Desatero hříchů

Severské země doslova chrlí v posledních letech drsné ledové kriminálky. Ať už filmy nebo seriály. Finsko nezůstává pozadu. Televizní a filmová tvorba z této země je u nás doslova exotika, protože se vůbec nevysílá. Kriminální seriál je přesně v tomto duchu. Ovšem co se zpočátku jeví jako výborná zápletka, rychle se utápí ve spletenci vztahů a osobních problémů obou kriminalistů. V průběhu šesti epizod si tak více řeší vlastní problémy než aby se věnovali případu. A to je problém. Nadějná kriminálka tak doslova zamrzne, aby v šestém díle explodovala. Poslední díl je sice výborný, ale celkově mě seriál spíše zklamal. Čekal jsem rozhodně víc, mnohem víc. Ještě pochválím skvělou úvodní melodii a pochopitelně herecké výkony. Druhá série je ještě horší. Začne se případ, ale pak to zamrzne a ve vyšetřování se téměř nepokračuje, aby v závěrečném díle vše bylo rozklíčováno. (10.05.2020)

O tom, že ne všechno lze vždy odpustit a i když k odpuštění dojde, stejně to nemusí znamenat řešení... Desatero hříchů je, co se týče témat(u) i stylu a osob vyšetřovatelů, taková klasika, která se v rámci kriminálek, a těch severských zvláště, objevuje docela často. Vedle tématu odpouštění, které se celým dílem prolíná, tu máme dva kriminalisty, kteří tak trochu sami v mnoha věcech neví, co se sebou, do toho se řeší vraždy, náboženství, přistěhovalectví, narušené rodinné vztahy, homosexualita... Je to ale hezky natočené, prakticky všechny dějové linky člověka baví sledovat, funguje tu hudba, atmosféru pomáhá navodit i pro našince nevšední severská krajina. Čekala jsem, že rozuzlení bude možná trochu více uvěřitelné a také mi dosti neseděl český dabing (hlavně u dvojice vyšetřovatelů), v němž jsem to sledovala. Viděla jsem to ale ráda. Nebylo to něco, co by člověka nějak výrazně ohromilo, ale zároveň to vůbec nebylo špatné. 70 % (hodnocení první série). (02.09.2021)

Co se stane, když spojíte náboženský fanatismus s vesnickým buranstvím a skandinávskou pochmurností. 1) Postavy jsou dobře prokleslené, dobře napsané, zahrané i natočené. Jen ta všeobjímající depka..._____ 2) Oceňuji i scénáristicky vymazlenou provázanost probíhajícího vyšetřování s osobními příběhy._____ 3) Ze zajímavých kluků mě zaujali 31letý Johannes Holopainen (homosexuální detektiv), Egypťan žijící v Helsinkách Karim Rapatti (syn majitele pizzerie Íráčan Fahíd), věk nezjištěn a 30letý Jaakko Ohtonen (šéf radikálního hnutí Aaro)._____ 4) Psáno po zhlédnutí první řady._____ 5) 3.8.2022 - Druhá řada se vrací o 15 let zpátky. Chybí tedy oba charismatičtí vyšetřovatelé z první série. Rovněž pochmurné depkoidní prostředí už nepřináší nic nového. Slabší 3 hvězdičky.                                  .                                .                                   .                                                 .                                 .                                 .                                                  . (18.10.2020)

Pro mne takový slabší průměr s bohužel dnes naprosto standardní směsicí novodobých klišé. Takže typická finská nic moc krasavice (ano, byl jsem tam několikrát a krásek aby pohledal), která si vede skóre a uvádí 5000 zářezů - nečti to jako nymfomanka, která bodala na vlastní dceru - ale jako samostatná hrdá žena, která si je plně vědoma své sexuality a umí si ji užívat (abych sám přidal klišé). Nechybí gay detektiv, pochopitelně jemný, citlivý, rozervaný, protože byl v dětství pronásledován a šikanován (ne že by opravdu nebyl). Pak máme pochopitelně hodné a pracovité migranty v pizzerii, proti kterým stojí kupodivu turečtí padouši, což jsou asi taky migranti. Pak hodná dívka milující jednoho z těch nových migrantů, ale uchovávající si své panenství (čti moderní trendy cenu svého ženství si uvědomující dívka). Pochopitelně hnusná náboženská sekta, která manipuluje, maskuje, zakrývá, izoluje  atd. atd. Nemůže chybět znásilnění, symbol ponížení ženy.  Taky máme grafitti, antikapitalilstické radikální mladé, kteří jsou čestní a upřímní a jejich hrdý vedoucí, který ... zase není až tak čestný a upřímný. Aby bylo jasno, znásilnění je zločin, takové manipulativní sekty jsou, takoví pracovití migranti taky, pizzerie existují, citliví gayové taky, jen jaksi tady není nic než tato klišé a to to ještě televize drze označuje  za něco klišé se vymykající (přesně cituji postavy, které vybočují z běžných žánrových, genderových či věkových stereotypů). Vůbec ne, je to scénáristický klasický kalkul pro 2020+ jako dříve býval macho hrdina s cigárem klátící na potkání sukni za sukní.  Jen mne udivilo, že kromě těch migrantů tu nebyl ještě barevnější casting. Pokud jde o detektivní stránku, ta není špatná, taková řekl bych tradiční, herecky poměrně chladné jako krajina okolo,  natahované na 6 dílnou sérii, to je také pochopitelné, kamery slušné a finská příroda je prostě krásná. Dvoudíl by stačil a byl by údernější. Celkem vzato podle mne snesitelná série k práci, ale jednou vidět je o maličko víc než optimální. (29.08.2021)

Zklamání. Opravdu nevím, co fascinuje tolik lidí na severské tvorbě. Jestli ti psychouši, sociopati a schizoidní pomatenci? Tohle se navíc na "severské popularitě" jen přiživovalo, i když tam těch postiženců divákovi naservírovali v míře vskutku vrchovaté. Vlastně ani nevím, zda tam byl někdo, kdo by se dal označit za normálního. Ale to je asi dnes a tam normální. Tak možná jim právo Šaríja dopomůže z toho ven. Ten slunečný závěr...! :-) (Co měli proboha znamenat ti bejci?!) (19.07.2020)