Volání divočiny

achjo...co k tomu dodat....dechberoucí závěr SPOILER...."Nothing. Ve start back today..." a vzápětí "rauuuuuuuuu" a Elsa jde...i s dětičkama. V tu chvíli prostě mi kapou slzy, i když to vidím popadesáté, posté, je mi to jedno, jsem prostě jako uřvaná stará k....a :-D a vůbec se za to nestydím. "Hlas jeho pána..." a vzdalující se Elsa s malýma, to je další vlna breku a do toho spustí Born free...a mám zaděláno na hysterák...KONEC SPOILERU ne, opravdu. Volání divočiny je moje srdeční záležitost. Doma ohmataná knížka a na posledních stránkách stopy od slz dodnes znatelné. Kdybych měla nabrečet do staré VHS, na které jsme tento klenůtek měli nahraný, tak vyplaví nejen video, ale i přilehlé prostory. Jednoduše nádherný film. Hlavně profesionální práce se zvířaty, člověk ani na minutu nepochybuje, že se to opravdu děje, že je tam s nimi v divočině mezi zvířaty, že se snaží vrátit Elsu do divočiny i za cenu zármutku ....neumím si ani představit, co muselo stát sil a profesionálů a výkonů zvířecích herců a jejich cvičitelů, aby to všechno vypadalo jako pravda, aby divák vlastně ani nevěděl, že je to jen film. Fim mého mládí. Já chtěla mít Elsu doma, představy dětské - znáte to, jdu přes to naše sídliště a vedle mě moje lvice a všichni trapiči ze základky čumí jako puk a můj dětský idol osmák David Sadílek se mi kvůli Else vrhne k nohám :-D škoda, že není vyšší stupnice, hned bych dala sto hvězdiček. (27.07.2011)

Můj úplně první film v kině v cca 6 letech založil jak mou lásku k filmům, tak k přírodě... celé dětství jsem sledovala filmy o zvířatech, četla o nich a svůj dospělý život si představovala, jak v nějaké rezervaci pomáhám zvířatům a točím o nich filmy... a jsem samozřejmě tak krásná a fotogenická jako Virginia McKenna... Na tohle všechno jsem si vzpomněla, když jsem dnes v tv viděla dokument BBC - ELSA - LVICE KTERÁ ZMĚNILA SVĚT .... No, nevím jak svět, ale každopádně tenhle film mé dětství poznamenal jako málokterý jiný (promiň Vinnetou)... (15.06.2013)

film,který jsem poprvé viděla tak asi v první třídě a jako milovník zvířat byla celá pryč.Jako starší jsem přečetla knížku tam bohužel hapyend není..Elza podlehla infekci,když lvíčata bylasotva odrostlá,ale ještě neuměla lovit..ale i je se podařilo vrátit do přírody.Za přečtení stojí i Můj život se lvy od G.Adamsona.Pojednává právě o natáčení tohoto filmu,o lvech kteří v něm hráli a poté taky o tom jak se někteří z nich také vrátili do divočiny (06.07.2013)

Úžasný, fantasticky bezchybný film o přírodě, ve kterém nechybí krásné i smutné, v každém případě však vždy velmi dojemné scény, které nechají chladným jan málokterého diváka. Pro člověka, který miluje zvířata (a já se mezi tyto lidi řadím) není nijak složité pochopit chování paní Adamsonové a její pohnutky, které jí vedou k rozhodnutím, jež učinila. Akorát nevím, jestli bych já měl její odvahu a její trpělivost. Každopádně krásně se na ten film koukalo a musím s radostí konstatovat, že mu absolutně nic nechybí a že ho mohu označit za dokonalý. A velice se kaji, že jsem poprvé tento film viděl až nyní ve svých 23 letech, ale bohužel zrovna tento snímek nepatří v Česku mezi často vysílané filmy, což je škoda. Ale řídím se tím, že lepší vidět pozdě než nikdy. Každopádně pořád si v hlavě musím promítat úžasné záběry z tohoto filmu a jen při vzpomínce na ně mi zase začínají vlhnout oči. Netřeba dodávat, že na konci jsem pro samé slzy už chvílemi viděl jen velmi rozostřeně, ale u tohoto filmu prostě nejde se jen tak v klidu koukat. Tenhle film se musí naplno prožít, aby divák docenil jeho kvality. Já jsem naprosto spokojený a jsem rád, že Elsa se vrátila tam, kam patří, a vyslyšela díky svým páníčkům a chráněncům volání divočiny. A já mohu jen zatlačit slzu a udělit všech pět hvězd, protože tenhle film si je plně zaslouží. (05.04.2010)

Četl jsem knihu Joy Adamsonové (česká spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat) a film je téměř shodný, co se týče kvality a hlavně zachycení divoké africké přírody. Dojemný příběh ženy, která se snaží se svým manželem zachránit nejen život lvice Elsy, ale "celé Afriky". Mimochodem, další knihy jako např. Příběh levhartice Penny aj. jsou stejně krásné. Život a práce Adamsonových zaslouží to největší uznání. Tento film je myslím alespoň malou odměnou a památkou těmto vynikajícím lidem. Nádherná hudba Johna Barryho krásně ladí s africkou savanou a tučně podtrhává dobrodružnou náladu. Mohu doporučit jako jeden z nejlepších přirodovědných dobrodružných filmů. (31.05.2011)