The Ghost and Mrs. Muir

Jeden zo záverečných záberov, keď sa "duch" pozerá do ľavého dolného rohu, kde sa zrazu objavia ruky pani Muir, je jedna z najromantickejších scén kinematografie. Nasledujúci pohľad do kresla taktiež. Prečo ich ale nepoznáme všetci, znalci popkultúry, je mi záhadou. Znova romantika z obdobia (hore-dole) zlatého veku Hollywoodu, určená vyzretejším a inteligentnejším divákom. Tentoraz bez britkého humoru, ale možno aj o to úprimnejšie. Paradoxne vo filme, využívajúcom nadprirodzené prvky. Skutočne, kto na konci neplakal, môže si pred meno, prípadne ešte pred titul písať cynik. (01.10.2014)

K filmům starým víc než pět dekád nemám nikdy důvěru, asi se podvědomě obávám, že budou stejně nudné a naivní jako ty, které na čétéčku uvádějí v klubu pro pamětníky. Ale nebojte, tenhle kousek má šmrnc, šarm a krásně rychle ubíhá. A hlavně ten příběh budete prožívat. Gene Tierney byla nádherná, ale její postava zdaleka není jen hezká tvářička, má velké charisma, odvahu a chuť do života. Škoda že právě ta její osudová láska je duch - nevrlý mořský vlk (samozřejmě s dobrým srdcem) Rexe Harrisona, jehož megaknírek si zamilujete. A ano, ten konec mě taky dojal. (12.07.2010)

Přeměna duchařského hororu v emancipační drama pro mne byla stejně překvapující jako hrdinčina reakce na paranormální aktivnost jejího nového příbytku: „Haunted. How perfectly fascinating.“ Stejnou prozíravost paní Muirová projeví později, když pochopí, že námořník dávající každým činem najevo, kdo v domě vládne (falický dalekohled dominuje několika scénám), ztělesňuje dávno odplavené hodnoty a nejlépe udělá, přijme-li ho za svého našeptávače. Za mužskou stránku sebe samé. Jedině jeho rady z ní mohou udělat paní vlastního království. Nebát se zasnít, k tomu nás film vybízí. Nejnaléhavěji během posledních minut. Neboť režii měl v rukou váhu slova dokonale chápající, leč obrazy podceňující Joseph L. Mankiewicz, jsou minuty předcházející závěru místy stejně útrpně dlouhé jako čekání na vysněného muže. Závěr je to ovšem nebeský. 80% (18.10.2013)

Prvá hodinka je hlavne "sarmantna" v odzbrojujuco pritazlivom slovnom tenise medzi hlavnymi protagonistami. Ovsem od momentu nastupu Gene Tierney na vlak, ked jej "Uncle Neddy" zoberie vreckovku - ten Genin pohlad ma opantal a zaroven v tom istom okamihu si ukradol moje srdce po zbytok filmu, ktory sa Vam odmeni jednym z najdojimavejsich zaverov zdaleka nielen z obdobia zlateho Hollywoodu. Ocami zaliatimi slzami, na tvari lahky usmev poskytujuci teplo z dojimaveho pribehu okoreneho krasnou hudbou, kamerou a hereckymi vykonmi sa mi do pamati vryva spomienka na film, ktory ma SRDCE. PS: Diki Robe za skvely tip! (26.10.2007)

Černobílá klasika. Dům na pobřeží. Mladá vdova s dcerou. Duch v domě. Pardon me, ale moje dcera je příliš mladá na to, aby... viděla ducha. Gene Tierney s bezbrannými dětskými kukadly a Rex Harrison jako kousavý charismatický... duch námořního kapitána. Celou dobu, kdy jsem se mírně prala s anglickými titulky, jsem si říkala, jak to skončí. A věru, odehrálo se toho tam tolik, že by na to v dnešní době potřebovali tříhodinovou epopej, jejíž závěr by pro jistotu nechali otevřený, aby mohli za rok natočit velkolepé (opět tříhodinové) finále. A pak sequel... a pak prequel, život kapitána Gregga. A tak dále. (01.05.2018)