Hlava 22

Musím se přiznat, že první díl mě vůbec nechytl, ale dal jsem celé sérii šanci. A nelituji toho. Příběh mě chytl, zamiloval jsem si postavy. On je to vlastně šíleně smutný a drsný příběh. Nejednou mi málem ukápla slza. Kdybychom byli ochuzeni o humor, možná by to ani vůbec nevadilo a měli bychom syrový drsný příběh z války. I tak, zasmál jsem se, u některého velmi černého humoru jsem nevěřícně koukal. Za mě spokojenost! Klidně bych uvítal více dílů. Jo Clooney, to se ti povedlo. (07.08.2019)

Opakováním k novému, anebo přímou trasou ke vždy stejnému? Názorný příklad, naprosto zřejmě unikající autorům: původní knižní logo MaM se v minisérii mění na MM a v tomto rozdílu je obsaženo vše – iluzivní spojka & vytvářela vnitřní diferenci a zdání, že dvě M jsou něco jiného, než jediná osoba Milo Minderbindera, která stojí za vším tím podnikem: měli jsme tu tedy stejnost, který se diferencuje od sebe samé a vytváří něco nového, stále se rozpínající svět ve světě, cirkulární ekonomika od M k M se symbolem & plným zákrutů a kruhovostí času. Oproti tomu MM spojené společnou vertikálou kde jedno M končí tam, kde druhé začíná, odkazuje k jednosměrné vertikále času alias linearitě času a vyprávění, které  je v případě amerických seriálů, netflixových sérií, Apple TV produktů, HBO minisérií a hollywoodských filmů stále jedno a to samé, věčný návrat stále stejného vyprávěcího mustru, vizuálních a narativních klišé a s tím glajchšaltovaných obsahů, které jsou tak v protikladu k tomu nejzákladnějšímu stavebnímu kameni knižní předlohy, že se nedá toto nereflektovat, jelikož se nejedná o změnu legitimní (protože jakýkoliv přepis knihy do filmu se původním čtenářům vždy jeví jako zjednodušení/pokroucení atp., což ale není tento případ u tohoto znásilnění samotné základní struktury vyprávění), ale politickou, ideologickou a Uměleckou s velkým u, proti čemuž je třeba bojovat vždy a všude a všemi prostředky! (10.05.2022)

Mdlé. Zajímalo mě, jak moc je to blízké předloze. Ze zvědavosti jsem ji začal číst a zjistil, že Hellerova kniha je plná zajímavých postaviček a jejich vzájemných interakací, které jsou velmi - opravdu velmi - zábavné. Seriál si z toho samozřejmě něco bere, ale nejblíž se to kvalitám předlohy přiblížilo v prvních minutách prvního dílu. Jinak mi ale přijde, že tvůrci zkrouhli vše zajímavé, mnohé dobré vynechli a celé to zaobalili do žlutohnědé bezvýraznosti. Hellerovu předlohu však vřele doporučuji. Filmová adaptace z roku 1970 mne bavila o trochu více. Sice trpí stejnými problémy, ale neni tak táhlá, takže se člověk nenudí tak dlouho (nebo tak intenzivně) a současně je obsah jaksi "nasekanější". (23.07.2019)

,,ORR JE BLÁZEN. PROTO MŮŽE SKONČIT S BOJOVÝMI LETY. STAČÍ O TO POŽÁDAT. JENŽE JAKMILE POŽÁDÁ, PŘESTANE BÝT BLÁZEN. HLAVA 22 UVÁDÍ, ŽE OBAVA O VLASTNÍ BEZPEČNOST VE SVĚTLE REÁLNÉHO A BEZPROSTŘEDNÍHO NEBEZPEČÍ JE PROJEVEM RACIONÁLNÍ MYSLI“… /// Když jsem ještě mladej kluk, chtěl jsem si přečíst knihu. Nechytlo mě to a já to vzdal. Tady jsem na začátku taky nebyl nějak vodvázanej. Ale oni postupně (a všichni) šlapou na plyn, takže se z toho stává neuvěřitelně lidská záležitost, se vším, co si pod tím slovem dokážete představit. Nevzpomínám si, kde jinde jsem viděl tolik fórů, ze kterých se obratem stává tragická událost, takže jsem z toho měl pěkně hnusnej pocit. Hlava 22 z války ukazuje strašně maličko a přitom ji odsuzuje, jako málo co. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1961 napsal Joseph Heller, neznám. 2.) Na vojně jsem byl spíš „klídek, klídek, klídek, smrt“ než „starost, starost, starost, smrt“. /// Thx za titule „Jiří Kobělka“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ ** (07.01.2021)

Ak by ste sa ma spýtali na moju najobľúbenejšiu knižnú postavu zo všetkých kníh, ktoré som čítal, bol by to Yossarian. Pilierom knihy sú určite postavy, ktorých je tam naozaj obrovské množstvo, no každá z nich má svoje opodstatnené miesto v knihe, každá postava predstavuje akúsi karikatúru, s ktorou je Yossarian, ktorý v knihe predstavuje "normálnosť", konfrontovaný. Bohužiaľ v seriáli sú tieto postavy napísané dosť povrchne, dokonca uniká pointa ich konania. Kniha má úžasné komické, ale aj filozofické rozhovory a tu scenáristi nešpekulovali, ale od slova do slova ich herci odrecitovali, čo kvitujem. Chválim výpravu, seriál zobrazuje výbornú obrazotvornosť knihy. Vidno, že sa nešetrilo. Záver seriálu ma trochu sklamal. (05.04.2020)