Trabantem tam a zase zpátky

Nemyslím si, že to kdy bylo prioritně o nějakém vzdělávání a podobně. Trabanti byli vždy především o cestě. lidech které na ní potkají, zemích tak jak je vidí "normální" turista a samozřejmě autech a s tím spojených často netradičních opravách (kterých se i v tomto díle dočkáme, jedna dokonce přímo geniální). Také o partě kamarádů, humoru, ale i vážných chvilkách a tohle vše je i v tomto (skutečně posledním?) dobrodružství. Možná se to už někomu může zdát ohrané, mně nikoliv, právě ti lidé a země dělají každý díl jiným. Zde třeba svým způsobem geniální Indie, opět bez příkras a velmi svérázně. Jednoznačně nejlepší část, která dle toho také získává většinový prostor, fantastické záběry Himálají (samozřejmě, Banská Bystrica je Banská Bystrica a tak to má být), ale také celého žlutého cirkusu z dronu. Tady není možné nenavázat na velký technicky posun od posledního dílu, kamera sází jeden úchvatný záběr za druhým, dron v tomto velmi pomáhá, ale tím nejsilnějším, přímo dechberoucím, je noční obloha! Několik pochopitelných mínusů samozřejmě je, pochopitelných z toho důvodu, že nacpat tolik materiálu do dvouhodinového dokumentu, je opravdu nemožné. Tedy, rychlý návrat domů je díky prvnímu filmu vlastně zase pochopitelný, přesto úplně nepotěšil. Dále pak, že někteří členové cirkusu, nedostali téměř žádný prostor, což je trochu škoda, mohlo to být celé ještě zajímavější. Celkově ovšem nic, co by nevyřešil seriál, pokud bude. 80% (20.04.2019)

Konec už docela zkrácený a Indie teda jako byla to destinace, kterou jsem chtěl někdy navštívit, ale po letošnim Nizozemsku, kde jsme naráželi na spousty Indů, tak se nedivim že Přibáňova expedice nadávala pořád na Indy, protože já na ně nadával už v Nizozemsku! A ty silnice?! No jako my můžeme být ještě rádi za to málo těch “dobrých” cest co tady máme... a ano bylo super slyšet hlášku z Pelíšek, protože to by se fakt v Číně člověk zcvokl!!! (09.11.2019)

Nádherný film, jen ten konec se mi zdá docela odfláknutý. Asi jako kdyby si ve střižně uvědomili, že už mají víc než je potřeba, přitom děj je stále někde v polovině, a tak se jak mávnutím kouzelným proutkem najednou nacházíme na kopci v Banskej Bystrici a pak honem rychle šup za doprovodu fanoušků do cíle. Ale i tak to bylo nádherný. Pořád je to tak hezky udělaný, že máte pocit jako kdybyste tam byli s nimi. Ten jejich zážitek z cesty je ve filmu interpretovaný dokonale. A i jsem se řádně natlemil :D "This is fantastic car!". "Fantastic???". "Yeah, it's plastic, it's fantastic!". :D :D :D ~ 5/5 (22.04.2019)

Dramaturgicky o chlup lepší než předchozí díl, nicméně pokračuje větší a větší odklon od cestopisného charakteru, který byl nejlépe zhmotněn na cestě Afrikou, jenž je podle mě filmařsky nejzdařilejší. Proto je to především příběh o bandě magorů jedoucí ve vracích přes půl zeměkoule, ale pokud nemáte slušný přehled v zeměpise, nevíte, kdese zrovna nachází a pokud jste pozorně nesledovali jejich reportáže z cest, tak dost možná například ani nepostřehnete, že během této cesty byli v Nepálu. Mně to přijde jako škoda, nicméně to beru tak, že v tomto ohledu vděčnějším formátem bude seriál. (22.04.2019)

Žlutý cirkus se rozhodl – navzdory nebo natruc (?) celosvětovému poselství pomatené švédské autistky – zanechat tentokrát svou nepřehlédnutelnou uhlíkovou stopu na trase Indie - Nová Ves pod Pleší, kde v místní autoopravně obě bakelitová monstra druhdy hibernují po dobu, než se Danu Přibáňovi podaří sehnat peníze na jeho další taškařici. Po předchozím zaneřádění zbytku světa čmoudícími poruchovými východoněmeckými dvoutakty už ostatně na zeměkouli nezbývá mnoho míst, která by se s jejich výfukovými zplodinami důvěrně neseznámila, snad s výjimkou Antarktidy. Jako obvykle záměrně značně nesourodá parta tentokrát toužebně čeká na pomyslného polského Godota, který by do fádního reportu vnesl trochu toho rozruchu, ale ten se v podobě poněkud oplácanějšího Radoslawa zjeví jako deus ex machina až někde v Uzbekistánu, a tak vydržet svéráz náčelníkova dirigování se daří pouze čím dál objemnějšímu a zarostlejšímu Marku Slobodníkovi a také Vojtěchu Duchoslavovi, který hned po svatebnímu obřadu dal své těhotné manželce vale, přičemž permanentně naléhá na žluté cirkusáky, aby to stihli domů do termínu porodu (možná proto je na těch „posledních“ pět tisíc (!) kilometrů na trase Samarkand - Praha vyhrazeno jen pár minut). Na rozdíl od natahovaného seriálu, kde první dva díly byly vlastně zbytečné, je film alespoň lépe sestříhán, jakkoliv oproti cestě napříč Jižní Amerikou je to v podstatě potvrzení, že jde pouze o další, již několikrát vyvařený guláš, jehož (pa)chuť by už snad nezabrala ani v Prostřeno! (07.05.2020)