Režie:
Sidney LumetKamera:
Oswald MorrisHrají:
Sean Connery, Harry Andrews, Ian Bannen, Alfred Lynch, Ossie Davis, Roy Kinnear, Jack Watson, Ian Hendry, Michael Redgrave, Norman Bird, Neil McCarthy (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Disciplína je základ všeho, každého vzpurného ducha je třeba zlomit. A přeběhnout v plné polní pod palčivým africkým sluncem několikrát po sobě umělý písečný pahorek, to dokáže zlomit i ty nejsilnější. O tom je alespoň přesvědčen seržant Wilson, který je – díky svému slabošskému veliteli – de facto jediným pánem a vládcem anglického kárného tábora kdesi v libyjské poušti. Jeho úkolem je udělat z té vězeňské sebranky, z těch slabochů, zlodějíčků, ulejváků a dezertérů zase správné chlapy, vojáky tělem i duší. A on je z nich udělá, i kdyby je to mělo stát život. Ti, kdo tohle peklo opouštějí, vědí, že se sem už nikdy nechtějí vrátit. Ti, kdo přijíždějí, netuší, co je tu čeká. Netuší to ani pětice nejnovějších „přírůstků“ v čele s degradovaným seržantem Robertsem, na němž si Wilson a jeho pravá ruka Williams hodlají obzvláště smlsnout. (Česká televize)
(více)Recenze (290)
Po celou dobu filmu jsem doufal, že toho zas*aného Williamse dostanou, vyplatilo se počkat až do konce. ()
Libya - Africa - WW2 - prison camp - dva choré zelené mozky - a excelující Connery. Co je lepší zažívat peklo v trestaneckém táboře nebo peklo u El Alameinu? Ossie Davis v závěru fantasticky chčije do tváře všem náckům. Horacio, tvůj hotel nemůžu doporučit. Já tenhle film ano. ()
Nemám rád válečné filmy a zelené mozky. Jejich oslava se mně příčí, i když je dobře udělaná. ()
Přibližně v polovině filmu jsem začal přemýšlet, jaké hodnocení by si film zasloužil. Váhal jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami, spíše jsem se přikláněl ke 4. Druhá polovina filmu, a především poslední půlhodina mě však dokázala přikovat ke křeslu. Ať už to bylo neskutečným charismatem, kterým oplýval Connery nebo scénami typu Stevens, Stevens! I zbytek postav se nakonec dokázal projevit naplno a film nepostrádá ani potřebnou hloubku. Je to několikátý snímek, který jsem od pana Lumeta zhlédl a jenom mě to utvrdilo v tom, že Lumet je numero uno režisérem dramatu. ()
Tento film má prijemne prekvapil, silná a realistická dráma z vojenského prostredia. Presvedčivé herecké výkony, Connery hra skvele. Po 2 hodinách má divák nad čím určite premýšľať. Filmy Sidneyho Lumeta mám rad. Network, 12 Angry Men, Serpico, Verdict a teraz skvelý The Hill. ()
Lumet prostě uměl. Hřištěm sice není jedna místnost jako ve Dvanácti rozhněvaných mužích, ale jeden vojenský lapák s pahorkem kdesi v poušti není o moc větším hřištěm. A ono to opět funguje, navíc nastupuje Connery, který po všech Bondech přesvědčuje, že umí být i skutečným nefigurínovým hercem. Zvláštní bod za odvahu natočit tak brzo po válce v principu neoslavný válečný film. ()
Konec to zachránil. Jinak jsem z toho tak hotovej nebyl. ()
Celkem ojedinělý film a to ať už příběhem, prostředím a také samozřejmě tím, že je černobílý. Zajímavé téma, typově dobře zvolení herci, ale v druhé polovině začal film ztrácet dech (a to i díky zbytečnému přehrávání v některých okamžicích), i když napětí to pořád nějaké má. Zajímavé bylo zejména čekání na konec a jak to celé dopadne. Přijde mně, že se tam opakovaly jen 2-3 náměty dokola a to mně prostě nestačilo. Za mě 3*. ()
Výborný Sean Connery a Harry Andrews ve skvělém filmu podle perfektní knihy. Tady nemůžu dát méně nežli 5 hvězdiček. Není co dodat. ()
Keďže sme vzdialení od libertariánskeho socializmu ako Voyager 2 od zemského povrchu, autorita je všadeprítomná. Toto bremeno tlačí na väzy drvivej väčšine populácie, niekomu samozrejme menej a niekomu viac. Armáda je samou o sebe špeciálnym príkladom extrémnej časti spektra autoritatívnych mašinérií, o to viac je tú extrémnosť cítiť v mieste deja tohto filmu, kde sa poddanosť autorite vštepuje práve tým menej poddajným. Vzoprieť sa rozkazu tu má konkrétnu fyzickú a psychickú daň - niekoľkonásobný výstup na piesočný pahorok v horúcom lýbijskom vzduchu za kriku nejakého viac či menej sadistického dôstojníka. Premisy sú naozaj jednoduché, poslúchni a vyhneš sa výstupu. Komplikácie nastávajú, ak dávkovanie tohto trestu prekročí svoje hranice. Tu je posolstvo tohto filmu, v priblížení neopodstatnenosti autority, ktorá niečo také dopustí a teda v jej opilosti mocou, v jej premrštenosti, v jej neschopnosti sebakritiky. Film tu zachytáva spektrum vzdorov proti tomuto bezpráviu, pričom zobrazuje aj potencionalne negatívne dopady týchto vzdorov. Ako psychologická dráma je teda film úspešný, ak by o niečo viac pritlačil na pílu s jeho ústredným motívom pahorku a neopodstatnenosti autority, ak by surovejšie vykreslil tieto dve entity ako bezpodmienečne absurdné páky tohto konkrétneho vojenského tábora, mal by o niečo väčší pôvab aj pre súčasného diváka. Takto je to ale stále solídny pohľad na vojenskú mašinériu s jej autoritou prenesenou aj v širší kontext, čo je určite vyzdvihutiahodné. ()
Reklama