White Darkness
Režie:
František ČápKamera:
Václav HuňkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Július Pántik, Mária Prechovská, Boris Andrejev, Nataša Tanská, Jozef Budský, Ladislav Herbert Struna, Oľga Sýkorová, Július Bártfay, Dana Medřická (více)Obsahy(1)
Vrcholí druhá světová válka. Skupina partyzánů je během hustého sněžení zatlačena do hor. Několik zraněných a ošetřujících se skryje v zemljance, kde však brzy dochází zásoby a obklíčení je blízko. Dramatický válečný film vykresluje intenzivní prožitky slovenských partyzánů, ohrožených nejen německou armádou, ale i hladem a vlastními strachy. (NFA)
(více)Recenze (23)
Skupinka lazarových partizánů se ukryje v zemjance v horách načež finále je, že je najdou Němci a oni statečně bojují. " jak můžu střílet těmahle rukama?" ptá se bezruký, " já mám ruky, ty máš oči" odpoví slepej - pro mne nejsilnější scéna jinak patetického ideologicky relativně mírně zabarveného filmu s tématem slovenského národního povstání. Nejvíce fascinující věc je, že je to točené jen tři roky po válce, ale jako filmový zážitek je to moc obstarožní bez nějaké přidané hodnoty. ()
Samozřejmě, sovětští vojáci za Stalina běžně zdolávali horské štíty s chlapem na zádech. Ale že by se našel Slovák, který polámaný, omrzlý a napůl v bezvědomí vydržel viset na zádech druhého chlapa, tomu prostě nevěřím. Musel být přikurtovaný nebo přilepený. A to nám neukázali! Moje důvěra v historickou akurátnost tohoto filmu je tak poněkud nalomena. ()
Film o hrstce zranenych partyzanu ve slovenskych horach. Vyborna atmosfera, kdy zima doslova tloukla na okna meho bytu - slunecny zarijovy den:-). Velmi ocenuji take vykresleni jednotlivych postav. Mozna by filmu sluselo vice akce a napeti, pak take prirozenejsi chovani nemeckych vojaku, coz vsak vzhledem k roku nataceni se da pochopit. ()
Film měl premiéru dřív, neboť byl uveden na I. Filmovém festivalu pracujících, který se odehrával ve dnech 28. 7. - 3. 8. 1948 ve Zlíně (o rok později již Gottwaldově) a verdikt dělnické poroty (respektive Čápova reakce na něj) se mu stala osudnou Bílá tma tak byl poslední Čápův film natočený v ČSR. ()
Velmi pěkný dobrodružno-válečný film o slovenských partyzánech. Hodně se mi líbilo že každá postava zde dostala nějaký prostor a mohla se rozvíjet až do konce. Bitvy moc hezky udělané a akce zde skutečně nechybí. Film se akorát nevyhne pár nesmyslným chybám, ale pro mě celkem velmi milé překvapení. Spolu s Vlčími dírami se jedná o naprostou špičku partyzánského a slovenského válečného filmu. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (10)
- Film bol natáčaný v Nízkych a Vysokých Tatrách, u některých scén je však patrné, že pohoří v pozadí jsou pouze kulisy. (dyfur)
- Partyzánský snímek Bílá tma vznikl na oslavu čtvrtého výročí Slovenského národního povstání jako první režisérův projekt pod hlavičkou Československého státního filmu ve skupině Otakara Vávry a Karla Feixe. Kulturní politika země v té době podléhala čím dál silnějším nárokům nového komunistického režimu. Bílá tma odpovídá novému kurzu především díky pozitivnímu zobrazení osvoboditelské Rudé armády, kterou reprezentuje postava sovětského vojáka, statečného a optimistického Dugina. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Film měl premiéru dřív, neboť byl uveden na 1. Filmovém festivalu pracujících, který se odehrával ve dnech 28. 7.–3. 8. 1948 ve Zlíně (o rok později již Gottwaldově) a verdikt dělnické poroty (respektive Čápova reakce na něj) se mu stala osudnou, neboť byl postupně odejmut ze všech funkcí a následně emigroval. Dělnická porota kritizovala film za naturalismus a pesimismus, režisér se na jejich adresu vyjádřil: "Dělníci jsou blbouni, filmům nerozumějí a mohou mi vlézt na záda", a tím s natáčením filmů v ČSR skončil. (Dr. Hawkeye)
Reklama