Vzpomínky Fredricka Fitzella

Film spletený ze tří prutů jako velikonoční mrskačka, z nichž dva mě zajímají, ale abych jej dokázal zpracovat, musel bych přece jen jeden vyplést. A tím jsou drogy. Dalšími dvěma je "diachronicita" (vztah mezi časem a ději, které neprobíhají synchronně, nýbrž současně či paralelně) a "zkoumání paměti" (samozřejmě nejde o vzpomínku, nýbrž to, jak funguje). Obé by mohlo být vědeckým oborem, pokud už není. V diachronickém pojetí je samozřejmě možno "opravovat" minulost, podmíněně se vracet k životním odbočkám a volit jiné cesty (viz též Hermann Hesse: Stepní vlk). Vše se ukládá do paměti, avšak na rozdíl od computerové neznáme názvy složek ani kódy dat; necházíme jen občas, náhodou nebo při psychoanalýze. Film skončil happy endem, nebo ne? (11.09.2022)

Slušné psycho. Tohle rozhodně není film pro každého. Ale pokud sedne, jeho kvality jsou nesporné. Nic podobného jsem ještě neviděl, tady je hodně o čem přemýšlet. Doporučení je zde těžké, pro někoho odpad, pro jiného bomba. Příběh se pohybuje v několika časech i paralelách a leckdo se v tom může ztrácet. Je to náročný film, zde je zřejmě kvůli tomu nedoceněný. Málem mě minul a byla by to škoda. (01.02.2022)

Zahrané je to v pohodě, takchnicky jakž takž a i když se nejednalo o žádný zázrak, tak se u toho dalo tak do půlky v pohodě vydržet. Chlapík tu prostě řešil profesní krizi, matku ztrácející paměť a k tomu přibylo pátrání po holce z minulosti. Jenže pak jsem se v tom totálně ztratil a vůbec jsem nechápal, co se to vlastně děje. Linky z minulosti, přítomnosti a nejspíš i z nějakých jiných dimenzí se střídaly jak vyšňupaní apoštolové na orloji, hlavní hrdina se potil a blednul, matka na posteli divně čuměla a mě to navrch přestalo úplně zajímat. Kanada je divná země. 30% (13.08.2021)

Tak divná Kanada mě opět nezklamala. Tenhle film je jako rozházená puzzle, a ač se to nezdá, nakonec do sebe vše zapadne. Halucinogenní a tajuplnou náladu umocňuje výborná neklidná hudba, po vizuální stránce je film příjemný, byť stroboskopické pasáže dokážou pěkně zaútočit, avšak nejsou naštěstí příliš dlouhé. Vzpomínka na dívku Cindy z doby studií stojí na počátku cesty, na jejímž konci čeká prozření. Povedená je scéna z drogového doupěte, mohla být klidně delší. Fredovi se nabízí náhle jedna cesta vedle druhé. Naštěstí zde platí - všechny vedou do Říma. Film pro okrajové publikum, co nehledá přímočarý a jasný příběh, nýbrž křivolaké putování skrze obrazy, vzpomínky a sny. Výstižnější mi přijde alternativní název - Flashback. Běžnému divákovi nedoporučuji. (23.06.2021)

Butterfly Effect 2. A zde krutě nedoceněná záležitost. Aspoň mě to hned vtáhlo svou tajemnou a hypnotickou atmosférou (vizuál+ominous music+hraní Dylana a Maiky) a jakmile se rozjely haluze s timeloopy, paralelními realitami a nevzpomínkami, moje srdce zaplesalo. Oproti BE to není tak přehledné, což mi nevadilo, a jede to jiný styl, hraje se tu hlavně na tu atmosféru. (12.12.2021)