Upír Nosferatu

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. (22.01.2010)

Občas už je člověk přesycen těmi nejrůznějšími variacemi na život hraběte Draculy. A možná proto je lepší, vrátit se na začátek, přesněji řečeno osmdesát pět let zpátky. Vidět, jak to všechno začalo. Beze slov (protože Dracula žádná slova ani nepotřebuje), jen s nepříjemně zneklidňující hudbou. Max Schreck nehraje Draculu (či Nosferata, jméno tady opravdu není důležité). On jím přímo je. Zapomeňtě na přitažlivého Garyho Oldmana z verze od Coppoly. Zapomeňte na Bélu Lugosiho. Tohle je Dracula ve své animální podobě, šílený a hrůzu nahánějící. A to vlastně platí pro celý film. Jedinečné zpracování, stíny a strach. A můj nejmilejší němý film. (15.07.2007)

Člověk, který hodnotí Nosferatu, a přitom nevezme v potaz všechny historické a technicko-filmařské souvislosti, asi nepochopí, proč je to taková bomba. Z pohledu roku 1922 to ale musela být přímo atomovka. A co zůstává atomovkou dodnes, jsou všechny záběry s Maxem Schreckem. Rozhodně je to nejstrašidelnější filmový upír všech dob. (01.02.2006)

Předně musím říct, že vidět Upíra Nosferatu v brněnské Scale s naprosto úžasným hudebním doprovodem Ensemble Marijan byl velký zážitek a závidím Brňákům, že u nich studentský projekt kinẽma musica vznikl a že se mu daří. Co se filmu týče, jistě, je to z dnešního pohledu spíše zábavný snímek, obzvlášť pokud jde třeba o herectví Gustava Von Wangenheima, nicméně má i momenty, ve kterých jde veškerá legrace stranou. Tak třeba Orlokovo vyvražďování lodní posádky, to je přímo ukázkový horor, a závěr se stínem sápajícím se po dveřích a chvíli nato i po srdci krásné Ellen zrovna tak. (26.10.2016)

6 / 10 Písať komentár k takémuto filmu je ako balansovať na tenkom ľade... ale skutočne nemôžem inak! Na Upíra Nosferatu som sa tešil ako malé decko a stálo ma aj peknú námahu ho zohnať (výlet do Brna, 1000KČ, prepitá pečienka atď.) - o to väčšie bolo to skamenie, alebo skôr rozčarovanie, ktoré som pocítil po predlhých 94 minútach. Nepopieram, s vedomím, že ide o film z roku 1922, sa mi mnohé scény zdali neuveriteľne vynaliezavé, rafinované a hlavne originálne, ale to všetko sme videli už tisíc krát a v oveľa lepšom spracovaní. Moja rada, preto znie: Prestaňme si mazať med okolo huby, vzdajme Murnaovi hold, ktorý si ako Pán režisér určite zaslúži, a vykročme vstriec svetlejším zajtrajškom. (31.10.2005)