22. míle

Čtvrté spojení Marka Wahlberga s Peterem Bergerem, tentokrát v čistokrevné akční jízdě, kde se nesmí přemýšlet. Rozhodně nemám nic proti přímočarým akčním filmům, kde je děj pouze jako výplň mezi akčními scénami. S Mile 22 sem měl ale dost velký problém, přestože mi nevadí jeho patriotismus (tentokrát se bez něj obešel) ani Wahlbergovo herectví, které je v tomto případě jedním z těch horších v celé jeho filmografii. Problém byl tentokrát hlavně v akci, která měla být největší devizou a vlastně je tím jediným co si z filmu odnesete a přestože je Berg výborný řemeslník (má čestné místo hned za Bayem) tentokrát měl chybnou ruku na střihače, který většinu scén, nepříjemně kazí a čas od času jsem si vzpomněl na příšerné sestříhané pokračování 96 hodin, což je opravdu zvláštní, když si člověk uvědomí, že to v tomhle případě nebylo zapotřebí, protože Berg umí, akce nepůsobí lacině a bitky na tělo obstarává profesionál Iko Uwais. A pokud bychom střih neřešili, akční scény překvapivě nemají šťávu, ani žádné vizuální nápady a prakticky každá je úplně stejně postavená (místnost, nebo ulice, několik desítek útočníků a pár obránců, vše se vystřílí, jeden z hrdinů se obětuje a jde se na další scénu) a velice brzy se obehrají, ačkoliv se na ně docela hezky kouká. Z Mile 22 byl celkem poprávu propadák a je to na jednu stranu škoda, protože erkových akčňáků moc nevzniká a už vůbec ne s takovými technickými možnostmi. Film je spíše na 2*, ale jsem rád za každý akčňák, který se nebojí přitlačit na pilu a Berga kvůli tomu nezavrhnu. (02.12.2018)

Veď ten Berg nemá všetky filmy tak sprasené, tak prečo tento? Akčný snímok by mal pobaviť, tento ma však skôr vyčerpal. Skutočne ma nebaví sledovať polku filmu skrz zábery z dronu / statické interiérové kamery / displeje alebo monitory. Zvyšok je zasa chaoticky zostrihaný miš-maš, kde diváka vlastne ani nezaujíma, kto, kde a prečo. Cohanka potešila oko, Uwais akciou, ale to je všetko. (26.12.2018)

"Máte povolení porušovat zákony cizích zemí. Tato pravomoc vám byla udělena prezidentem." Ti prezidenti mají teda možnosti. Nebo že by to neměl každej prezident? Matko, tady něco smrdí. Ale to je jedno, protože tentokrát jde o drsný bitky, krvavou palbu, agentku matku(?) a (ne)zabezpečený spojení. Já jsem se tedy celkem bavil, ale přesto jsem si při sledování našel čas na fantazii, že by si mě agentka Alice v župánku pozvala jako instalatéra Helmuta na prošťouchnutí trubek. To bych pak hvězdu přidal. (20.09.2021)

Vládní Člověče nezlob se nedopadlo podle představ jednoho rodiče, tak to někdo pěkně slízne. Americká sebekritika řízlá indonéskou krvárnou vypadá v Bergových zručných rukách skvěle. Každá postava je ve své podstatě záporná ať si mává jakou chce vlajkou. Wahlberg je celou dobu za argoantního zmrda s krutě realistickým pohledem na svět, což z něj nedělá úplně tradičního vypravěče. Uwais zdatně sekunduje i když má prostor jen v jedné větší bitce. Škoda že chybí výraznější scéna, nebo něco co by se dalo opravdu vypíchnout. Náboje padají, mrtvoly se vrší a nad bojištěm se nese pouze zvuk bublavého chroptění. Skvělý scénář, stopáž tak akorát. Víc takových filmů. (04.11.2018)

Jedním z důvodů, proč miluju akční filmy, jsou - vedle akčních scén, násilí, dynamického vyprávění a charizmatických hrdinů - jejich klišé. A moje nejoblíbenější klišé je, že kdykoli v akčním filmu někdo někoho nebo něco někam eskortuje, eskorta nikdy nedojede poklidně do cíle. Nikdy. Nejčastěji jde o vězeňský autobus či letadlo (DALŠÍCH 48 HODIN, UPRCHLÍK, NENÍ ÚNIKU, CON AIR, ŠERIFOVÉ, ŘEČ PENĚZ - tady všude tahle scéna startuje zápletku), ale ještě lepší bývají celé kolony (JASNÉ NEBEZPEČÍ, LOVEC POLICAJTů, M: I 3). Některé filmy pak tohle klišé dokážou natáhnout na celovečerní stopáž. Může to mít podobu obléhačky, kdy je převoz přepaden a hrdinové se musí po zbytek filmu bránit útočníkům na jednom místě (PŘEPADENÍ 13. OKRSKU, VOSÍ HNÍZDO) nebo běhačky městskými ulicemi, kdy se hrdinové po přepadení transferu snaží i nadále doeskortovat eskortovaného do cíle s pronásledovateli v patách (16 BLOKů a právě MILE 22). Zatímco v 16 BLOCÍCH eskortoval zločince vyhořelý polda (a vlastně šlo o buddy movie) a eskorta byla přepadena krátce po začátku filmu, v MILE 22 je to naopak tým špičkových agentů s ultra hightech zázemím a k eskortě, jejímu přepadení a útěku před pronásledovateli dojde v druhé polovině, po (zdánlivě) nesouvisející úvodní akci a představení týmu a zápletky v polovině první. Scénář kašle na postavy a rafinovanější děj a jen předepisuje Wahlbergovi cool moudra a hlášky, takže třeba Malkovich je tu dokonale zbytečný a hraje jen rutinního Malkoviche. Akce je dost, jednu dostaneme na úvod a druhá polovina filmu je de facto jedna velká akce, která potěší řadou vychytávek (třeba podříznutí krku o rozbité okénko auta), bohužel ve snaze o dravost je zmrvená chaotickým střihem. Wahlbergův hláškující a s gumičkou si hrající suverén mě bavil, na Cohan a Rosey se dobře koukalo a Iko si párkrát efektně kopnul. A díky krátké stopáži to rychle uteklo. Po dlouhé době Berg natočil něco, z čeho nejsem naštvaný a co si pustím znova. (06.11.2018)