Utažení

Priemerný horor, potešili by podstatne lepšie efekty Quinnna, ale napriek tomu film nakoniec hodnotím o jednu hviezdičku vyšším hodnotením ako by si pravdepodobne zaslúžil. Jednak Finn Wolfhard ukázal, že vie lepšie zahrať dieťa, ktoré je zlé ako hlúpučkého tínedžera zo Stranger Things či Krotiteľov duchov ale absolutórium si v tomto filme zaslúži Barbara Marten čoby komorná. Je to trochu smutné že je najlepšou postavou v tomto horore, ktorý nakoniec nechal koniec otvorený pre predstavy diváka. (21.06.2022)

Kdybych chvilku před touto předělávkou neviděla originální a kultovní Neviňátka, asi bych hodnotila výše. Bohužel, v The Turning roku 2020 se mi zdálo, že ty nejlepší momenty k zamyšlení byly z původních Neviňátek vyjmuty a zůstal průměrný horor, ty změny byly jedině k horšímu a k tomu povrchnějšímu. Udělat ze (zdánlivě?) slušně vychovaného, kultivovaného a předčasně vyspělého asi devítiletého chlapečka Milese: nevychovaného, skoro už dospělého a plnoletého spratka, neschopného citu, který se nesnáší s chůvou? A ze silně věřící dcery kněze, ctnostné až prudérní guvernantky s potlačovanou sexualitou, udělat chladnou fanynku Kurta Cobaina, to znamená shodit celou pointu. Navíc původní guvernantka zpočátku děti milovala a i pak pro ně chtěla to nejlepší, proto se modlila za jejich duši (jedna z interpretací je, že svou dobře míněnou péčí děti až dusila, kdežto pro tuhle blondýnu byly děti jen práce, k nimž neměla vztah, což taky staví příběh do jiné roviny. Zvláště vztah k chlapci, mužskému elementu, který možná symbolizoval potlačovaný pud. A předělat takhle nesmyslně vztah padoucha s mrtvou předchůdkyní guvernantky, jím vášnivě posedlou ženou? O kameře atd. ani nemluvě. I to, že se původní příběh dlouho odehrává v idylickém letním počasí a ve dne mělo svůj význam. Tady musí být pro navození atmosféry banální podzim a mlha. Tady snad všechno bylo jedině k horšímu. (05.05.2020)

„Nikdy neodejdu, nebo se rozloučím se životem!"„Vrazíš si do oka jehlu?" Jehlu spíše vrazili do oka divákovi autoři již po několikáté zfilmované literární předlohy. Takže kdo má nakoukáno nebo zná knihu, nemůže být zaskočen ničím, snad jen závěrem, který dává divákovi na vybranou. Vzhledem ke konstatování služebné: „Doufejme, že to co má vaše matka, není dědičné." , je více než jasné, jaký konec tvůrci preferují. Je smutné, jak černobílá verze z roku 1961 (Neviňátka) dokázala předvést strašidelný koncert s málem, a nejnovější jí nesahá ani po kotníky. Laciné lekačky, Davisová, která si nedokáže získat srdce diváka, se děsně bojí, leze pořád, kam nemá, pak se ještě více bojí, a pak jí z toho haraší, a legrační duchové k tomu všemu. Z ruky lezoucí po Davisové jsem měl doslova záchvat smíchu, vzpomenuv si při tom na Addamsovu rodinu. Solidní kamera, dobrá hudba (pokud nepadají činely) a fajnové sídlo s tajuplnou zahradou - to vše je na dvě hvězdy. Zbytek za to nestojí. (13.05.2020)

Tak jestli někdy budu hledat prototyp extrémně nudné, neobjevné, laciné nefungující duchařiny s bídně nesympatickým obsazením, už vím, kde hledat. The Turning tohle nabízí od začátku až do konce. V podstatě si to můžete pustit, když třeba někdy budete potřebovat něco na uspání, protože tady se toho opravdu moc neděje a když jo, je to na dnešní poměry, kdy 21. století nabízí v hororové kinematografii nepřeberné množství možností, absolutní ostuda. Ten unylý rádoby efektivní závěr tomu opravdu moc plusových bodíků nepřidal. (20.05.2020)

Ženská s tvárou Mackanzie Davis hovorí na obraz ženy, že je creepy? To vážne: Ja som sa viac bál jej. Ale keď sa zapol ten šijací stroj, fú to som sa zľakol, až mi vytiekli z úst ovsené vločky. Uznávam však dobrú hudbu, tie skrivené husle furt vedia priniesť atmosféru. Ale len kvôli zlomeným stardivarkám si to nezaslúži viac ako 2 hviezdy. (24.02.2020)