Nikdy nezestárnou

Velmi podařený dokument připomínající těžký život řádového vojáka ve velké válce, která zásadně změnila události 20. století. To jak všichni šli do války plní nadšení a ideálu a místo toho našli jen utrpení, nemoci a viděli smrt na každém kroku v zemi nikoho mezi zakopy vzdálených obvykle pár metrů u sebe. Bylo to zmíněno hodně věcí, které tehdá řada vojáků viděla prvně v životě - plamenomety, tanky a děsivý účinek bojových plynů. Příběhů těchto vojáků bylo mnoho a neměly by být nikdy zapomenuty...80%. (13.03.2023)

I když jsem byl zpočátku mírně zaskočen, že nevidím tu slibovanou „barvu“ (přijde na ni až ve 25. minutě), rychle mě to přestalo mrzet. Dokument je totiž vystavěn opravdu chytře. Už úvodní promluvy na pozadí všech těch propagandistických plakátů a černobílých dobových záběrů mě dokázaly snadno vtáhnout. A poté co se divák spolu s mladíky dostane přes prvotní nadšení, touhu po dobrodružství a následný tvrdý výcvik, přichází nástup na frontu a s ním i barva. A že se na ni koukalo moc pěkně, zvlášť na záběry dělostřelectva (např. scéna s padajícími střešními taškami při odpalu). Paradoxně však byla nejpoutavější pasáž s německými kulomety, ačkoliv divák jen slyšel pamětníky, zvuk bitvy a viděl u toho statické obrázky. A pak to vystřízlivění na konci…velmi působivý dokument, který si zaslouží solidní 4*. „Když jsem se vrátil, moje matka ani otec vůbec nechtěli vědět, co se dělo, neměli ani ponětí, jaké to bylo. A nebyl žádný důvod, proč by měl být někdo z nás oslavován a opěvován za tu trochu bláta a ztrátu dobrých způsobů.“ (27.01.2019)

„BYL JSEM V BITVĚ A JSEM NA TO VELMI HRDÝ...“ /// Několik pamětníků vypráví a dobový záběry ukazují… Důvody k narukování, fixly s věkem, co seržant, jaká byla snídaně…a za 25 minut jdeme do boje. A teď to přijde – hlavní trumf: BARVA! Od toho okamžiku vypadá válka úplně jinak! Pokračuje vyprávění – jak se žilo v zákopech (což zase taková novinka není…), neřeší se politika, jen pocity a krajní meze lidí, kteří dělali většinou jen to, co se jim řeklo. Zajímavý… ale přesto tenhle dokument víc učaruje technologií než fakty. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vzpomínám na 11:00 hodin dne 11.11. 1918. 2.) Nevím, jak páchne smrt. 3.) 3.) Thx za titule „num71“. /// PŘÍBĚH *** (20.03.2019)

Nechat se zmanipulovat společností a vládou a vydat se položit život za její mocenské zájmy, tak tomu nikdy nebudu říkat hrdinství, nýbrž blbost. Což si také mohli kluci ověřit v následné nemožnosti se plnohodnotně začlenit do společnosti po skončení války. V dokumentu zaznívají hlasy lidí, kteří přežili. Docela zajímavé by mohlo být, kdyby se tvůrci na to samé zeptali mrtvých, jestli s přeživšími sdíleli nadšení, i když se jim končetiny válely po bojišti a vydechli naposled. Ale to jen taková moje vsuvečka, kterou chci poukázat na to, že zúčastněné vojáky nevelebím a ani k nim necítím jediný náznak obdivu. Každopádně, psal se rok 1917 a mentalita i možnost informovanosti obyvatelstva byla tehdy úplně jiná, takže bych se možná taky stal obětí propagandy a s radostí přijal pozvánku na smrt za zájmy, na kterých ve výsledku vůbec nezáleží. Historická hodnota tohoto dokumentu je ovšem mimořádná a ze zpracování se mi tajil dech. Musela to být velká fuška, ale tohle se Jacksonovi opravdu velmi povedlo. Jackson pomocí zvuku a obrazu divákům naprosto fenomenálně přiblížil zejména těžký rutinní život v zákopech. Opravdu masakr. Všudepřítomné dělostřelectvo a nejistota, že se právě vy dožijete dalšího dne. První světová válka byla mnohem drsnější a nelítostnější než ta druhá. Dodnes je s podivem, že se z ní nikdo nepoučil. (13.04.2020)

Váleční geekové zbystřete - Peter Jackson k výročí sta let od konce "velké války" všelijak zrestauroval, kolorizoval, obohatil o staré komentáře veteránů a vůbec, dosud nevídaně skvěle oživil archivní záběry ze Západní fronty onoho konfliktu. Film volí čistě pohled řadového britského vojáka - od vyhlídek dobrodružství ve srovnání se svou nudnou prací, příchod do vyhlazené krajiny, nelidské podmínky zákopů, konfrontaci s němci, až po prázdný pocit z vyhlášení příměří a mnohdy pozitivní vnímání při vzpomínce. Jak tehdejší starosvětská, romantická představa o válce vzala hezky rychle za své... Je to bez debat jeden z klíčových titulů na téma WW1 a to právě proto, jak výborně vás vtáhne zpět. Nějakých pár spřízněných dokumentů už jsem viděl/ slyšel (včetně cyklu Apokalyps) a tady je to zákopové peklo na zemi, včetně drsných obrazů mrtvol, přiblíženo nevybíravě a možná zatím ze všech nejlíp. / Aneb bravo za počin hodný památky střetu, který dnes stojí spíše ve stínu následující světové, byť je ve srovnání neméně (ne-li ještě o kus víc) fascinující. [Febiofest 2019] (12.11.2018)