Cesta do zatracení

Veľmi pekný film s výbornými hereckými výkonmi a kamerou. Ale tým chvála končí. Aby mohla byť Road to Perdition gangsterka na úrovni Coppolových Kmotrov, musela by viacej pozornosti venovať vzťahu Paul Newman / Tom Hanks. A ponurú atmosféru by nesmel rozbíjať žiaden humor. Takto ide skôr o taký Eastwoodov Dokonalý svet, navoňaný parfémom Americkej krásy a zakončený prehnane nafúknutým vyvrcholením. A dejová šablónovitosť v ňom taktiež nerobí dobrotu. Formulku „he was my father“ som mal na jazyku skorej, než ju vyslovil malý Sullivan. (13.11.2002)

Aneb jak i přímá cesta do zatracení může vést k filmové dokonalosti. Vizuálně nepopsatelně atmosférická podívaná. Herecky přesné, kamerou dokonalé a režijně bezchybné i invenční. Sam Mendes natočil doposavad nejvěrnější adaptaci komiksu převedeného na filmové plátno. Dějová linka je sice hodně jednoduchá, ale právě v tom tkví její síla. Možná by se dalo vyčíst, že je to nádherně nablýskané nic o sbližování otce se synem, ovšem já ten pocit nemám. Ba naopak, minimálně scéna v dešti se zařadila do mého žebříčku nejoblíbenějších scén. V té je prostě naprosto vše. Od emocí, přes nádherné zpracování, hutnou atmosféru až po pány herce. A v mírně rozmělněné podobě je takový i celý film. To přeci není zase tak málo, ne? (04.02.2007)

Napoprvé mě převálcoval. Od první sekundy až do konce obrazově oslnivý filmový zážitek. Z každého záběru je cítit bezchybná souhra skladatele Thomase Newmana (charakteristicky působivý, ale ne úplně stejný), kameramana Conrada L. Halla a Sama Mendese, který potvrdil svou režijní výlučnost. Režisérovým pomníkem nechť se stane lahůdková scéna v dešti, v níž kulky baletně smetou gangstery, a pak dovolí Paulu Newmanovi ukázat, čemu se říká mistrovství jednoho pohledu. Pravda, s odstupem už Road to Perdition nepůsobí obsahově tolik vitálně. Jde o jednorozměrný výlet otce a syna, který na komplexnost Americké krásy a Mariňáka nemá. (02.08.2010)

Sam Mendes natočil nablýskanou krásu v utlumených barvách, na níž dokázal, jak umí režírovat. Ale režie není jenom dokonalost záběrů. Postavy musí taky přijít naproti divákovi, který s nimi musí příběh prožívat. To rejža podle mého nějak nezvládá. Už k "AK" jsem měl vnitřně plno výhrad, které se mi tady jenom potvrdily. I když tu hrají moji velcí oblíbenci (a rozhodně ne špatně), tak jsem se na konci cítil, jako by mě někdo okradl. Vždyť já se tak těšil ! Jako bych si koupil nádherné Ferrari, ale byl v něm tak slabý motor, že bych mohl jet jenom stodvacet. No nic, je to přece jenom Ferrari a tři hvězdy by byly asi málo. Při vší dokonalosti - po střele do zad by se u dotyčného mohla objevit alespoň malá dírka v saku :) (20.05.2003)

Tom Hanks není zrovna můj favorit, ale tady zahrál parádně a nejen on. Třeba Dan Craig, myslel jsem si že v kategorii mafianů nikdo ani na moment nepřekoná Joa Pesciho v oboru "mafián-surovec" ale scéna kdy Dan doběhne Michaela, který zrovna chytil svýho syna a ty pohledy tam, hmm v tu chvíli mně bylo jasný že začne bejt velmi brzo hodně lidem horko a po větě "je to tvůj syn, to mě stačí" nasledoval ještě jeden pohled se rozjasnilo úplně. Každý film, kterýmu dávám nadprůměr mně musí něčím zasáhnout a tady zafungovaly dva elementy, totální herectví všech zůčastněných a vynikající obrazová složka. Těch záběrů co mám teď v hlavě je víc, ale samozřejmě vrcholem je závěrečný střílecí scéna, kterou jako třešinku na dortu ještě zvýraznily herecký výkony Paula Newmana s Tomem Hanksem a právě to propojení dokonalýho obrazu a mistroveského herectví udělalo tuhle scénu věčnou. Jediný co jsem nesplknul až s takovou chutí byl vyvíjející se vztah mezi otcem a synem, tam to chtělo ještě přidat nějakou tu minutu, nějakej ten dialog, pohled nebo gesto, ale i tak patří tenhle bijáček mezi ty, kvůli kterým milujeme kouzlo pohyblivých obrázků, slyšící na jméno Film. (23.08.2012)