Black Mirror: Bandersnatch

Jako musím říct, že mě to zklamalo, čekala jsem, že když se spojí interaktivní film, Netflix a Black Mirror, vyleze z toho něco epickýho. Ale nestalo se tak. Za svůj život už jsem pár těch interaktivních filmů viděla, takže mám s čím porovnávat. Žádnej teda nebyl celovečerní a chápu, že když to nemá patnáct minut, ale hodinu a půl, tak to dá o mnoho víc práce, ale možná bych upřednostnila patnáctiminutovou verzi, kde mají vaše rozhodnutí na děj nějakej skutečnej dopad. U tohoto filmu máte ale jen iluzi svobody (což sice krásně koresponduje se životem hlavního hrdiny), ale je to neskutečně otravné. Dějová linka vás totiž neustále svádí na jednu a tu samou cestu a přestože se ve filmu vyskytuje několik konců (více či méně podobných), stejně máte pocit, že jen jeden z nich je ten správný a jste nuceni se k němu probojovat, ačkoliv musíte udělat rozhodnutí, pro která byste se jinak nerozhodli. Bez toho ale nemáte pocit toho správného ukončení a bude vás to vnitřně hryzat. Jenže když k tomu konci nakonec dojdete, stejně vás to vnitřně neuspokojí, naopak, akorát vás to naštve a budete si vyčítat, že jste ten čas tomu věnovaný mohli strávit jinak a lépe. Místní vysoké hodnocení nechápu, mám pocit, že půlka hodnotících se s interaktivním filmem setkala poprvé a tak tam napálila pět hvězd, protože je to přece něco nového, hrozně průlomového a navíc je to Black Mirror, že jo, tak tomu těch pět hvězd napálíme, protože je to hroznej hype (a to nemám nic proti Black Mirror, naopak, je to jeden z nejlepších seriálů co jsem kdy viděla). Ti uživatelé, kteří hráli třeba Heavy Rain ale asi úplně spokojení nebudou, protože jsou přece jen zvyklí na úplně jinou ligu. (08.01.2019)

Benedick Bandersnatch (AKA Papež Benedict) jsou dobře natočené hrátky s divákem, které mi upřímně přišli frustrující. Hlavním pro mě problémem je samotná premisa - hlavní postava nemá možnost volby, je diktován divákem, který ale téměř také nemá možnost volby, protože je tlačen panem Brookerem do určitých voleb nebo nastane tzv.: Game Over nebo neexistují a hráč je donucen do výběru mezi špatnou a další špatnou volbou. Scénářově je to dost zmatené - čas často velmi skáče, někdy ani nedostanete možnost volby u důležitého rozhovoru. Narozdíl od slabších epizod Black Mirror je to víc zapamatovatelné, ale zároveň víc cringe. Takže podobně jako TV moderátor v Game Overu musím říct 2,5/5 - přijde mi, že to tvůrci vzdali v polovině. Kdyby zabili svého otce nebo manželku bylo by to minimálně o 2 hvězdy více (THIS IS JOKE). PS.: Interaktivní film není nic nového. Když pomineme moderní pokusy Telltaleu, LiS nebo extravaganta Davida Cage, tak tu dávno byl Kino automat, Kuchař Svatopluk a nebo obroda CD-ROM interaktivních filmů v 90tkách. Nechápu, proč to lidé nadhodnocují. Protože to je Černé Zrcadlo? Jen doufám pro Charlieho, že začne dělat něco nového, poslední série začínají být ohrané a osobně bych klidně uvítal návrat k Wipe sérii nebo nový seroš po vzoru Touch of Cloth nebo Dead Set. (23.04.2020)

Nebol to až taký mindfuck ako som čakal. Tie jednotlivé variácie na konkrétne rozhodnutia a následné flashbacky neboli až také zaujímavé, aby z toho človek spadol na zadok. Sem-tam som upadol do miernej nudy. No na druhú stranu treba uznať, že to svoju kvalitu má - technicky a obrazovo výborné, slušne zahrané a finálna pointa, ktorá sa ukáže v závere, stojí za to. Slabší nadpriemer. 70/100 (04.02.2019)

Nápad naprosto famózní. Kdo by nechtěl mít víc pokusů na to se rozhodnout správně. "Správně". Ne dobře, ne špatně, ale "správně". Úžasně přelomové. Ale děj se tak trochu rozplizne do divno nudy. Je to buď nudné. Nebo divné. Nebo moc se opakující. Ve filmu Mr. Nobody byla obdobná myšlenka, ale zpracovaná tak, že každá dějová linie bavila. (10.03.2019)

Pro první interaktivní seriálovou epizodu představenou pro široké mezinárodní publikum nemohl existovat lepší seriál než Black Mirror a lepší platforma než Netflix. Nejde však jen o naprosto brilantní technické provedení, díky němuž může divák intuitivně zasahovat do děje, epizoda, komorněji cílící na podobné nostalgické publikum jako Ready Player One, zároveň tematizuje onu možnost volby na nápadité meta úrovni. Zmatení reality, spousta alternativních vesmírů a konců vytváří naprosto strhující mozaiku, která postupně dojde až k samotnému divákovi u obrazovky. Odzbrojující zážitek pro prozkoumávání během dalších zhlédnutí. (05.10.2023)