Lék pro Lorenza

Obrazně řečeno jde o silně emotivní příběh, a i když předvídatelný, tak výborně ilustruje skutečnou událost. Herečka Susan Sarandon v postavě matky Lorenza je neuvěřitelně přesvědčivá, její bolestná gesta ve scénách filmu působí věrohodně. Film se především zabývá smyslem amatérského léčebného úsilí za pomoci přírodovědných i medicínských pohledů a pochopit mnohdy zčásti nevysvětlitelné. A zde je dobře vidět, jak je důležitý kladný vztah nejbližšího okolí k nevyléčitelně nemocnému Lorenzovi, který má na nemocného velký vliv. Zcela jednoduše, vždycky by se mělo najít nějaké slunce, jež by prohřálo mrazivost beznaděje. Ačkoliv je film téměř přes dvacet let stár a má bezútěšnou atmosféru tak po zhlédnutí ještě dlouho ve mně dozníval. (12.02.2012)

Jemně a vkusně namíchané indegrience činí z tohoto filmu emocionální zážitek. A o to více platí známé heslo, že když něco chceš, dokážeš to...V tomto případě opravdu zoufalí rodiče smrtelně nemocného dítěte, výborně ztvárnění Susan Sarandon a Nickem Noltem, pomohli nejenom vlastnímu synovi ale spoustě dalším nemocným lidem! (24.07.2008)

Výborný film o výborných rodičích. Naprosto ukázkový příklad jak se má bojovat o život, nepodřizovat se jen názoru ostatních a sám vyvinout maximální úsilí pro to co chci. Vyšel z toho velmi zajímavý a poučný film, nejen díky danému příběhu, ale i díky skvělým hereckým výkonům, režii a líbila se mi i hudba. 95% (23.11.2010)

Málo známé drama je poměrně příjemnou, i když náročnější podívanou. George Miller v ní znovu dokazuje, jak všestranným filmařem je a oproti dřívějším i pozdějším počinům tu nejde moc poznat. Od začátku nikam nespěchá a nastavuje až extrémně pomalé tempo, v němž je prostor pro každý detail a ne úplně jednoduché téma představuje dost podrobně. Zaměřuje se též na totální zoufalost obou rodičů, kteří záchraně dítěte obětují úplně všechno, která je naprosto hmatatelná. V neposlední řadě rozehrává i zajímavý a nerovný boj mezi laiky, kteří možná našli způsob jak z nemoci alespoň částečně ven a lékaři, kteří pochopitelně něco takového nehodlají připustit. Možná právě pro tuto preciznost a přílišnou snahu o co největší podrobnosti je film těžko stravitelný, protože se v něm není moc čeho chytit a ono pomalé tempo je někdy ubíjející. Hodně toho ale zachraňuje výtečné obsazení, jemuž dominují skvělí Susan Sarandon a Nick Nolte, pro kterého asi šlo o nejlepší roli kariéry, za zmínku stojí i malý Noah Banks, který je naprosto fenomenální. Stopáž je ale zbytečně přetažená a zejména ve druhé polovině už se snímek hodně táhne a některá témata zůstávají nedořečena a nedořešena. I když nejde o úplně jednoduchou podívanou, která vyžaduje diváckou soustředěnost a spolupráci, je škoda, že se o Lorenzo’s Oil moc neví a nepřipomíná se, protože velmi dobře zachycuje, že lidská vůle je někdy nezdolná, jen musí mít tu správnou motivaci. 70 % (02.10.2021)

Zcela neobvykle místo komentáře k tomuto po všech stránkách vynikajícímu filmu přináším kopii článku z Lidových novin z 30. 09. 2002: NEW YORK - V roce 1992 se díky filmu Lorenzův olej (Lék pro Lorenza) obrátila pozornost veřejnosti k onemocnění nazývanému adrenoleukodystrofie (ALD). Jedná se o genetickou poruchu, která postihuje zejména chlapce. Nemocný postupně ztrácí schopnost pohybu, projevují se u něj poruchy paměti, apatie a dochází také k ohluchnutí a oslepnutí. Snímek režiséra George Millera natočený na základě skutečné události pojednával o snaze rodičů zachránit svého pětiletého syna Lorenza Odona, u něhož se symptomy ALD začaly projevovat. Lékaři byli bezradní a chlapci dali dva roky života. Zoufalí rodiče však prognózu odmítli přijmout a rozhodli se Lorenzovi pomoci sami. Studovali knihy o neurologii a biochemii a přišli s vlastním lékem směsí olivového a řepkového oleje. Vědci však tvrdili, že tato podomácku vyrobená medicína je zcela bez účinku. Přesto v roce 1989 odstartoval program, v jehož rámci odborníci z baltimorského institutu Kennedyho Kriegera zkoumali účinky přípravku. V sobotu uveřejnil vedoucí projektu Hugo Moser závěry dlouholetého bádání: Lorenzův olej má léčivé účinky. Odborníci začali svůj výzkum se 104 méně než šestiletými chlapci. U všech byla diagnostikována ALD, ale nebyly u nich ještě zjištěny žádné symptomy jejich motorika, sluch i snímky mozku byly normální. Osmašedesáti chlapcům vědci pravidelně podávali Lorenzův olej, 36 chlapců olej dostávalo nepravidelně. Po deseti letech zůstalo zdravých 76 procent dětí z první skupiny, zatímco ve druhé to byl jen každý třetí. Lidé postižení ALD mají porušenou oxidaci mastných kyselin s dlouhými řetězci. Kyseliny se hromadí v nervové tkáni, a dochází tak k poruchám. Lorenzův olej navrací hladinu mastných kyselin do normálu. "Začněte dítěti podávat olej co nejdříve. Nečekejte, až se projeví symptomy. Nejsme si jistí, zda olej pomáhá i dětem, u nichž se již příznaky nemoci projevily," citoval New Scientist vzkaz Lorenzova otce Augusta Odonea rodičům postižených dětí. Moser, který byl dříve vůči Lorenzovu oleji skeptický, nyní doporučuje, aby byl běžně předepisován pro léčbu ALD. Lorenzovi však olej již nepomohl. Začal ho pravidelně užívat až potom, co se u něj projevily příznaky nemoci. Lorenzo stále žije, ale dnes již 24letý muž nemůže chodit ani příliš komunikovat. (Klára Tylová) (25.06.2018)