Obsahy(1)
Krátkometrážny film David Lyncha je natočený digitálnou kamerou a zavedie nás do tmavej, temnej izby, v ktorej je zamknuté mladé dievča. Stále plače a volá o pomoc, nevie ako sa tam dostalo ani čo bude ďalej. Potom prichádza ďalšie dievča, ktoré sa s ňou začne záhadne rozprávať a v náznakoch niečo vysvetľovať. (genetique)
Recenze (70)
20% - Promiňte, pane Lynch, ale na krátkometrážní filmy jste vážně máslo. Nebo obyčejným smrtelníkům, jako jsem já, holt něco uniká. Buď tak nebo tak, konkrétně Darkened room není nechutný, což jsem se dost divil, když jsem viděl začátek a ubrečenou holku. Říkal jsem si, co se jí asi stane. Sice se tam jen kecalo, ale na odpad to není. Ne, že by ta jedna hvězda bylo nějaký velký plus, co? :) ()
Darkened Room je most, ktorý na jednom konci vedie k Mullhollandu a na druhom k Inlandu (ten si zatiaľ ani netrúfam hodnotiť). Že to nemá pointu je pochopiteľné, pretože kto čítal minimálne Lynch vlastnými slovami, tak vie, že David je v prvom rade maliar, ktorý hľadí občas viac na kompozíciu než vyústenie. Nechcem mudrovať, ale tento kraťas považujem spomedzi jeho ostatných za najjednoduchší, nakoľko mu ide len o pohyblivú maľbu a pocity, ktoré v človeku zanechá. Zahľaďte sa na nejaký obraz a jeho kompozicia a dispozícia vám tiež nepovie príbeh od A do Z, to tajomno prenecháva pozorovateľovi. Škoda len toho digitálu, čaro 24p opúšťam veľmi nerád. ()
Tohle už není Lynch tak depresivní jako na počátku jeho kariéry, myslím tím krátkometrážní filmy, kterých jsem měl sice plné zuby, ale furt husí kůži na těle a fakt, že to mnou prošlo jak elektrický šok, a hned to taky vyšumělo, ale jen tak se na to nezapomnělo. Tohle prostě není ono. Digitální kamera je divná, hudba taková nijaká, atmosféra tam hodně chybí a celkově je to dost o ničem. Nečekaně, ale i tak... --- 0 % --- ()
A další Lynchův experiment, tentokrát výrazně novější. Přiznám se, netuším, co si o něm myslet. Jako kdyby Lynch sám zkoušel, co vlastně jde natočit, co je možné do scény vložit a jaké dojmy to v divákovy vyvolá. V pozadí je opět možné slyšet ten hluk, který je pro Lynche tak příznačný. Jako kdyby nikdy v našem světě nemělo být ticho. "Darkened Room" je film, kde se dá hledat všechno možné, ale nebudu se divit tomu, že tam nenajdete vůbec nic. Já k tomu taky nemám daleko. ()
Podobně jako u "Boat" zde postrádám jakési srdce, které mělo podíl na působivosti rané Lynchovy tvorby (když už vyprávíme o depresi, nemohu nevzpomenout jeho Babičku, která byla tajemná každým záběrem). Tohle dílko se sice snaží myšlenkou navázat na zmíněné miniatury, nicméně si podřezává větev špatným výběrem (ne)herců, kteří bez jakýchkoli emocí odříkávají repliky a já jako divák tak nemám možnost třeba cítit s postavami nebo nevhodně zvolenou digitální kamerou, díky které na mě film působí dojmem, že by jej dokázal natočit každý. ()
Galerie (1)
Photo © Davidlynch.com
Reklama