku o rozbité okénko auta), bohužel ve snaze o dravost je zmrvená chaotickým střihem. Wahlbergův hláškující a s gumičkou si hrající suverén mě bavil, na Cohan a Rosey se dobře koukalo a Iko si párkrát efektně kopnul. A díky krátké stopáži to rychle uteklo. Po dlouhé době Berg natočil něco, z čeho nejsem naštvaný a co si pustím znova. (06.11.2018)

Vypadá to, že Arabové po čase spadli v USA z lopatky, Američany už pobíjení pasáků koz znudilo a s nadšením se vrátili do náruče svého osvědčeného nepřítele, aby tak trochu přitopili ve 2. studené válce. Film mě několikrát překvapil- patos tentokrát netekl proudem, závěr byl krajně netypický a nepřítel strýčka Sama nehynul po stovkách, jak bývá obvyklé. Jiná klišé se ovšem udržela- zatímco bad guys umírají většinou po jediném zásahu američtí Terminátoři se vždy doplazí až k finálnímu lisu a padesátikilová skoro Nikita snáší nakládačku od oškliváckého obříka s klidem řeckého stoika. Ale co, viděl jsem už horší kousky. (07.03.2019)

(37%) Peter Berg má opravdu divný režijní styl. Mé hodnocení jeho snímků je jak na houpačce. Ale to okecávat nehodlám. Vlastně ani nevím, co mám k tomuto dílku napsat. Příběh je strašně nezáživný a chaotický, obtížně se v tom orientuji. Úvod ještě ušel, pak se to zasekne do nudné, politické frašky. Ale po nějaké té 50 minutě se rozjede celkem realistická akce, která mě aspoň chvílemi zaujala. Samozřejmě, rychlé střihy, rozklepaná kamera – to zde bohužel je, ale v tomto případě mi to bylo jedno. Herecké obsazení je tu celkem známé, ale skoro nikdo mě nijak extra neoslnil. Wahlberg zde sehraje svůj standart, L.Cohan mi zde připomíná nasranou Maggie z TWD, Malkovich je zde jak uschlej šváb a Rousey se mi líbí ještě méně jak je nafoukaná. Víc bych to kritizovat nechtěl, nemělo to nic extra zásadního, co by mi vadilo. Jen to bylo prostě strašně nudné. (02.11.2018)